Stejně jako proti Interu, kdykoliv Carles Aleñá dostal příležitost, dokázal svou hodnotu a oživil prestiž La Masie. I přes to se však zdá, že se kolem jeho situace nic nezměnilo a že v lednu zamíří na hostování do Betisu.
La Masia byla vždy domovem mladých talentů, kteří se rozvíjeli a eventuálně si vysloužili místo v kádru áčka, aby se stávali pravidelnými členy základní jedenáctky klubu i národního týmu. Tihle talentovaní hráči byli zvyklí kopat za barcelonský dres a trenéři byli zvyklí je využívat, zároveň byli opatrní se svými volbami a čas dávali jenom těm nejslibnějším. Pravdou však je, že řada z nich narazila a na Camp Nou nedokázala naplnit svůj potenciál.
Tak třeba Isaac Cuenca, který v základu nastoupil v nešťastném semifinále proti Chelsea v roce 2012. V té době nebyl nic víc než jeden z lepších hráčů Barcelony B a o dva roky později se pakoval a odešel do Granady. On a jemu podobní hráči nepatřili k tomu nejlepšímu, vždy však ze sebe vydávali vše a když dostali šanci, předváděli, co dokážou, i když jen v omezeném čase. Mezitím se jiní mladíci z La Masie stávají hvězdami. Ansu Fati je nejnovější hračička akademie a svým gólem proti Interu upevnil svoje místo v kádru áčka i v srdcích culés. Koneckonců, není se co divit, zapsal se totiž nesmazatelně do historických análů jako nejmladší střelec v historii Lize mistrů.
Na druhou stranu, nejstarší z posledních produktů akademie a jeden z těch nejtalentovanějších, alespoň podle většiny culés, je Carles Aleñá. Španělský záložník je míšencem všech nejlepších záložníků, kteří předváděli jeden z nejlepších fotbalů v celé jeho historii. Carles očividně studoval dva velikány Barcelony, Xaviho a Iniestu, a dokázal zkombinovat jejich styl hry a přidal své jedinečné, okázalé provedení. Dokáže využívat prostory, posílat „zabijácké“ balóny, vyslat tvrdou střelu nebo jen prokličkovat mezi několika soupeři, aby hru otevřel a pomohl týmu zpečetit vítězství.
Proti Interu Carles rozdal 4 klíčové přihrávky, víc než kterýkoliv jiný hráč na hřišti. Připsal si také 3 úspěšné driblingy.
Aleñá „povýšil“ asi před rokem. Výkony jako ten proti Villarealu na Camp Nou (2:0) mu zajistily trvalé místo v prvním týmu a v loňské sezóně si užíval důvěru trenéra. Nicméně, v této sezóně musel Ernesto Valverde řešit problém s příliš velkým počtem záložníků, což ukrojilo hrací čas každému z nich. Zatímco Frenkie de Jong a Sergio Busquets odehráli téměř každý zápas, Aleñá si v ostrém zápase do míče nekopl od prvního ligového kola, ve kterém Barcelona prohrála na hřišti Athleticu Bilbao.
„Ty poslední měsíce byly složité. Chtěl jsem jenom hrát a cítit se znovu jako fotbalista.“
Aleñá o své situaci
Proti Mallorce naskočil v 77. minutě a alespoň na chvíli si tak užil působivý výkon Barcelony a Messiho hattrick přímo ze hřiště. V dalším zápase pak naskočil v základu proti Interu Milán, v šestém skupinovém zápase Ligy mistrů, který už nic neznamenal. A stal se hlavní postavou barcelonské zálohy. Zálohy, kterou by v následujících letech společně s De Jongem, Arthurem a Riquim Puigem, měl dirigovat. Aby k tomu však došlo, potřebují mít všichni plnou důvěru trenérů, kteří zrovna budou u kormidla.
„Aleñá? Nepřekvapil mě, myslím, že je skvělý hráč. Doufal jsem, že mu dám víc minut, než co doteď měl, ale máme momentálně spoustu záložníků.“
Ernesto Valverde po zápase s Interem
Je trochu zvláštní, že po tom, co jej čtyři měsíce přehlíželi, najednou dostal tolik herního času. Jeden by si mohl pomyslet, že s blížícím se zimním přestupovým oknem chce Barça jen navýšit hodnotu nevyužívaných hráčů, jako jsou Rakitić, Vidal či právě Aleñá. Záloha je nabitá a bojuje se v ní jen o tři místa, je tedy velmi pravděpodobné, že se klub některých hráčů bude chtít zbavit. Aleñá není respektovaný veterán ani momentálně nejžádanější talent jako je Ansu Fati, což snadno může hrát v jeho neprospěch. Ze třech hráčů, kteří jsou největšími kandidáty na odchod, může být přes palubu hozen právě on.
Spekulace na sebe nenechaly dlouho čekat a tuto teorii jen podporují. Nejčastěji je Aleñá spojován s Realem Betis, kde by mohl růst vedle dalších odchovanců La Masie, Marca Bartry a Cristiana Tella, a také vedle veterána Joaquína Sancheze, který nedávno ve svých 38 letech dal svůj první hattrick. I když by to nebylo v Barçe, Carles by mohl růst v týmu La Ligy, který hraje útočně laděný fotbal, i když výsledky zatím nejsou tak uspokojivé.
A na závěr, pokud je tento herní čas pouze marketingovou propagandou, měly by na Josepa Mariu Bartomeua a jeho vedení být vzneseny závažné otázky, jak si může zahrávat s tak mimořádným hráčem a nepoužívat ho na nic jiného než na peníze.