Alejandro Balde: To, co se mi stalo, je šílené

Život Alejandra Baldeho je nyní úplně jiný než před 12 měsíci. Výborné výkony na turné po USA mu v této sezoně vynesly místo v prvním týmu a nakonec se ukázalo, že je přirozeným nástupcem svého vzoru Jordiho Alby. Je ideální čas si s hráčem sednou, pohovořit o jeho skvělé průlomové sezóně a začneme dotazem na jeho zranění.

Proti Mallorce na Spotify Camp Nou jsi se ošklivě zranil. Co jsi si tehdy myslel a jak se cítíš teď?

"Bylo to opravdu nepříjemné zranění v posledním domácím zápase, ale už myslím na příští sezonu, abych byl zase fit a myslel pozitivně. To je to nejlepší, co teď mohu udělat, připravit se na návrat a pomoci týmu, jak jen to půjde. Naštěstí se každým dnem cítím lépe."

Zkazilo to tak skvělou sezónu? Nebo se díváš jen na pozitiva?

"Byl to neuvěřitelný rok jak pro mě osobně, tak pro tým. Hodně jsem se naučil a zahrál si mnohem víc, než jsem čekal. Jsem stále mladý a mám se ještě hodně co učit. Zranění mi sezónu nezkazilo, stalo se to až na samém konci."

Byl to tvůj průlomový rok a odehrál jsi 44 zápasů. Jak jsi si upevnil své místo v týmu?

"Je mi teprve 19 let a všechno se to seběhlo tak rychle. Na začátku sezony jsem nevěděl, jak to dopadne, ale tvrdě jsem pracoval, dostával příležitosti a nakonec jsem hrál hodně fotbalu."

Na americkém turné jsi byl vynikající. Byl to pro tebe zlomový okamžik?

"V minulé sezoně jsem byl jednou nohou v seniorském týmu a druhou v Barçe Atlètic. Na začátku letošní sezony jsem si myslel, že bych mohl být zapůjčen, a předsezonní přípravu jsem bral jako šanci ukázat, co ve mně je."

Sdílíš pozici s legendou, jakou je Jordi Alba, a pak přišel Marcos Alonso. Je obzvlášť důležité, že jsi se stal pravidelným hráčem základní sestavy navzdory takové konkurenci o místo?

"Je to zdravá konkurence. Pokud hráli dobře, pak bylo mým úkolem tvrdě pracovat, abych si své místo vybojoval zpět. Díky tomu jsem se stal lepším hráčem. Věděl jsem, že musím každý den předvést, co umím, ale věřil jsem ve své schopnosti."

V této sezóně jsi hrál také na pozici pravého obránce. Jak jsi se na tuto pozici adaptoval?

"Bylo to úplně nové. Nikdy předtím jsem na pravé straně nehrál. Ale fotbalista se musí umět přizpůsobit každé situaci, která může v zápase nastat. Myslím, že jsem se adaptoval rychle."

V čem se ještě potřebuješ zlepšit?

"Nejvíce v obraně. A správně trefit poslední přihrávku. To jsou věci, ve kterých se časem zlepšíte. Je mi stále teprve 19 let a spoustu věcí se musím ještě naučit a zvládnout."

Jaké to bylo přizpůsobit se Xaviho nápadům?

"Od první chvíle nám vše usnadnil. Dobře klub zná a vždy nám pomohl. Své představy nám dával jasně najevo od prvního dne a my jsme se snažili přizpůsobit jeho způsobu myšlení."

Hrál jsi klíčovou roli při vítězství v lize a Superpoháru. Jaké to všechno bylo?

"Stalo se toho hodně. V tomhle sportu se všechno děje strašně rychle a já jsem měl jen velmi málo času, aby mi to všechno došlo. Teď, když sezona skončila, můžu začít věci analyzovat a bylo to šílené."

Fanoušci podporují zejména mladé hráče, nemyslíte?

"Fanoušci mají radost ze všech, nejen ze mě, ale i z Gaviho, Pedriho, Ansua, Arauja... Mohu fanouškům jen poděkovat za veškerou podporu, kterou nám vždy poskytují. Byla to velkolepá sezona a oni nás podporovali po celou dobu. Bez nich bychom nebyli stejní."

A co obrana v letošním roce, kdy padlo tak málo gólů a bylo dosaženo tolika čistých kont?

"Ve fotbale se hodně mluví o útoku, ale je třeba brát v úvahu i obranu. Pokud nepustíte góly, máte vždy větší šanci na vítězství. Abych byl upřímný, nikdy jsme si rekordů moc nevšímali. Prostě jsme se snažili vyhrát každý zápas a součástí toho je i to, abychom nepouštěli góly."

Barça je v Lize mistrů v první koši. Můžeme začít přemýšlet o tom, že bychom ji mohli vyhrát?

"V příští sezoně musíme jít naplno do Ligy mistrů. V posledních dvou letech jsme vypadli ve skupinové fázi, ale máme tým na to, abychom si vedli mnohem lépe."

Kdo je tvůj fotbalový vzor?

"První jméno, které mě napadne, je Jordi Alba. Je to hráč, který hrál na mém místě v Barçe a já jsem na něm vyrůstal. Hodně také sleduji Alfonsa Daviese, levého obránce Bayernu, protože si myslím, že jsme si velmi podobní hráči."

Se kterými spoluhráči si nejlépe rozumíš?

"Řekl bych, že s Ansuem a Pablem Torrem. S Ansuem se znám od doby, kdy jsme byli v La Masía, jsme spolu od deseti let a oba máme rodinu v Guinea-Bissau. A Pabla Torreho jsem také znal už dříve, protože jsme spolu dlouhá léta hráli za mládežnické týmy Španělska."

Jaké máš koníčky mimo fotbal?

"Rád se scházím s přáteli, abych vypnul. Trávím hodně času s přáteli a snažím se, aby nemluvili o fotbale, abych mohl trochu uvolnit svou mysl."