Andoni Zubizarreta

Chce-li se stát hráč fotbalovou legendou, potřebuje především talent, poté štěstí, kvalitní spoluhráče a cílevědomost. Každý však dozajista potvrdí, že snazší úlohu mají hráči, jejichž popisem práce je střílet góly. Konec konců i mezi držiteli Zlatého míče nalezneme především útočníky nebo záložníky. Muž, kterého popisuje tento životopis, se však legendou bezpochyby stal. Celé zápasy přitom trávil na brankové čáře za zády svých spoluhráčů. Andoni Zubizarreta, jeden z nejlepších brankářů nejen v

Příběh talentovaného gólmana se však začal psát mnohem dříve a mimo Katalánsko. Andoni Zubizarreta Urreta se narodil 23. října 1961 v baskitském městečku Vitoria-Gasteiz. Dětství však trávil v Aretxabaletu, kde také v místním klubu UDA započal s fotbalovou karíérou. První krok do větší společnosti přišel spolu s přestupem do Deportiva Alavés, kde však 18-ti letý gólman nedostal vůbec žádný prostor. Není tedy divu, že se Zubizarreta již o rok později - v sezóně 1980/1981 - opět stěhoval, tentokrát do Atletica Bilbao.

Angažmá v nejslavnějším klubu Basků se ukázalo jako velmi šťastné. Andoni odchytal během let 1980-1986 169 ligových zápasů. Ten první se odehrál proti Atlétiku Madrid 19. září roku 1981. Trenér Javier Clemente vedl klub v jednom z nejúspěšnějších období. Zubizarreta se stal neohrozitelnou brankářskou jedničkou Bilbaa a dovedl Atletic k mnoha oceněním; mladý brankář se tak mohl těšit ze dvou španělských ligových titulů, poháru Copa del Rey a španělského Superpoháru. Výborné výkony nezůstaly pochopitelně nepovšimnuty a tak přišla i pozvánka do národní reprezentace...

23. ledna 1985 nastoupil Zubizarreta poprvé mezi španělskými tyčemi v zápase proti Finsku (když nahradil další fotbalovou legendu Arconadu), který mužstvo z Pyrenejského poloostrova vyhrálo 3:1. Andoni si v krátké době zajistil místo v základní sestavě (pro brankáře vždy obtížný úkol, má-li se prosazovat z pozice náhradníka) a mohl tak své spoluhráče doprovodit na mistrovství světa v Mexiku (nezapomenutelnému díky další legendě Barcelony, Diegu Maradonovi). I zde však předvedl svůj talent v plném rozsahu. Po šampionátu si tak mohl vybírat z množství nabídek k přestupu. A "Zubi", jak se Andonimu přezdívalo mezi spoluhráči, si vybral...

Nejlepší brankář Španělska si zasloužil také nejlepší klub, a proto se Zubizarreta stěhoval do Barcelony. Trenér Terry Venables však disponoval silnou brankářskou jedničkou Urrutim. I zde se však dokázal Andoni nakonec prosadit, právě díky Venablesově důvěře. A hned ve své první sezóně získal prestižní Zamorovu trofej pro gólmana s nejméně obdrženými góly... Díky autoritě, kterou vyzařoval na hřišti i v kabině, nosil i kapitánskou pásku.

187 cm vysoký Zubizarreta se v katalánském velkoklubu nadále zlepšoval. Dokázal se prezentovat výborným výběrem místa a (což je u brankářů ze Španělska neobvyklé) velmi jistou hrou ve vzduchu. S klidem a přehledem řešil jednoduchými zákroky i ty nejsložitější situace. Přímo mamutí krok vpřed udělala po příchodu Johana Cruyffa Andoniho hra nohama, nutná vzhledem k ofenzivnímu pojetí hry celého mužstva. Pod trenérskou taktovkou Cruyffa a okolo Zubizarrety tak začal vznikat slavný Dream Team...

Jedna z nejzářivějších ér v historii klubu. Barcelona vybojovala v letech 1990-1994 4x po sobě ligový titul, jednou pohár Copa del Rey, 2x španělský Superpohár, 2x Copa Catalunya, evropský Superpohár a triumfovala také v Lize mistrů. Zubizarreta se stal jednou z klíčových postav finále ve Wembley, když svými zákroky zneškodnil několik jasných gólových příležitostí hráčů Sampdorie UC, čímž pomohl udržet nerozhodný stav 0:0 až do 111. minuty, ve které si vzal slovo Ronald Koeman... Andoni tak se svými dalšími spoluhráči Guardiolou, Romáriem, Stoichkovem, Laudrupem či Bakerem nenávratně přepsal dějiny klubu, když nastupoval na zelený trávník Nou Campu jako přední osobnost Dream Teamu. Zubizarreta však na rozdíl od většiny svých spoluhráčů vlastnil s Barcelonou z předešlých let ještě jeden pohár Copa del Rey a UEFA Pohár vítězů pohárů. Konec zlatého věku přišel roku 1994, když Barcelona prohrála ve finále Ligy mistrů ostudně s AC Milán 0:4. A Andoni se rozhodl změnit působiště. Během osmi let, kdy kraloval mezi barcelonskými tyčemi, odchytal 490 zápasů a inkasoval 435 branek, díky čemuž odcházel s průměrem 0,88 gólu na utkání.

Zubizaretta se stěhoval do dalšího velkoklubu, Valencie. Na východě Španělska strávil další čtyři úspěšné roky, když odchytal 152 ligových utkání. Čile pokračoval i v reprezentační kariéře, když od mistrovství světa 1986 v Mexiku nevynechal ani jeden šampionát. Ten poslední - z roku 1998 ve Francii (který nakonec domácí hráči vyhráli, když ve finále porazili Brazílii), se však stal pro Andoniho velmi nešťastným a až příliš krutým koncem kariéry. Díky jeho chybě totiž Španělé prohráli překvapivě 3:2 s africkou Nigérií. A tento výsledek znamenal předčasný odjezd domů...

Zubizarreta se tedy rozhodl v 36-ti letech své působení na fotbalových trávnících mezi brankovými tyčemi ukončit. Ani on však nedokázal bez svého milovaného sportu žít. Vrátil se do klubu, ve kterém dostal první příležitost zahrát si Primera Division - Atletica Bilbao, kde pracoval tři roky jako sportovní ředitel. V posledních letech pomáhá televizním a rozhlasovým stanicím v komentování fotbalových zápasů.

Andoni Zubizarreta se zapsal neopakovatelným způsobem do historie španělské kopané. Celkem nastoupil na vrcholné úrovni v Primera Division k 622-ti zápasům, čímž vytvořil historický rekord ligy. Jako první totiž dokázal překonat fantastickou hranici 50 000 odehraných minut. V reprezentaci odchytal 126 utkání; žádný jiný hráč dosud neoblékl španělský národní dres vícekrát. Svým přehledem, jistými zákroky i chladným klidem si zajistil autoritu ve všech mužstvech, jejichž dresy kdy oblékal. Všichni culés mohou být rádi, že jedním z těchto klubů byla i FC Barcelona.