Barça vs Sevilla aneb sluníčko, tapas a góly

První společný zájezd této sezóny se nesl v duchu úžasného počasí, skvělého jídla a samozřejmě dvou výher. Nechyběly ani prohlídky města, tentokrát okořeněné například o vyhlídku ze sochy Kolumba, plavbu lodí či cestu lanovkou nad přístavem.

Do Barcelony jsme vyrazili z Vídně. Kdo mě zná, tak ví, že s velkým předstihem, takže jsme na letišti stihli hned několik káv. Páteční program jsme zahájili pozdním obědem a barcelonským pivem, a poté se přesunuli ke Camp Nou. Tam jsme si kromě kanceláří FC Barcelony a znaku, kde se fotí nové posily klubu, prohlédli samozřejmě i pokračující rekonstrukci Camp Nou. Jelikož jsem optimista a již montují sedačky, tak věřím, že se na tento stadion v únoru vrátíme, v únoru 2026...

Zavítali jsme také do Barça Caffé, kde stroj na vytvoření znaku na pěně cappuccina samozřejmě nefungoval. O nutnosti mít pivo či džus pouze v plastových kelímcích, které musíte zaplatit a nejdou vrátit, i když nad barem visí desítky sklenic, se raději ani nebudu vyjadřovat (zvlášť když klub přestal vydávat plastové Socio kartičky - prý kvůli ekologii). Brzy se ale o této věci možná dočtete v katalánských médiích.

Následoval fanshop a poté již zápas futsalu, kde dorazil i prezident fanklubu. Utkání to bylo hlavně první poločas dost nezáživné, naštěstí ve druhém poločase jsme si spravili chuť. I když to vypadalo na remízu 2:2, díky nádhernému gólu 10 sekund před koncem jsme se mohli radovat z výhry.

V sobotu byla na programu hlavní trasa městem, od památky UNESCO Hospital de Sant Pau až po další památku UNESCO Palau Güell. Nechyběla ani Sagrada Família, domy Gaudího, Catedral de Barcelona či La Boqueria – tedy nejznámější tržnice ve městě.

Večer nás pak čekala večeře v Chalito, Luis Suárez ovšem znovu nedorazil. Zbylých 25 lidí, kteří seděli u okolních stolů, byli všichni Češi, svět je opravdu malý. Sangrie se zde podává v 1,5 litrové sklenici a někteří byli schopni ve dvojici vypít 3 – jestli jim to prospělo či ne, nechám na posouzení zbylých účastníků zájezdu :-). Jelikož jeden z účastníků vlastní apartmán ve Španělsku – i na to samozřejmě přišla řeč. Nachází se hodinu od Alicante, na což prezident prohlásil: „to je tak 15 minut od Sevilly, ne?“ Ano, skoro...do Sevilly trvá cesta 6 hodin autem. Zbytek zájezdu tedy bylo vše blízko, 15 minut, stejně jako z Alicante do Sevilly.

V neděli byla v plánu druhá trasa městem – od Arc de Triomph, přes Parc de la Ciutadella, kolem (zatím) nejvyšších budov v Barceloně Torre Arts a Torre Mapfre a Olympijského přístavu až na pláž. Počasí nám opravdu přálo, bylo kolem 25 stupňů, takže stále na koupání.

Po pravidelné zastávce na tapas a caňu či jarru, jsme se vydali do přístavu. Jedna skupinka se vydala na vyhlídku k nohám Kryštofa Kolumba a potom do Muzea Námořnictva, druhá pak také na vyhlídku a následně na plavbu lodí.

Tato „atrakce“ bude již pravidelně na našem itineráři v průběhu všech zájezdů.

Večer přišel na řadu zápas se Sevillou, který navštívilo téměř 50 tisíc lidí. I večer nám počasí přálo, jelikož bylo 20 stupňů.

Utkání bylo samozřejmě z našeho pohledu úžasné – vidět 6 gólů, výhru 5:1, návrat Gaviho a podobně byl opravdu zážitek.

V pondělí někteří vyrazili do akvária, jiní pak na lanovku. Cesta nad přístavem je opravdu nádherná a poskytuje dech beroucí pohledy na město. Následovala prohlídka kopce Montjuïc a další skvělé výhledy.

Pak již bylo na programu muzeum Barçy – stále provizorní a stále za stejnou cenu. Naštěstí prezident fanklubu zařídil všem slevu 50 %, to už cena relativně odpovídá.

Někteří ještě vyrazili znovu do města, na tržnici a podobně, jiní dokonce na Tibidabo. Další pak do posledního patra Torre Glóries, kde je nově možnost vychutnat si úžasné vyhlídky na město a Cavu (pokud stihnete přijít do 15:30, což bylo pro některé zásadní).

Poslední večer jsme se vydali po delší době do české hospůdky Pivobar, na Plzeň a smažený sýr. Tady jsme se setkali se Slováky mířícími na zápas do Girony.

Neletět druhý den domů, myslím, že by se posezení mírně zvrtlo, každopádně padlo správné rozhodnutí a tedy večerní Sagrada a zpět na hostel, pomalu tedy začalo loučení s Barcelonou.

V úterý už nás čekala jen snídaně v oblíbené kavárně, kde již druhý den obsluha věděla, kdo si co dá, a let do Vídně. Další zápas nás čeká příští týden, a to Barcelonské derby. Kdo by s námi chtěl vyrazit na jaře, bude určitě možnost - jako první to bude zápas s Gironou.

Závěrem děkuji všem účastníkům za úžasné dny strávené v Barceloně a těším se na další společnou návštěvu města, kde nikdo z nás nikdy nebyl :-).

Visca el Barça i Visca la Nostra Penya!

 

Tomáš “Migueli“ Škurek

PB Lleó de Dues Cues