BARCA NEVZNIKLA JAKO POLITICKÝ VÍC NEŽ JEN KLUB

Heslo més que un club (víc než klub, víc než jen klub) neodmyslitelně patří k FC Barceloně. Všeobecně se tvrdí, že autorem výroku o víc než klubu je prezident Narciso de Carreras, který takto Barcu označil ve svém inauguračním projevu ze dne 17. ledna 1968. Tehdy to mělo především politický podtext a díky prosazované ideologii v dalších letech se do všeobecného mínění dostal názor, že Barca měla sociálně-politický rozměr již od svého založení

A právě tomu se v třetím pokračování článků o vyvracení mýtů budeme věnovat. Nejprve ale zpět k heslu més que un club. Označovat prezidenta Carrerase za autora je bohužel další z omylů v rámci historie klubu. Již 12. srpna 1965, tedy 3 roky před uvedeným projevem Narcisa, se v klubovém časopise La Revista Barcelonista na třetí straně píše: "Existují i jiné aspekty. Barcelona je víc než jen fotbalový klub. V Barceloně se skrývají pocity a touhy."

První doložené propojení "més que un club" a FC Barcelona pochází z 9. září 1955, kdy zpravodaj madridského deníku Marca označil její rezervní tým SD de la Espaňa Industrial za "... víc než jen klub, je to rodina...". A ačkoliv se to možná některým culés nebude líbit, i Real Madrid byl svého času označen za víc než klub. Novinář deníku Marca, Felix Centeno, dne 24. srpna 1958 ve svém článku o působení Alfréda di Stéfana v Realu napsal, že Bílý balet je: "Víc než jen klub, je něčím víc než jen prostředkem k získání jmění."

První přímá zmínka o klubovém mottu, jak bylo uvedeno, pochází z onoho roku 1965. Tehdy ale nešlo vůbec o politiku. Slogan byl použit v rámci diskuze o pojmenování nového stadionu. Mezi návrhy byly např.: Estadio Les Corts del C.F. Barcelona, nebo Estadio Juan Gamper a samozřejmě také Nou Camp. Pokud se divíte, proč CF Barcelona a ne FC, proč Juan a Joan a proč Nou Camp a ne Camp Nou, tak důvod je jednoduchý. Tehdy byla katalánština zakázaná a klub musel používat španělské názvy.

Kde se tedy vzalo zpolitizování més que un club? Počátek můžeme hledat právě v projevu Narcise de Carrerase. Po něm přišel marxistický spisovatel Manuel Vazquéz Montalbán s popisem Barcy jako "symbolické neozbrojené armády Katalánska". Mísledné funkční období prezidenta Augusti Montala i Costy v letech 1969 až 1977 bylo ve znamení velkého boje proti režimu generála Franca a tak byla prosazována ideologie o propojení politiky a klubu od založení.

Že je FC Barcelona propojena se svým regionem, je samozřejmě pravda. Již v roce 1924 v rámci stříbrného výročí založení klubu napsal přední historik té doby, Daniel Carbó, o tom, že: "FC Barcelona je klubem Katalánska." Sportovní novinář a spoluzakladatel klubu, Josep Elia i Juncosa, v té době uvedl, že: "Když křičíte Visca el FC Barcelona, celé město nadšeně reaguje."

Staré přísloví říká, že sport a politika by se měly oddělovat. V případně FC Barcelona to ale není tak jednoduché. Ačkoliv již nejsou 70. léta a fašistický režim generála Franca je dávno u konce, pořád je klub vnímám jako vlajková loď pro celé Katalánsko. Na jednu stranu doba se změnila a na oficiálních stránkách při popisu, co znamená "més que un club" je až na pátém místě zmíněno propojení s politikou, na druhé straně několik posledních let v 17. minutě a 14 sekundě se provolává nezávislost. Události ohledně referenda o nezávislosti Katalánska pak do ochozů stadionu vrátili transparenty s politickými tématy.

I přesto všechno ale není pravdou, že by toto politické spojení tu bylo od prvopočátku. Ačkoliv se o tom dočtete v mnoha i oficiálních článcích. Faktem je, že FC Barcelona byla založena jako sportovní klub, který měl sloužit k zlepšení zdravotního stavu a kvality životy obyvatel. Může to znít ideově, avšak právě to byl důsledek spojení lidí kolem Gampera s Angličany a gymnáziem Solé a postavou Narcise Masferrera.

Na to, že v založení FC Barcelona v roce 1899, ani poté v roce 1902, kdy byl klub formálně registrován, nebyl žádný politický cíl, existuje několik důkazů.

Od 21. října 1901 do 28. září 1903 se vedl spor mezi FC Barcelona a FC Catalá o tom, který klub byl vytvořen dříve, který odehrál první zápas, a který měl jako první své představenstvo. Deník Los Deportes vydával vyjádření zástupců obou stran. Do sporu se vložil i sám Joan Gamper, ale to až 16. srpna 1903, kdy popsal své vzpomínky a uvedl, jak byl odmítnut v gymnáziu Tolosa a v FC Catalá, protože nebrali cizince.

Tato "bitva" je důležitou součástí historie klubu. Díky ní totiž představitelé FC Barcelony nechali klub oficiálně registrovat, což mělo za následek i úpravu klubových stanov a vytvoření celé klubové struktury. Hlavní zásluhu na tom má Pere Cabot (zakladatel klubu, sekretář a hráč Barcy) a prezident Paul Haas.

Byl to právě Cabot, kdo 28. června 1903 vyzval svůj protějšek z FC Catalá, Joaquina Escardá, aby doložil oficiální dokumenty o založení klubu. Ten však oznámil, že toho není schopen a celý spor zanedlouho vyprchal. Barcelona se tedy dočkala morálního vítězství. Mimochodem nedávno se neúspěšně pokusili tento spor oživit někteří španělští novináři... ale o tom někdy příště.

Proč ale Cabot udělal onu výzvu? Měl k tomu pádné důvody. Věděl, že Blaugranas již potřebné listiny mají, když to oponenti ne. Byl to totiž on, kdo požádal fotbalovou asociaci a vládní orgány o písemné dokumenty, které by daly klubu oficiální a formální existenci. Dne 18. listopadu 1902 Cabot představil civilnímu guvernérovi stanovy klubu, aby bylo možné Foot-ball Club Barcelona jako společnost schválit a zaregistrovat.

Ve třetím článku v prvním odstavci stanov se píše: "Tento klub nebude nikdy mít politický charakter a nebude mít jiné než sportovní aktivity." Po získání souhlasu guvernéra se 29. prosince 1902 v 21:30 v kavárně Alhambra sešlo vedení klubu, aby stanovy schválili. Tehdejší vedení tvořili prezident Paul Haas, viceprezident Joan Gamper, sekretář Pere Cabot, pokladník José Llobet a dále José Marín, José Vidal a Luis de Ossó.

Paul Haas pak jím a Pere Cabotem podepsaný dokument odevzdali vládním orgánům a asociaci 3. ledna 1903 s tím, že jako rok založení uvedli prozřetelně 1899. Ačkoliv dle zákona by to měl být rok registrace, tj. 1903. Oficiálně pak byla FC Barcelona zaregistrována 5. ledna 1903 pod číslem 3709.

Desítky let nebyly tyto klíčové události známé, jelikož o nich kvůli osobním sporům nejčtenější sportovní deník Los Deportes neinformoval. To mělo za následek, že mnozí historikové popisovali období prezidenta Haase jako o "přechodné době bez významných událostí". Přitom bez jeho přičinění by Barca nemohla hrát oficiální soutěže.

K propojení klubu s politikou nedošlo ani v následujících letech. Když v roce 1911 se schvalovala další verze stanov, byl prezidentem opět Joan Gamper. A ačkoliv většina článků sepsaných před 9 lety byla změněna, ten důležitý byl pouze doplněn a to takto: "Tento klub nebude nikdy mít politický, náboženský, nebo jiný charakter než sportovní."

Je tak více než zřejmé, že přáním zakladatelů klubu bylo, aby FC Barcelona nebyla propojena s politikou. Tak se stalo až v úpravě stanov z roku 1920. Na historických událostech a smyslu založení klubu to ale nic nemění.