Barcelona, od krachu k návratu během dvou let - 1. část

Prezident Barcelony Joan Laporta minulý měsíc na řádné valné hromadě klubu oznámil, že krize, kterou zdědil v roce 2021, je u konce.

Rekordní obrat, obrovský zisk a "jedinečný úspěch" v podobě šesti španělských titulů pro jednotlivé sportovní týmy všestranně zaměřeného klubu - včetně, a to především, mužské a ženské fotbalové reprezentace. Od krachu k návratu během dvou let.

"Udělali jsme hodně práce, abychom fanouškům Barcy vrátili radost, protože jsme stabilizovali klub, který je opět referenčním bodem ve světě sportu," prohlásil právník, který se stal mágem.

A to je trik, který se 61letému Laportovi podařil, srovnatelný s tím, když nechá zmizet slona. Z rekordní roční ztráty sportovního týmu ve výši 418 milionů liber (podle dnešního kurzu 510 milionů dolarů) se stal rekordní zisk klubu ve výši 255 milionů liber.

Navzdory tomuto úspěchu je tu Barcelona v naší sérii příběhů o slavných klubech v různém stavu finanční tísně. Bezprostřední hrozbě "smažící pánve" se vyhnuli, ale stále se pohybují někde mezi bezpečím a plameny.

Plavat je samozřejmě lepší než hořet, a když máte tak dobré hráče, jako jsou ti jejich, může to být zábava, ale Barcelona by loni zaznamenala čtvrtou finanční ztrátu v řadě - a to pořádnou - kdyby Laporta nevytáhl své "palancas", tolik skloňované "ekonomické páky" prodeje budoucích zdrojů příjmů za velké, ale zvýhodněné platby předem.

Stejně jako v kouzelnickém představení, ani v Barceloně není všechno tak, jak se zdá, a na klubových financích není nic obvyklého ani standardního.

Jak se do této kaše dostali?

Pro účetní je nezapomenutelná výměna názorů v prvním románu amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye Slunce také vychází. Jedna postava se ptá druhé, jak zkrachovala. "Dvěma způsoby," odpoví chlapík s penězi v kapse. "Postupně a pak náhle."

Barcelona se do něj dokáže vcítit.

Snažit se přesně určit, kdy pro Katalánce začalo "postupně", je obtížné, ale pokud hledáte viníky, léto 2017 se tváří velmi provinile. Tehdy všechny šokoval Neymar svým odchodem.

Brazilec přišel na Camp Nou před čtyřmi lety a jeho přestup splňoval téměř všechny podmínky na bingo kartě Barcy: největší talent na trhu, obrovská částka, obvinění z daňových podvodů (později byl očištěn a jeho otec je označil za "nepodložená obvinění"). Přidat ho do týmu, který se už tehdy ucházel o titul nejlepšího klubu všech dob, se zdálo být nespravedlivé, a tak to také dopadlo v letech 2015 a 2016, kdy Barca vyhrála téměř všechny soutěže, do kterých nastoupila.

Neymar, který je vedle Lionela Messiho a Luise Suáreze třetinou útočné řady MSN, se na ní podílel plným a někdy nedoceněným dílem. Rok 2017 se však nevyvíjel tak dobře jako předchozí dvě sezóny, neboť Barcelona po Neymarem inspirované zázračné výhře 6:1 nad Paris Saint-Germain v osmifinále Ligy mistrů prohrála v dalším kole s Juventusem 0:3. V lize pak skončila druhá za Realem Madrid, což znamená, že v tomto konkrétním závodě dvou koní obsadila poslední místo.

Pro něj samotného však bylo asi největším zklamáním prosincové hlasování o Zlatý míč, který se uděluje hráči, jenž je podle poroty složené z mezinárodních novinářů nejlepší na světě. Poté, co byl Neymar v roce 2014 na třetím místě, udělal krok zpět a v roce 2016 ho porazili jeho spoluhráči Messi a Suárez.

Když tedy PSG, financované katarským státním kapitálem, souhlasilo se zaplacením Neymarovy výstupní klauzule ve výši 222 milionů eur (193 milionů liber) a poskytlo mu nový umělecké prostor, na který mohl namalovat svůj vstup do Zlatého míče, trio MSN se náhle rozpadlo.

Útěchou však byla obrovská přestupová částka, že?

Ano... ale Barcelona ji promarnila. A přestože není zdaleka prvním - ani posledním - klubem, který udělal drahou chybu při nákupech, byla v tom jistá nevyhnutelnost. Barcelona je v této oblasti obzvláště náchylná k rozhazování, a to vzhledem k tomu, kdo a co je: živá, ale nestálá demokracie.

Klub vlastní 150 000 členů, kteří za právo kupovat levnější vstupenky a hlasovat o tom, kdo povede Barcelonu, platí ročně zhruba 180 liber. Tuto část vykonává mnohem menší skupina členů, kteří jsou dostatečně bohatí na to, aby si mohli dovolit osobní bankovní záruky, které jsou nutné pro kandidaturu.

Ale jakmile tito lidé vydělají nebo zdědí dost peněz na to, aby se mohli stát ředitelem nebo dokonce prezidentem Barcy, musí ostatní členy přesvědčit, že vrátí/udrží dobré časy, což obvykle zahrnuje slib podepsání superhvězd. Tedy stejně jako skuteční politici a sliby o snížení daní/výdajů.

V této zpomalené autonehodě přeskočíme několik kroků... Barca v podstatě vyměnila Neymara za francouzského křídelníka Ousmaneho Dembeleho, který právě prožil slibnou sezonu v Borussii Dortmund, a brazilského záložníka Philippeho Coutinha, který strávil pět let v Liverpoolu. Bohužel ani jeden z těchto podpisů nevyšel a Barcu stál o 70 milionů liber více, než kolik za Neymara dostala.

Dopad těchto (a několika dalších) chyb na přestupovém trhu se však neprojevil okamžitě. Barca v roce 2018 získala domácí double a v roce 2019 obhájila ligový titul. Ale některé výrazné porážky v Lize mistrů, zejména prohra 0:4 v Liverpoolu v roce 2019, naznačovaly, že tým upadá, a to i přes pokračující vynikající výkony Messiho.

V tradici velkých tragédií se však i Messi stával problémem. Ne jako člověk nebo hráč, ale jeho cena. Protože všichni členové představenstva věděli, že odchod argentinského symbolu do jiného klubu by jim zajistil hlasování o nedůvěře, řekli si "ano", ať už si Messiho zástupci mysleli, že jejich muž stojí cokoli. Mezi lety 2014 a 2020 se tato částka ztrojnásobila.

V lednu 2021 španělský deník El Mundo odhalil, že Barca zaplatila Messimu během čtyř let od roku 2017 555 milionů eur. Možná za to stál, ale pokaždé, když dostal přidáno, chtěl víc i zbytek šatny. V roce 2017 činily mzdové náklady fotbalového klubu 296 milionů liber. O rok později to bylo 425 milionů liber a v roce 2019 se opět zvýšil na 437 milionů liber.

Ironií je, že Messiho obrovský plat znamenal, že se klub nemohl pokusit přivést zpět Neymara, když mohl být k dispozici v roce 2019, a neusiloval o udržení Suáreze v roce 2020. Aby toho nebylo málo, zdálo se, že vedení klubu vytlačuje hráče, které si už nemůže dovolit.

To je tedy ta "postupná" část rovnováhy v Barceloně. Momentem "náhle" byl příchod Covida-19 v březnu 2020.

Pandemie zasáhla všechny fotbalové kluby, ale Barcelonu téměř zabila. Nutnost zavřít brány na Camp Nou připravila klub o největší příjmy ze zápasů ve Španělsku. Klub však nemá jen největší evropský klubový stadion, ale provozuje také jednu z nejoblíbenějších turistických atrakcí ve Španělsku - muzeum a prohlídku stadionu. A všechna ta návštěvnost obvykle znamená, že se prodá také spousta klubových suvenýrů.

Pandemie zasáhla i třetí zdroj příjmů, protože oslabila celý přestupový trh právě ve chvíli, kdy měla Barca k dispozici celý tým draze sestavených a dobře placených posil, které chtěla prodat.

Barcelona předpokládá, že Covid-19 ji bude stát téměř 400 milionů liber ztracených příjmů ve finančních letech 2020 a 2021, což do značné míry vysvětluje katastrofální účty, které zveřejnila, a ztrátu celkem 442 milionů liber.

Žádný klub - dokonce ani ten, který se v lednu 2020, tři měsíce před úderem pandemie, umístil na vrcholu žebříčku Money League společnosti Deloitte, který hodnotí příjmy fotbalových klubů, když se Barca stala prvním klubem, který za sezónu vydělal více než 800 milionů eur (698 milionů liber) - nemůže dostat takovou ránu a nepadnout na lopatky.

Konec první části...