Bylo nás pět - report ze zápasů futsalové Ligy mistrů

Po dvou letech jsme měli znovu štěstí, do Česka přijela Barcelona. Nebyl to sice tým vedený Xavim, ale futsal je v současnosti barcelonskou výkladní skříní. Vynikající hráči, světové hvězdy svého sportu a perfektně sehraný tým. Na to vše jsme se mohli těšit.

V Plzni se ve třech herních dnech odehrály všechny zápasy skupiny, jejíž vítěz si vybojoval účast ve Final Four a my jsme doufali, že to bude skupina hráčů oblékající barvy blaugrana.

Snad by za jiných okolností byla účast našeho fanklubu větší, ale omezení počtu diváků, nutnost být očkován i konání dvou ze tří zápasů během pracovního týdne způsobily, že se nás nakonec sešlo jen velmi malé množství. Ale co nám scházelo do počtu, nahrazovali jsme zapáleností, vytrvalostí a vášní.

Nezdolný Kowinho

Pokud byl někdo z fanklubu extrémně nadšený, byl to David Kowalik. Dlouholetý fanoušek, který je členem penyi od jejího zvyku, si mohl užít toho, že Barça zavítala do jeho města. Byl jediný, kdo držel vysoko naší vlajku ve všech zápasech. A to nejen metaforicky, ale i doslova.

Na první dva zápasy se k němu připojil Sabinho, aby podporovali úspěšně hrající barcelonisty. Ale málem tomu tak nebylo, chyba v programu druhého zápasu málem způsobila, že Sabinho zápas nestihl. Naštěstí se k němu zpráva o programu dostala včas a naše zastoupení v hledišti se zdvojnásobilo.

A jak probíhaly zápasy? První souboj se slovinským Dubovcem probíhal vcelku jednoznačně, když na úvodní branku hostů zaregagoval dvěma góly během dvou hvězdný Ferrão. Závěr zápasu patřil jednoznačně našim, když dvěma brankami těsně před poločasem definitivně překlopili vývoj zápasu na svou stranu. Na další branku Slovinců ihned jako správný kapitán odpověděl Lozano. Závěr byl zase dominancí barcelonských: Ferrão dokončil hat-trick a Coelho uzavřel účet na 8:2.

Druhý zápas proti belgickému Halle-Gooik byl mnohem vyrovnanější. Soupeř se třikrát ujal vedení, ale výběr pod vedením Jesúse Velasca vždy dokázal odpovědět a srovnat. Na samém konci poločasu Dyego získal pro barcelonské poprvé vedení, které udrželi až do konce zápasu. Na belgické hráče se lepila smůla v podobě neproměňování velkých příležitostí, ale s Barçou drželi krok a v určitých pasážích byli lepším týmem. V poslední čtvrtině zápasu hráči z katalánské metropole zlomili nápor a přidali další branky znamenající na první pohled jasné vítězství 8:4.

Pět proti všem

Sobotní zápas s Plzní, kterého jsem se už mohl zúčastnit měl předehru v podobě menšího srazu. Kowinho zorganizoval setkání v Tiskárně. Zde se jsme se sešli čtyři (z Moravy dorazili Mazzipedro a Marek Loucký), jako mušketýři odhodláni obětovat své hlasivky pro náš tým. Po důkladném rozcvičení a hlavně občerstvení těla i duše jsme vyrazili na samotný zápas.

Usedli jsme naproti "kotle" plzeňského týmu a hned od začátku bylo jasné, kdo má převahu v hledišti. Jen bubeníků domácích bylo více než nás. Původní čtveřici ještě doplnil Marek Házi, aby nás bylo jak v Poláčkové knize. Pozdravení s týmem a jeho zástupci v hledišti a šlo se na to.

V početním oslabení, ale připraveni se vydat ze všech sil. Výrazně nám pomohli i fanoušci belgického Halle-Gooik zapůjčením bubnu. Toho se po chvilce ujal David, aby v sobě objevil vášnivého kotelníka. Snažili jsme se, co to šlo a svůj tým podporovali, jak jen to šlo. Zápal a odhodlání nechyběly a bylo to znát. Naše plíce a hlasivky podpořili barcelonští hráči, kteří se již ve 4. minutě ujali vedení brankou Ferreaa. Herní převaha byla na naší straně, ale zarputilý Plzeňáné se poctivě bránili a velmi dobře bránili. Až vlastní branka Vnuka a zásah Rodriguese rozhodly utkání. Již trochu odevzdaným fanouškům domácích vlila do žil trochu energie zásah Vnuka (tentokrát do správné), ale na výsledku to nic nezměnilo. Výhra barcelonských, první místo ve skupině a postup do Final Four.

Naše fandění probíhala i po zápase, kdy jsme vytvářeli kulisu pro rozhovory barcelonské televize a pak se vyfotili s některými s hráčů. Oceněni jsme byli fotbalisty, ale i zástupci klubu, kteří naší penyi věnovali vzpomínkový obraz a poděkování na twitteru. 

Před tím, než jsme se rozjeli do našich domovů, jsme ještě zastihli pár fotbalistů u klubového autobusu. Pár společných fotografií, podpis Kowinhovy kapitánské pásky a cesta domů.

Vynikající zápas, skvělý turnaj, doživotní zážitek.

Předzápasové posilnění

Týmová fotografie

Ferrão a PB Lleó de Dues Cues

S kapitánem

S trenérem

Cenný úlovek a nový majitel

Poděkování na Twitteru