Fanoušci Barcelony nechodí na Montjuic - kam se poděli?

V této sezoně se to stalo pravidlem: ve středu večer (31. ledna) bylo na Estadi Olimpic Lluis Companys spousta prázdných míst, když Barcelona porazila Osasunu 1:0.

Počet 37 888 diváků - celková kapacita stadionu je 49 472 - nebyl tak špatný, jak se zdálo, vzhledem k tomu, že se jednalo o zápas uprostřed týdne, který začínal v 19 hodin místního času, proti týmu ze středu tabulky. Možná to souviselo s tím, že se jednalo o první zápas Barcy od chvíle, kdy klubová legenda Xavi oznámil, že na konci sezony odstoupí z pozice hlavního trenéra.

I tak to byla třetí nejnižší návštěva v této sezoně. Barca hraje na Montjuicu, kde se v roce 1992 konaly olympijské hry v katalánském městě, zatímco probíhají rozsáhlé rekonstrukční práce na slavném Camp Nou, který bude podle prezidenta klubu Joana Laporty připraven k návratu ještě před koncem kalendářního roku.

Z 80 274 majitelů permanentek na Camp Nou v minulé sezóně se jich jen 17 552 (22 %) rozhodlo zaujmout svá místa na stadionu Lluis Companys. Někteří se rozhodli navštěvovat zápasy ženského týmu na Estadi Johan Cruyff na okraji města, zatímco jiní se stali fanoušky místních poloprofesionálních klubů.

"Čísla nejsou taková, jaká jsme očekávali," přiznal Laporta údaje o návštěvnosti Montjuicu v pátečním rozhovoru pro katalánskou rozhlasovou stanici RAC1. "Byli jsme opravdu ambiciózní, co se týče příjmů ze vstupenek, které jsme rozpočtovali, a nedosahujeme jich, ale už pracujeme na nových způsobech, jak to kompenzovat."

Kam se tedy poděli všichni ti majitelé permanentek?

"Na Camp Nou jsem seděl, co si pamatuji. Až do pandemie jsem vynechal pouze jeden zápas," říká Marc Andres, barcelonský socio.

"Teď už na Montjuic nechodím, protože pocit lenosti, který mám ze sledování jejich hry, je značný."

Andres je jedním z členů klubu, kteří se rozhodli vzdát se permanentky na stadion Lluis Companys ve prospěch sledování úspěšného ženského týmu Barcy. Není sám, kdo je rozčarován stylem hry mužského týmu - ale důvodů, proč tolik socios zůstává v této sezóně stranou, je hned několik.

Na jaře 2022 Barcelona oznámila, že se dočasně přestěhuje na Montjuic. Práce na chátrajícím Camp Nou už nebylo možné déle odkládat a klub uvedl, že stadion Lluis Companys bude hostit jejich mužstvo minimálně v této a části příští sezony.

Stadion má méně než poloviční kapacitu oproti jejich tradičnímu domovu s kapacitou 99 354 míst a nachází se na velkém kopci Montjuic jihozápadně od centra města, hodinu chůze od Camp Nou.

Proto Barca nabídla držitelům permanentek, kteří se s ní nechtěli přestěhovat na Montjuic, zvláštní výjimku, která znamenala, že nebudou platit poplatek za sezonu a nebudou penalizováni. Běžná permanentka Barcy stojí 723 až 1 738 eur .

V dubnu pak klub oznámil zvýšení cen vstupenek o 30 až 40 procent, aby zohlednil náklady spojené s dočasným přesunem. Fanoušci si stěžovali a Barca ustoupila a zlevnila vstupenky oproti těm na Camp Nou - to však nestačilo k tomu, aby přesvědčila příznivce, kteří se již rozhodli na Lluis Companys nechodit.

Počet 17 552 držitelů permanentek, kteří využili možnosti přestěhovat se, však překvapil. Fanoušci čekají na místa na Camp Nou na dlouhém seznamu a získat je se může zdát nemožné. Sezónní vstupenky obvykle patří starším fanouškům, kteří je předávají dalším členům rodiny, což znamená, že je o ně stále zájem.

Nízký zájem socios se v této sezóně projevil na návštěvnosti. Nejvíce diváků přišlo v této sezoně na říjnové El Clasico, a to 50 112. Naopak nejhorší návštěva byla pět dní před Vánoci, kdy Barca porazila Almerii 3:2. Na stadionu se sešlo 34 471 diváků. Průměrná návštěva za celou sezónu je zatím 41 165 diváků.

Kontrast s Camp Nou je naprosto zřetelný.

Xaviho tým přilákal v minulé sezoně, kdy poprvé od roku 2019 získal španělský titul, v průměru 83 498 diváků na zápas La Ligy, což z něj podle UEFA, řídícího orgánu evropského fotbalu, udělalo v letech 2022-23 nejnavštěvovanější stadion v Evropě. Nejvyšší návštěva byla 95 745 diváků na březnové utkání La Ligy s úhlavním rivalem Realem Madrid a nejnižší 59 610 diváků na čtvrtfinále Copa del Rey proti Realu Sociedad.

Barca se snaží, aby její dočasný domov nevypadal prázdně.

Na poslední zápas, středeční výhru 1:0 nad Osasunou, rozdávala vstupenky svým 18 až 30letým fanouškům a těm, kteří použili kód "Tigrinho" - "Malý tygr", což je přezdívka lednové posily Vitora Roqueho, nabídla slevu až 50 procent.

Co tedy tito fanoušci dělali místo toho, aby se vydali na Montjuic sledovat mužský tým? Někteří se rozhodli sledovat ostatní klubové týmy - ženský tým je aktuálním vítězem Ligy mistrů a Barca se také účastní řady sportovních soutěží včetně basketbalu, házené, hokeje a volejbalu.

Čtyřiatřicetiletý Pol Forcadell zdědil permanentku po svém otci a dělí se o ni se svou sestrou. Bydlí v Reusu, 111 km jihozápadně od města, a pravidelně chodil na zápasy na Camp Nou. Rozhodl se však, že na Montjuic nepojede z logistických důvodů a aby dal najevo svůj nesouhlas s tím, jak vedení oznámilo přesun.

"Nemyslel jsem si, že způsob, jakým to sdělili členům, je správný, a způsob, jakým s nimi nadále jednají, mi dal za pravdu," říká Forcadell o rozhodnutí zvýšit ceny pro Montjuic a poté je opět snížit. Nyní sleduje zápasy mužů v televizi.

Někteří se stali horlivějšími příznivci ženského týmu. Sara Pedemonteová je jednadvacetiletá fanynka Barcy, která měla díky svému dědečkovi místo na Camp Nou od útlého věku. Rozhodla se, že na Montjuic nepůjde kvůli cenám vstupenek a tomu, jak daleko je stadion od jejího domova.

"Nyní chodím na stadion Johana Cruyffa spíše sledovat ženský tým a často se dívám na mužský tým Barcelony v televizi, i když méně, než když jsem chodila na Camp Nou," říká.

Fanoušci, kteří se v této sezóně rozhodli nenavštívit zápasy, opakovaně zdůvodňují svůj postup pro The Athletic cenou vstupenek. Třicetiletý Jordi Izquierdo se například rozhodl neprodloužit svou permanentku, dokud se tým nevrátí na Camp Nou, aby ušetřil peníze na koupi bytu, i když na některé zápasy Ligy mistrů přesto šel.

Někteří se rozhodli, že svou podporu přesunou jinam. Sousední Girona, vzdálená hodinu jízdy na severovýchod, byla ozdobou sezony v La Lize, ale z odlivu fanoušků z Montjuicu nejvíce těžily skromnější katalánské týmy v nižších soutěžích.

CE Europa a UE Sant Andreu, které sídlí ve městě, postoupily v minulé sezoně do čtvrté ligy, zatímco UE Lleida ze stejnojmenného města v západním Katalánsku hraje na stejné úrovni. Všechny se mohou pochlubit svými fanoušky a představují jiný druh fotbalu. Jedna skupina přátel z Lleidy, která si přála zůstat v anonymitě, tvrdí, že se vzhledem k nedostatku nadšení pro tento tým Barcy rozhodla stát se členy týmu ze svého rodného města.

To je případ Joana Badella, 49letého muže, který se stal členem klubu Vilafranca hrající pátou nejvyšší soutěž, vzdáleném 45 minut jízdy autem na západ. Nežije v Barceloně a neviděl důvod, proč by měl navštěvovat Lluis Companys. Atletická dráha, která obklopuje hřiště stadionu ztěžuje viditelnost a on se raději obešel bez papírování potřebného k zajištění místa na stadionu.

Forma týmu mu rozhodně nepomohla: Barcelona se o víkendu nachází na čtvrtém místě tabulky, po 22 z 38 zápasů ztrácí 10 bodů na vedoucí Madrid a fanoušci kritizují její styl pod vedením Xaviho. Přesun na Montjuic dal některým socios záminku k tomu, aby si dali na čas pauzu z taktických důvodů.

"Stal jsem se otcem, což vše ještě více komplikuje, ale kdyby tým hrál lépe, našel bych si čas a motivaci jít," říká 42letý Oriol Albalate.

Pak jsou tu ti, kteří raději nechodí, protože Lluis Companys je méně pohodlný než Camp Nou. To je případ jednoho sedmdesátiletého páru, se kterým The Athletic mluvil a který si přál zůstat v anonymitě. Dlouholeté držitele permanentek odradily vysoké ceny a to, že nemají v hledišti pevné místo. Představa, že by museli dvakrát týdně chodit na kopec na zápasy La Ligy a Ligy mistrů, se jim nelíbila.

Své zvyky musely změnit i skupiny aktivních fanoušků. Penya Almogavers je jednou z největších na stadionu a zabírá takzvanou tribunu pro fanoušky v severní části. Podle zdrojů z této skupiny je klub požádal, aby snížili počet členů přítomných na stadionu, vzhledem k tomu, že je menší než Camp Nou.

Mnozí z nich se rozhodli chodit na zápasy spíše sporadicky, než aby si pořizovali permanentky a kupovali si vstupy na konkrétní zápasy podle toho, kolik členů skupiny se jich zúčastní. Ti, kteří se nemohou dostat dovnitř, sledují zápasy ze svého oficiálního sídla v nedalekých městech Olot a Figueres.

A nakonec jsou tu ti starší socios, kteří si nemohou zvyknout na to, že Montjuic je jejich domovem.

Lluis Companys byl v letech 1997 až 2009 domovem městského rivala Barcy, Espanyolu, a neexistuje zde žádný citový vztah, který měli fanoušci ke Camp Nou. Jeden pětašedesátiletý muž, který si přál zůstat v anonymitě, odmítl permanentku na Montjuic, protože jeho místo na starém stadionu se stalo tak významnou součástí jeho života.

"Necítil bych se jako doma," říká.

Mnozí by s ním souhlasili.

Ačkoli se návštěvnost po návratu Barcy na Camp Nou nevyhnutelně vrátí do normálu, klub bude muset do konce sezony najít řešení, které nebude zahrnovat rozdávání slev nebo vstupenek zdarma.

To by mohla zajistit slušná jízda v Lize mistrů, kde se brzy v osmifinále utká s italským mistrem Neapolí, nebo zlepšení stylu týmu - a počasí.

Prozatím se kopec známý jako "Kouzelná hora" ukázal pro barcelonské fanoušky jako všechno možné, jen ne kouzelný.