Gerard Piqué: Ráno v Plzni jsem oznámil Laportovi konec. Nebýt zranění spoluhráčů, skončil bych dříve

První rozhovor po odchodu do fotbalového důchodu. Gerard Piqué byl nedávným hostem Ibaie Llanose během jeho živého vysílání na Twitchi. Španěl hovořil o své budoucnosti ve funkci prezidenta FC Barcelona, červené kartě za údajnou urážku rozhodčího v zápase s Osasunou nebo o reformě fotbalu.

Ibai Llanos: Jak se máš? Nějakou dobu jsi tu nebyl.

Piqué: "Je to pravda, nemluvil jsem s novináři měsíce. Vlastně od začátku sezóny."

Hodně se mluví o prezidentu Piquém...

"Ano, někdy na to myslím. Teď na to nemám hlavu. Mám spoustu věcí, na které se chci zaměřit. Jsem volný. Nemusím každý den trénovat a soustředit se na zápasy. Uvidíme do budoucna. Jednou bych rád pomohl klubu svého života a využil veškerý jeho potenciál."

Lidé se ptají, proč ses v listopadu rozhodl odejít do důchodu.

"Důvodů je mnoho. Lidé vědí, že jsem začal sezónu rozhovorem s Xavim, který mi řekl, že budu hrát méně. Pocity ze začátku sezóny nebyly nejlepší a věděl jsem, že reprezentační přestávka byla příležitostí k tomuto rozhodnutí. Vždycky jsem říkal, že až mě klub nebude potřebovat, odejdu. Nebýt mnoha zranění na mém postu, skončil bych dříve."

"Na Camp Nou byl tréninkový den, kdy jsem byl na pokraji toho, že skončím, a řekl jsem si "Je konec." Viděl jsem, že tohle už není moje místo. Když začalo období plné zranění, věděl jsem, že nemůžu opustit tým. Rozhodl jsem se, že pauza na mistrovství světa je dobrý čas, protože po šampionátu se moji přátelé určitě uzdraví."

Jak budete řešit červenou kartu za údajnou urážku arbitra v zápase s Osasunou?

"Rozhovory dávám od 17 let. Nyní jsem volný a nemusím odpovídat na to, co odpovědět musím. Vysvětlím, jak to bylo. Stalo se to po prvním poločase, během kterého nás bolela rozhodnutí rozhodčího. Robertova první žlutá karta nebyla zasloužená. Potom následoval rohový kop a následně faul na Marcose Alonsa, k čemu vůbec nemělo dojít. Pak jsem si šel promluvit s rozhodčím o pár zákrocích. Vešel jsem do tunelu a řekl mu, že vždycky hraje proti nám."

"Ve španělské lize se nedá rozhodčím nic říct. V Premier League vám to dovolí. Poté, co rozhodčí řekl, že jsem vyloučený, jsem šel s kamarády, kteří právě odešli ze hřiště, do šatny. V šatně jeden z nich nadával také na rozhodčí, protože slyšel, co jsem mu říkal. To, co je napsáno v zápise o utkání není důvod, proč jsem byl vyloučený. Řekl jsem jen, že arbitr je stejný jako vždy. Chtějí mě suspendovat na šest nebo osm zápasů, i když jsem v důchodu."

Říká se, že se můžete připojit k Atléticu...

"Trénoval jsem s Cholem... Kdo píše tyto zprávy, nemá tušení. Je to šílené. Nikdy nebudu nosit jiný klubový dres než barcelonský. Ale dobře, taková informace se objevila a rozesmála mě. Vždycky jsem svému agentovi říkal, že Barcelonu neopustím. Kdyby mi klub řekl, že mi nechce prodloužit smlouvu ve 28 nebo 29 letech, odešel bych do důchodu."

Jak hodnotíš sobotní loučení?

"Sobota byla pro mě velkolepá. To, co se stalo, nebylo to, co jsem čekal. Vždycky jsem si myslel, že loučení není tak důležité, dokud jsem si to neuvědomil. Všimnete si, jak moc vás lidé milují a oceňují. Nesnáším loučení a chtěl jsem odejít přes noc. Zápas byl dobrý a odcházel jsem velmi, velmi šťastný. Barcelona si vedla velmi dobře. Myslím, že letos jsme schopni v lize konkurovat."

Ocitl ses na širším seznamu nominace pro mistrovství světa...

"O národním týmu jsem s nikým nemluvil. Ani mě to nenapadlo. Každý názor, který zde řeknu, se může změnit. Každý chce jeho rozhodnutí ovlivnit, ale na trenéra nemáte žádný vliv."

Jaká je důležitost fanoušků?

"V Barceloně jsem se vždy cítil velmi milován. Možná proto, že fanoušci cítili, že jsem jedním z nich. Chápali způsob, jakým jsem se k nim choval, velmi jsem se s nimi sblížil. Myslím, že v dnešním fotbale jsme my hráči od všeho hodně vzdáleni: tisku, fanouškům... Měli bychom se sblížit, ale není to snadné."

Souboje s Realem Madrid...

"Hranice byla překročena, když Mourinho strčil Titovi prst do oka. Dokonce byli hráči z Madridu, kteří si v tu chvíli uvědomili, že se to vymklo kontrole. Chápu, že Mourinhovým záměrem bylo zničit nás a a chápu to. Myslím, že přesvědčil celou šatnu, ale myslím, že se pomalu objevovali lidé, kteří s ním začali nesouhlasit."

Jak vnímáte kritiku v médiích?

"Problém je v tom, jak vnímáte tisk jako hráč. Když mě Marca nebo AS dají na titulní stránku a kritizují, tak se mi to moc líbí. Je to zábavné. Ale jsou lidé, kteří to tak nevnímají."

Dnešní fotbal a život mimo hřiště...

"Je to součást vystoupení. Celá věc je velkolepá. Lidem se víc líbí to, co se děje mimo hřiště, než to, co se dnes děje na hřišti. Děti nesledují devadesát minut hry. Zapnou si telefony a prohlížejí si Instagram nebo TikTok. Sledují dvě minuty hry, a pak přejdou k něčemu jinému. Lidé se soustředí více na přestupový trh než na sport samotný. Zabývají věcmi, které se dějí po zápase, než tím, zda máte 60 nebo 40 držení míče. Lidem je to jedno. Zejména mladší generaci."

Názor na Superligu...

"Když Florentino mluví o Superlize a o tom, jak se lidé dívají na zápasy jinak, souhlasím, ale nemyslím si, že Super League je řešení. Prezentace Superligy byl obrovský propadák. Real se změnil. Mýlil se, když svého času přivedl velké hvězdy, ale od té doby a způsobem jakým se vrátili, to je chválihodné. Při jeho prezentaci mi hlava explodovala. Nevím, čeho chtěl dosáhnout."

Změna pravidel fotbalu...

"Musíme se pokusit upravit pravidla, která platí již mnoho let. Chápu, že je to těžké. Stává se to v každém sportu. Musíte najít způsob, jak upoutat pozornost. Přes den máte málo hodin a chcete je strávit ziskem co nejvíce informací. Musíte vytvořit kratší a vzrušující produkty. Devadesát minut se zdá být dlouhá doba. Hledejme standardy, které jsou zábavnější."

"Mám pocit, že fotbal je zastaralý. Mnohem obtížnější je přitáhnout mladé lidi. Musíme tomu dát šmrnc. Udělal bych velmi radikální změny, které by lidé nechtěli vidět. Jedenáct proti jedenácti a 30minutové prodloužení. Každé tři minuty může být z každého týmu vyloučen jeden hráč, dokud nepadne gól. Pokutové kopy mi připadají trochu jako vtip. Rozhodnout semifinále mistrovství světa penaltami ... to je prostě hloupost."

"Představte si Manchester City proti PSG, kde Haaland a Mbappé skončí v souboji jeden na jednoho. To by bylo něco… ale tohle je fotbal, je to velmi tradiční. Nikdy se to nestane. Celý tento cirkus je přizpůsoben televizním zákonům, není třeba hrát 90 minut. Může to být 50 nebo 60 minut, ale musí to být čas, kdy nemůžete přestat sledovat televizi."

Jak hodnotíš práci rozhodčích?

"Vždy jsem byl fanouškem VAR. Skvělé týmy pokaždé více těžily z rozhodčích. Pokud hrajete za skvělý tým, nejste ve srovnání s ostatními. VAR má být nástrojem, který pomáhá. Teď to vypadá, že VAR obtěžuje ty, kteří chtějí ještě. Ofsajdové situace opravuje, ale co se týče penalt a podobně, tak moc nepomáhá. Rozhodčí musí jít ven a mluvit. V 90. letech se říkalo, že jsou hvězdami show a musí vysvětlit, proč se něco děje."

"Bude to snazší pochopit. Věřím, že rozhodčí by měli mít mikrofony. Je to součást představení. Fotbal se musí mnohem více otevřít. Trenéři by také měli mít mikrofony. Soudci se vyvinuli, ale věřím, že je třeba je zapojit a vysvětlit svá rozhodnutí. Můžete s tím souhlasit nebo nesouhlasit, ale budete to respektovat."

Společenský život mimo hraní fotbalu...

"Chápu, že lidem na fotbale hodně záleží, ale musí pochopit, že fotbalisté jsou lidi. Nejsme roboti, kteří jen trénují, jedí a spí. Potřebujeme také společenský život, chodit ven a flámovat. Zdá se, že ve své téměř 20leté kariéře, kdy soutěžím na nejvyšší úrovni, jsem se o sebe staral. Ale chodil jsem na večírky. Musíte jít ven, když je vám 20 nebo 21 let. Je to povinné. Sníte večeři, pijete gin s tonikem do dvou do rána a druhý den trénujete. Nikdy v životě jsem neměl párty před zápasem. Pouze jednou, kdy jsme vyhráli první triplet a jeli do La Coruñi."

"Pep mi řekl, že nemusím hrát, ale samozřejmě jsem šel a pak jsem se v 60. minutě zranil. Dokud budete vyhrávat, nezáleží na tom, co děláte. Problém je, když začnete prohrávat. To je, když se musíte více starat o určité věci. Celý život jsem ze sebe vydal maximum a budu v tom pokračovat. Vždy posouvám své hranice. Dělalo mi to problémy, ale věděl jsem, co to obnáší."

Kdy jste informoval klub o svém rozhodnutí ukončit kariéru?

"Ráno v Plzni byl okamžik, kdy jsem Laportovi řekl, že je po všem. Poslal jsem mu zprávu. Už jsem s ním o tom mluvili. Rozhovor jsme zakončili objetím a smíchem. Odcházel jsem velmi spokojený. Ohlédnu se a vidím, že jsem podnikl velkolepou cestu. Cítil jsem se poctěn hrát za tým svého života a vyhrát všechno. Nemohl jsem žádat o nic víc. Zmáčkl jsem každý den svého života, jako by byl můj poslední. Doufám, že tímto způsobem budu žít i nadále. Mám příležitost k životu, který je velmi cenný. Každý den se probudím a první, co řeknu, je, že jsem privilegovaný muž."

Jak se daří tvému klubu Andorra?

"Dobře. Přivedli jsme mladé hráče. Zvu vás ke sledování jejich zápasů. Jsem velmi hrdý na to, co jsme s Andorrou dokázali a jak se hráči vyvíjejí."

Budeš hrát za Andorru?

"Na 99% ne. Ale nikdy nemůžeš říkat nikdy."