Teenager z Mali Ibrahim Diarra přijede tento týden do Barcelony, aby se zde natrvalo usadil. 10 měsíců poté, co se ukázalo, že je pro katalánský klub předurčen.
Sedmnáctiletý Diarra přichází z akademie Africa Foot, s níž má Barcelona uzavřenou dohodu o partnerství, a v lednu oznámila, že se tento levonohý křídelník a útočný záložník stěhuje právě sem.
Hráč byl podepsán s cílem trénovat mezi týmem Juvenil A (do 19 let) a Barca Atletic (druhý tým klubu, který hraje ve třetí španělské lize), ale je velká naděje, že se dostane do prvního týmu. Diarra se nemohl přestěhovat, když byla dohoda poprvé zveřejněna v lednu, protože světový řídící orgán fotbalu FIFA nedovoluje klubům podepsat nezletilé hráče ze zemí mimo EU.
Pravidla FIFA nařizují, že Diarra může až do svých 18. narozenin v prosinci 2024 strávit s Barcelonou jeden měsíc ve dvou obdobích po 15 dnech na trénincích, které mu pomohou s adaptací.
Druhé období si klub schoval na konec listopadu, aby se hráč mohl v Barceloně definitivně usadit, a klubové zdroje sdělily deníku The Athletic, že přesun bude nyní dokončen.
Finanční zprávy, které klub zveřejňuje každou sezónu, ukázaly, že Diarra stál přibližně 1,7 milionu eur.
The Athletic se dozvěděl, že v roce 2023 Diarra krátce trénoval s mládežnickým týmem v naprostém utajení. Na osoby v klubu udělaly jeho schopnosti dojem, a když Diarra v roce 2024 trénoval s Barcou Atletic, rychle se integroval, a to do té míry, že ho na sociálních sítích sledují hráči, kteří tehdy byli v rezervním týmu a nyní jsou členové prvního týmu, jako například Pau Cubarsi a Hector Fort.
Podpis smlouvy byl veřejným tajemstvím už v době, kdy byl v lednu 2024 oficiálně oznámen, a důvodem medializace tohoto kroku byly výkony mladého křídelníka na mistrovství světa hráčů do 17 let s Mali. Na tomto turnaji získali bronzovou medaili a FIFA ho považovala za jednoho z nejlepších hráčů turnaje.
Vstřelil pět gólů, na čtyři přihrál a stal se držitelem stříbrné kopačky. To vedlo k zájmu velkých klubů, z nichž některé za něj byly ochotny zaplatit více, než mohla nabídnout Barcelona. V té době už však katalánský klub dohodu uzavřel.
Diarra není jediným mladým hráčem z Afriky, který v posledních měsících přišel do Barcelony. Podle barcelonských zdrojů začali tento týden s mládežnickým týmem trénovat další dva hráči. Jsou jimi Mouhamed Dabo a Elhadj Malick Cisse, oba jsou na zkoušce a zatím s nimi nebyla podepsána smlouva.
Dalšími nedávnými případy jsou David Oduro a Abdul Aziz Issah, kteří oba debutovali za Barcu Atletic 6. listopadu proti Realu Sociedad B.
Co stojí za tímto zájmem o africký fotbal? Odpovědí je obrat poznamenaný potřebami klubu v obtížné finanční situaci.
Ačkoli se zdá, že Barca dělá kroky k vyřešení této skutečnosti - například nedávno oznámená dohoda s Nike, omezené obchody v přestupových oknech a zpeněžení plodné výrobní linky La Masia - dědictví špatného finančního řízení v uplynulém desetiletí bylo tak ničivé, že si dodnes vybírá svou daň.
Proto klub stále hledá způsoby, jak pokračovat v podepisování hráčů, aby to neovlivnilo kvalitu prvního týmu. Chtějí být schopni i nadále získávat finanční prostředky a co nejdříve dosáhnout normální situace, kdy nebudou muset čekat do poslední chvíle, aby mohli registrovat hráče v La Lize.
V tomto smyslu vyniká především La Masia, ale chytrému skautingu se také daří držet klub na nohou. Oddělení skautingu stále hledá hráče tam, kde je ostatní nehledají, a cítí, že africký trh je pro ně vhodný, aby se na něj zaměřili.
Paulo Araujo, ředitel skautingu v Barceloně a jeden z nejdůvěrnějších spolupracovníků prezidenta klubu Joana Laporty a sportovního ředitele Deca, je klíčovou součástí této strategie. Když Araujo přišel, vzal si na starost profesionalizaci vnitřní struktury klubu v oddělení, které bylo po léta zanedbáváno.
Laporta i Deco mají pocit, že toto oddělení přináší klubu peníze tak, jak tomu dříve nebylo.
V novém způsobu skautingu Barcy jsou tři předpoklady: očekávání, diskrétnost a mediální mlčení.
Pojďme se podívat na první z nich, očekávání.
Africký trh není tak prozkoumaný jako jiné, což dává Barce výhodu: předvídat podpisy dříve, než se na tyto hráče podívají ostatní kluby. Snížení konkurence je jedním z cílů, které si Barca stanovila, protože není schopna konkurovat velkým finančním nabídkám ostatních velkoklubů.
Moussa Kone je zodpovědný za skauting klubu v Africe a Araujo se na něj při hledání hráčů spoléhá. Na některých cestách do Afriky je doprovázel také bývalý hráč Barcy a bývalý dočasný šéf Sergi Barjuan.
To vše je součástí snahy klubu podepsat mladší hráče. Považují to za výhru, protože jsou levnější, a pokud se přizpůsobí a budou pracovat, nebudou stát mnoho. Pokud se nepřizpůsobí a budou muset odejít, mají mnohem větší tržní hodnotu. Klub ví, že pokud tyto mladé hráče nasadí do pouhých dvou nebo tří zápasů s prvním týmem, jejich hodnota výrazně vzroste.
Mika Faye je toho dokonalým příkladem. V roce 2023 stál 1,5 milionu eur a letos v létě byl prodán do Rennes za 10,3 milionu eur s doložkou o zpětném odkupu a právy na budoucí prodej hráče.
Diskrétnost a mediální mlčení hrají při tomto typu operací zásadní roli. Klub chtěl napodobit přestupový systém některých klubů, kdy se v případě úniku informací o přestupu do tisku rozhodne v něm nepokračovat. Barca je tím posedlá a varuje zúčastněné, že pokud se nákup dostane do tisku, bude od něj upuštěno.
Barcelona je v jedné z nejchoulostivějších finančních situací ve své historii a musí být kreativní, aby mohla konkurovat svým velkým evropským rivalům. Teprve čas ukáže, zda se jim sázka na Afriku vyplatí.