JAKÝ BY MĚL BÝT NOVÝ TRENÉR BARCY A CO HO ČEKÁ?

Poté, co současný barcelonský kouč, Luis Enrique, oznámil, že neprodlouží smlouvu, začalo se okamžitě spekulovat, kdo by ho mohl nahradit. Média prakticky denně přinášení nové jména trenérů, kteří by mohli usednout na lavičku Barcy.

Dle informací by měl být nový kouč oznámen po finále Copa de Rey, které je naplánováno na poslední sobotu v květnu. Barcelonský tisk nejvíce favorizuje dvojici Ernesto Valverde (současný trenér Athletic Club de Bilbao) a Juan Carlos Unzue (nynější asistent Luise Enriqueho). Na seznamu kandidátů je ale i Jorge Sampaoli, Ronald Koeman, Eusebio Sacristain, Laurent Blanc, Oscar Garcia a mnoho dalších.

Kdo z nich je ten pravý? Na tuto otázku nelze 100% odpovědět, jelikož historie ukázala, že může uspět i do příchodu neznámý a nezkušený trenér. Lze ale s jistotou říci, jaký by měl nový barcelonský trenér být a co by měl týmu přinést.

Pohledem do historie by nejideálnější trenér měl být Holanďan, který v Barce hrál. A to optimálně v 90. letech. Nizozemská škola a její vliv na hru katalánského velkoklubu je nepopiratelný. Právě díky ose Michels - Cruyff - van Gaal - Rijkaard je Barcelona nejúspěšnějším týmem posledních 25 let.

Osobní znalost prostředí na Camp Nou je značnou výhodou a dokazují to nejen úspěchy Guardioly a nyní Enriqueho, ale i dalších trenérů dávné minulosti. Nutno podotknout, že kromě současného trenéra Sevilly Sampaoliho, tuto, dá se říci, podmínku splňují všichni výše uvedení.

Zcela nepochybně by nový trenér měl zachovat rozestavení 4-3-3, které Barcelona až pár výjimek praktikuje již 40 let. Do tohoto schematu jsou dlouhodobě přiváděny i vychováváni jednotliví fotbalisté. Někdo může namítnout, že Enrique letos na jaře často používal styl 3-4-3, podobně jako se k němu občas uchýlil i Guardiola, Rijkaard a i Cruyffům Dream team v tomto rozestavení začínal.

Přesto právě letošní Enriqueho experiment s 3-4-3 odhalil, že jde o dobrou variantu do specifických zápasů (jako byl venku proti Atleticu Madrid či v odvetě proti Paris SG), ale že nelze to brát jako trvalý plán na celou sezónu.

Většina fanoušků ale i vedení klubu by si přáli, aby se v prvním týmu objevilo více hráčů z akademie La Masia. Posledním, který se takto prosadil, je Sergi Roberto, který ovšem debutoval již přes 7 lety. A to je dlouhá doba. V letošním ročníku dostal několik desítek minut prostor talentovaný Aleňa. Výkony Barcy B ovšem napovídají, že by v příští sezóně nemuselo zůstat jen u něj a nový kouč by měl mít toto v pozornosti.

Již od odchodu Pepa Guardioly se hovoří o konci barcelonského cyklu. Příchod Enriqueho a zisk dalších titulů, trofejí a překonání rekordů tento rádoby konec oddálilo. Přesto je to stále probírané téma. Mnozí hovoří o tom, že nový manažer by měl přinést do klubu něco nového. Co by to ale mělo být?

Enrique změnil Guardiolův styl tak, že těžiště hry přenesl ze zálohy do útoku. Tridentu Messi - Suárez - Neymar dal volnost a připravil pro ně podmínky a hru tak, že se hrálo více přímočařeji. Lionel se dokonce i vrátil na pravé křídlo. Jenže postupem času se přesunul zpět do středu, za Suáreze. To ovšem znamenalo ochromení pravé strany. Messiho novou pozici vyřešil přechod na rozestavení 3-4-3, jenže to znamenalo nejen větší oslabení již tak děravé obrany, ale i oslabení strany levé, která hru do té doby po ose Alba - Iniesta - Neymar táhla.

Právě vyřešení situace v podobně propojit Messiho pozici uprostřed mezi Suárezem a zálohou a zároveň neoslabení obou křídel, by mohlo být tou tíženou změnou a dalším posunutím standardní hry FC Barcelony.

To samozřejmě přímo souvisí i s jednotlivými hráči. Dle médií ale současná kabina změnu nechce. I proto se dvojice Messi a Neymar měli údajně vyslovit pro Unzueho. A mnozí hráči je i v tisku nepřímo napodobili.

Je ale Unzue tím pravým? Hovoří se o tom, že již bylo rozhodnuto, ale po vypadnutí s Juventusem ve čtvrtfinále Ligy mistrů došlo k přehodnocení. Pravdou je, že pokud současný asistent nepřinesl nic nového do této doby, těžko věřit, že se tak stane jen tím, že si poposedne na lavičce o jedno místo. Prezident Bartomeu a sportovní ředitel Fernandéz by také neměli rozhodovat na základě přílišné pohodlnosti hráčů a neochoty přijmout myšlenky někoho nového.

Jenže pokud by nový trenér na svoji stranu nezískal Messiho a spol., mohlo by to pro něj být krátké působení. Dokáží respektovat trenéra, který zatím nijak nezářil a nemá za sebou zářivou hráčskou kariéru?

Opusťme však myšlenky na nějakou vzpouru samotných fotbalistů. Zásadní jistě bude, jaký kádr bude mít kouč k dispozici, resp. které hráče bude preferovat. To však závisí i na osobě sportovního ředitele, Roberta Fernandéze.

Loňské posily měly vytvořit Barcu budoucnosti, ale kromě Umtitiho se nikdo více neprosadil. Důležitým a možná rozhodujícím faktorem bude, kdo nahrají Iniestu?! Ačkoliv snad všichni culés nedají na Dona Andrése dopustit, jisté je, že vzhledem k věku již nelze očekávat, že by zvládl odehrát kolem 50 zápasů za sezónu. To se letos ukázalo nejen četnými zdravotními problémy, ale i horšími výkony.

A pokud nový trenér neuvěří faktu, že André Gomés hraje na 30 %, a že již konečně odehraje zápas na 100 %, bude nutné někoho přivést. Spoléhat nelze ani na Rafinhu, který podobně jako jeho bratr Thiago má vleklé zdravotní problémy. Stejně tak Denis Suárez neprokázal, že by byl vhodný adept na tento post. Což ale není překvapivé, jelikož ve Villarrealu nejvíce zářil na pravém kraji zálohy či na křídle, kde ho naopak Enrique nevyzkoušel ani jednou.

Hráčský materiál bude nutné obměnit i v obranné řadě. Defenzíva byla poslední měsíce velkou slabinou a to především její součinnost. Na odchodě je zřejmě Mathieu, nejasný je osud Digneho a Mascherana, ačkoliv uvolnění Argentince by velký smysl nedávalo.

Kdo tedy nahradí Enriqueho? Bude to Unzue, Valverde, nebo vedení klubu vytáhne z rukávu dosud neuváděné jméno?