Johan Neeskens

S Barcelonou se již od nepaměti spojovali význační nizozemští hráči a trenéři, ať už hovoříme o Johanu Cruyffovi, Ronaldu Koemanovi, Giovani van Bronckhorstovi, Luisi van Gaalovi nebo Franku Rijkaardovi. A mezi tato jména bezpochyby patří také Johan Neeskens, muž, který odehrál v Barceloně nejlepší léta své kariéry a v nedávné době vedl mužstvo z pozice asistenta trenéra. Talentovaný a komplexní hráč vždy patřil mezi oblíbence všech fanoušků. Věhlasný Pelé jej v březnu roku 2004 jmenoval mezi 12

Johannes Jacobus Neeskens se narodil 15. září 1951 v nizozemském městečku Heemstede. Jako malý chlapec však byl fascinován především baseballem, přesto si nakonec s postupem věku oblíbil i fotbal, který se pak stal jeho životní náplní. Svoji kariéru zahájil v klubu z rodného města, RCH Heemstede. Psal se rok 1968 a mladému Johanovi bylo pouhých 17 let. Během dvou let, které v RCH strávil, nastoupil k 68 zápasům a vstřelil ze své oblíbené pozice záložníka jeden gól. Neeskens již zde ukazoval svoji největší přednost; komplexnost. Ačkoliv nastupoval především ve středu hřiště, byl schopen výborně bránit, zakládat útočné akce (prezentoval se výjimečnou kreativitou) i zakončovat. Výborně hrával oběma nohama, dokázal - díky silné střele - dobře zahrávat pokutové kopy, jeho hra hlavou se vyznačovala výraznou razancí.

Když bylo Johanovi 19 let, uskutečnil první ze dvou významných přestupů, které ovlivnily jeho kariéru. Roku 1970 se upsal Ajaxu. Amsterdamský klub, ze začátku pod vedením Marinuse Michelse a s hráči, jakými byli Neeskens či Johan Cruyff, zažíval jedno z nejlepších období v klubové historii. Úspěchy v domácí lize jen potvrzovaly triumfy na evropské scéně; v letech 1971, 1972 a 1973 dokázal Ajax pokaždé zvítězit v Evropském poháru. Neeskens stihl za tuto dobu vystřídat hned tři pozice, od krajního pravého obránce přes stopera až po kreativního záložníka. K dalším úspěchům, které si Johan v dresu Ajaxu připsal, patří také triumf v Interkontinentálním poháru či Superpoháru Evropy. Během čtyř let, které v klubu strávil, odehrál 124 zápasů a vstřelil 33 gólů - to vše jen v domácí lize! O výjimečného hráče se začaly brzy zajímat největší evropské velkokluby, a tak Neeskens roku 1974 přestoupil do Katalánska, kde se opět sešel s Johanem Cruyffem a trenérem Marinusem Michelsem.

 V Barceloně se téměř okamžitě dokázal prosadit do základní sestavy, když nahradil populárního Hugo 'Chola' Sotila. Za krátký čas si získal sympatie fanoušků a stal se nejoblíbenějším hráčem všech culés. Přezdívali ho "Johan Segundo"... Díky ofenzivnímu pojetí hry celého týmu dokázal široce uplatnit svůj talent, a to jak v ofenzívě, tak v obranných úkolech. Odměnou byla vítězství v Copa del Rey z roku 1978 a v Poháru vítězů pohárů, který přišel další sezónu. V Barceloně odehrál Neeskens dohromady 230 zápasů a vstřelil 56 branek, což dává průměr jeden gól za čtyři utkání; z pozice záložníka velmi dobrá bilance.

V roce 1979 se Neeskens rozhodl odejít. Jeho kariéra měla pokračovat za oceánem, a to v klubu New York Cosmos, kde strávil pět let, odehrál 94 ligových utkání a vstřelil 17 gólů. Neeskens se však ukázal jako vytrvalý a přelétavý hráč; v letech 1985-1987 vystřídal hned tři kluby, Minnesota Strikers, Fort Lauderdale Sun a Löwenbrau. Když v roce 1987 přestoupil již do devátého klubu své kariéry, bylo mu 36 let! V FC Baar nastoupil k 23 utkání a síťku rozvlnil 5x. S kariérou se rozloučil v mužstvu FC Zug, jehož dres však již oblékl pouze jednou... když se Johan Neeskens rozloučil v roce 1991 s hráčským fotbalem, bylo mu 40 let.

Málokterý profesionální fotbalista vydrží běhat po trávnících na vrcholné úrovni 23 roků. 23 roků, během kterých se stal Johan Neeskens také nedílnou součástí nizozemské reprezentace. Svůj debut si odbyl proti týmu Východního Německa a zúčastnil se dvou mistrovství světa v letech 1974 a 1978 (pokaždé tedy jako hráč Barcelony). Na prvním šampionátu se Nizozemci probojovali až do finále, kde Johan vstřelil první gól zápasu proti Západnímu Německu už po pouhých dvou minutách hry z pokutového kopu. Na vítězství to však nestačilo, "Oranjes" vybojovali "pouze" druhá místa, Neeskens se však stal s pěti góly nejlepším střelcem šampionátu. Stejně se Nizozemcům vedlo i o čtyři roky později, když ve finále podlehli tentokrát Argentině 3:1. Svůj poslední reprezentační zápas Neeskens odehrál v kvalifikaci na mistrovství světa 1982 proti Francii, který jeho tým prohrál 2:0. V dresu své rodné země nastoupil celkem k 49-ti utkáním a vstřelil 17 branek.

Johan Neeskens se po ukončení své hráčské kariéry rozhodl zhodnotit bohaté zkušenosti jako trenér. Na žádost Guuse Hiddinka tedy pracoval spolu s Ronaldem Koemanem během kvalifikace a samotného mistrovství světa 1998 jako asistent hlavního kouče nizozemské reprezentace. Stejnou funkci vykonával i v době, kdy národní tým po Hiddinkovi převzal Frank Rijkaard; ani jeden z nich v té době bezpochyby vůbec netušil, že si svoji spolupráci zopakují o pár let později v jednom z největších klubů Evropy... Od roku 2000, kdy Rijkaard na vlastní žádost v reprezentaci skončil (kvůli neúspěchu na mistrovství Evropy, ačkoliv si nizozemští fanoušci přáli, aby Frank zůstal), vedl Neeskens prvoligový tým NEC Nijmegen. Avšak v prosinci roku 2005 se opět vrátil jako asisten národního týmu - tentokrát australského, který v té době vedl muž, jehož Neeskens již dobře znal - Guus Hiddink. Společně bojovali s "klokany" na mistrovství světa 2006, kde vypadli až po sporně prohraném zápase s pozdějšími mistry z Itálie.

Rok 2006 byl velmi úspěšný pro Barcelonu, když klub z Katalánska podruhé v historii zvítězil v Lize mistrů. Mužstvo však opustili jedni z hlavních strůjců úspěchu; Henrik Larsson, který svými dvěma přihrávkami zařídil oba dva barcelonsaké finálové góly, a Henk Ten Cate, úspěšný asistent Franka Rijkaarda. A volné místo tehdy nahradil právě zkušený Johan Neeskens. Z Barcelony odešel opět po boku Franka Rijkaarda na konci sezóny 2007/2008.

Velkoklub, jakým Barcelona bezpochyby je, přitahuje velká jména a výjimečné hráče. Ačkoliv Johan Neeskens během svého působení v Katalánsku neposbíral mnoho trofejí, svými výkony pmohl klubu k tomu, aby předváděl atraktivní fotbal a těšil tak všechny fanoušky. Patřil k nejoblíbenějším hráčům u většiny culés, díky své hře se stal nenahraditelnou součástí základní sestavy. Univerzální záložník, schopný odvádět veškerou práci, kterou od něj trenéři požadovali. Hráč, jehož dres bude vyset v muzeu Prezidenta Nuňéze vždy na čestném místě.