MĚLI BY SE VRACET TI, KTEŘÍ ODEŠLI?

Možný návrat dalšího "ztraceného syna" vyvolává řadu otázek.

Příběh Thiaga Alcántary bychom měli znát asi všichni: ve svých 22 letech opustil Barçu za směšné odstupné ve výši 25 milionů eur a vydal se za novým dobrodružstvím do Německa. A to zrovna v době, kdy mnozí začínali věřit, že bude ideálním nástupcem Xaviho nebo Iniesty. Stačilo, aby odehrál o dva zápasy víc, a jeho výkupní klauzule by poskočila na 90 milionů euro. Dost na to, aby se pro většinu rivalů stal nedostupným.

Dnes je to už 5 let a nikdo stále pořádně neví, kdo je vlastně za tento nepovedený odchod zodpovědný. Někteří dodnes věří, že na přestup tlačil sám Thiago. Je pravda, že Barcelona mohla jeho odchod zablokovat, to však z nepochopitelných důvodů neudělala. A ve finále na tom tratily obě strany. Převládá totiž názor, že Thiago mimo Barcelonu a mimo systém, který mu umožnil se rozvíjet, nedosáhl na úroveň, která se od něj v La Masii očekávala.

A Barcelona zase bez Thiaga zpřetrhala pouta mezi La Masií a prvním týmem. Doteď nenašla toho správného hráče, který by po odchodu zlaté generace zaplnil díru v záloze. Bayern je teď odchodu Thiaga nakloněn a Barça je za hráče, který dříve patřil do jejích řad, připravena a ochotna podat nabídku. Zdroje blízké bavorskému klubu hovoří o tom, že by Bayern mohl slyšet na nabídku kolem 50 milionů euro.

Nicméně vyvstává několik dilemat. Měla by Barça znovu podepsat jednoho z těch, co se rozhodli odejít? U kterého ani neměla opci na zpětný odkup, podobně jako třeba u Gerarda Piquého? Je lepší podepsat někoho, kdo prošel La Masií? Nebo, jak řekl Xavi, je to nepřijatelné, protože by to byl zničující signál pro ty, kteří se rozhodli zůstat? I tyhle otázky jsou dost možná za tím, proč Barcelona doposud žádnou nabídku na Thiaga neposlala, i když se zoufale snaží zaplnit díru, která jí v záloze vznikla.