Messi: Nevrátím se do Barçy, odcházím do Miami

Leo Messi v exkluzivním rozhovoru pro deník Sport vysvětluje, proč se rozhodl odejít do Interu Miami.

Jak se cítíte, Leo?

Pravdou je, že dobře. Skončila sezóna, rok, který byl díky Mistrovství světa netypický. Díky tomu bylo všechno jiné, ale cítím se dobře, myslím teď na zápasy s národním týmem a na dovolenou.

Sezóna skončila a odcházíte z Paříže s čísly, které nejsou vůbec špatné. Jaké je Vaše hodnocení?

Mám smíšené pocity. Pravdou je, že první rok byl opravdu velmi těžký, jak už jsem několikrát říkal, a to z různých důvodů. První část sezóny probíhala dobře, cítil jsem se dobře v klubu, ve městě, s rodinou. V polovině bylo Mistrovství světa a myslím, že to trochu ovlivnilo všechny týmy. Hodně to ovlivnilo druhou část sezóny. Doufal jsem, že skončím jinak. Byly to pro mě těžké dva roky…ale už jsou za mnou.

Přišli jsme se bavit také o Barçe, chyběla Vám?

Ano, samozřejmě, že ano. A nejvíc na začátku, kdy pro mě první rok byl tak těžký. Po odchodu a po tom, jak to všechno dopadlo, jsem ji samozřejmě sledoval, díval jsem se na zápasy, vždycky jsem vzpomínal a toužil jsem po tom, abych tam mohl být.

Říkáte, že jste sledoval zápasy. Předpokládám, že když vyhráli ligu, musel jste být jako culé šťastný, je to tak?

Ano, samozřejmě, že jsem byl. Opravdu jsem se chtěl vrátit, moc jsem se na to těšil. Ale na druhou stranu, po tom, čím jsem si prošel, co jsem zažil po tom odchodu, který jsem měl… Nechtěl jsem znovu procházet stejnou situací a čekat, co bude dál. Nechtěl jsem svou budoucnost nechávat v rukách jiných. Chtěl jsem rozhodnout sám za sebe a za svou rodinu. I když jsem se dozvěděl, že La Liga všechno odsouhlasila a že vše by mělo být v pořádku…stále chyběla spousta dalších věcí. Slyšel jsem, že by se museli prodávat hráči nebo snižovat platy a pravdou je, že to jsem nechtěl podstoupit, nechtěl jsem s tím mít nic společného.

...?

Během své kariéry v Barceloně jsem byl obviňován ze spousty věcí, které nebyly pravda, a to už mě trochu unavovalo. Nechtěl jsem si tím vším procházet znovu. No a když jsem musel odejít, taky říkali, že La Liga všechno odsouhlasila, ale nakonec to nešlo. Bál jsem se, že se to bude opakovat. Musel jsem odejít do Paříže, dlouho jsem s rodinou bydlel v hotelu, děti chodily do školy a vždycky zůstaly v hotelu. Chtěl jsem se rozhodnout sám. Proto se do Barçy nevrátím.

Jdete proti svému srdci?

Rád bych se vrátil. Dostal jsem se ale také do bodu, kdy chci trochu zmizet ze světel reflektorů a více myslet na rodinu. Jak už jsem říkal, mám za sebou dva roky, které byly pro rodinu tak těžké, že jsem si je neužil. Ten měsíc, kdy jsme vyhráli Mistrovství světa, pro mě byl fantastický, ale kromě toho to pro mě bylo těžké období a chci znovu objevit svoji radost, užívat si rodinu, své děti, dny… To je důvod, proč se nevrátím do Barcelony.

Který z těchto důvodů rozhodoval nejvíc?

Rozhodnout se sám a nebýt nucen čekat s rizikem, že se může opakovat to, co se stalo před dvěma lety. A jak už jsem také říkal, po tom, co jsem dosáhl všeho a vyhrál Mistrovství světa, po kterém jsem tolik toužil, jsem se chtěl poohlédnout po něčem jiném a mít trochu klidu.

Vaše rodina hraje ve Vašem rozhodování důležitou roli.

Pravdou je, že moje rodina byla velmi, velmi nadšená ze všeho, co jsme slyšeli, ale zároveň jsme si nedělali žádné iluze, protože realita byla taková, že jsme nevěděli, co se může stát. Bylo to opravdu velmi těžké, ale rodina mě podporuje a je to společné rozhodnutí, nejen moje. Oni jsou také rádi, ale zároveň smutní, že odjíždějí, protože to pro ně bylo ze začátku těžké, ale teď jsou na Paříž víc než zvyklí. Mají své kamarády ve škole a odloučení od nich je také bolí, ale jsou už velcí, hlavně Thiago, který celou situaci chápe. Těší se na to, co přijde.

Různí lidé z klubu říkali, že v podstatě záleží na Vašem rozhodnutí. Řekl to i Xavi, ale je pravda, že Vám něco chybělo. Jak jste to prožíval?

La Liga to schválila, ale nebylo to jen na mně, protože je ještě spousta věcí, které je potřeba udělat. Předpokládalo se dlouhé léto a já si nechci znovu procházet tím, čím jsem si už prošel. Raději jsem se rozhodl ukončit to, být v klidu a přemýšlet o budoucnosti, už teď plánovat, co dál.

Cítil jste se pod tlakem všech těch informací, které se z Barcelony dostaly ven a z toho, o čem se mluvilo?

Ne, ne, protože je pravda, že se vyrojilo tolik věcí a nevím, odkud to bylo, ale uniklo hodně informací, zpráv, které, no, dokonce byli novináři, podle kterých už jsem přestoupil jinam, psali, že jsem v Arábii, v Barceloně to vzali jako samozřejmost a druhý den změnili svou verzi. Bylo toho hodně, takže jsem se snažil myslet na to, co vím a cítím já a ne na to, co se vykládá.

Jak Vaše rozhodnutí ovlivnilo to, co se stalo před dvěma lety, kdy jste se vracel z Ibizy, s rodinou, skoro z pláže, podepsat prodloužení smlouvy a najednou jste zjistil, že to nejde, že Vám klub řekl, že to není možné a musíte si najít jiný klub, vytrhnout rodinu z Barcelony?

Bylo to velmi těžké a jeden z důvodů, jak už jsem řekl, je to, že jsem to nechtěl zažít znovu. Bylo to velmi špatné období. Přijeli jsme s tím, že každý rok začínáme znovu, trénujeme, děti jdou do školy, s kamarády, s rutinou… Všichni jsme byli v pohodě. Když už bylo všechno připraveno na podpis, ze dne na den se to změnilo. Pak mi řekli, že to nejde, že musím odejít a musíme hledat jiný klub, narychlo se rozhodnout a projít si tím vším, čím jsme si prošli, což bylo těžké.

Ovlivnily ty dva roky v Paříži, o kterých říkáte, že nebyly příliš vydařené, Vaše konečné rozhodnutí?

Ano, trochu ano, protože, jak jsem zrovna řekl, pravda je, že to byly dva roky, kdy jsem nebyl šťastný, kdy jsem si to neužíval a to ovlivnilo můj rodinný život, kdy jsem přišel o spoustu věcí s dětmi, se školou. V Barceloně jsem je vozil, vyzvedával. Tady jsem to dělal mnohem méně, to samé i při hraní s nimi. To je také důvod mého rozhodnutí, vrátit se, abych se takříkajíc znovu spojil se svou rodinou, svými dětmi a užíval si každodenní život. Jak už jsem řekl, díky Bohu jsem měl to štěstí, že jsem ve fotbale dosáhl všeho a dnes už se dívám nejen na sportovní stránku, která mě samozřejmě hodně zajímá, ale mnohem více beru ohled na rodinu a pohodu.

Pojďme se pobavit o prezidentu Laportovi a o Xavim. Kontaktovali Vás? Komunikoval jste s nimi během celého procesu?

S prezidentem Laportou jsem vlastně mluvil velmi málo. Za ty dva roky jsme spolu mluvili maximálně jednou nebo dvakrát. S Xavim jsem komunikoval hodně. Vždycky jsem s ním byl v kontaktu, ale od jeho příchodu do klubu mnohem víc. Mluvili jsme spolu velmi často. A mluvili jsme také o možnosti, že se vrátím. Byli jsme velmi nadšení. Když to všechno vyšlo najevo, jedna z prvních věcí, kterou jsem udělal, byla, že jsem se ho zeptal, jestli opravdu chce, abych se vrátil a jestli si myslí, že je to dobré pro tým a pro něj. No a pak jsme se bavili dál.

Během těch posledních měsíců, kdy existovala možnost návratu, se Vaše jméno skandovalo např. v 10. minutě zápasů nebo na koncertě Coldplay. Jaký to byl pocit?

Bylo to krásné a užíval jsem si to. Odešel jsem zvláštním způsobem. Rád bych se rozloučil jako Busi, Jordi nebo Xavi a Iniesta. Chtěl jsem odejít tímto způsobem a rozloučit se se všemi. I když byla jiná doba kvůli pandemii a na stadionu nebyli fanoušci, chtěl bych se rozloučit s nimi a užít si poslední den. Proto jsem byl velmi rád, když jsem na Camp Nou nebo v Barceloně znovu slyšel svoje jméno, i když vím, že náklonnost tam byla vždycky, je vzájemná. Byl to zvláštní pocit slyšet své jméno na Camp Nou a nebýt u toho.

Do jaké míry byla v celém procesu rozhodování důležitá ekonomická stránka? Dokonce se říkalo, že jste mohl v Barceloně hrát zadarmo. Je to pravda?

Finance pro mě nikdy nebyly problémem ani překážkou, v ničem. O smlouvě jsme se ani nebavili. Návrh byl předán, ale nebyl formální, písemný, ani podepsaný, protože ještě nic nebylo jasné a nevěděli jsme, jestli se to uskuteční nebo ne. Záměr byl, ale nemohli jsme se posunout. O penězích jsme ani formálně nemluvili. Ale kdyby mi šlo o peníze, odjel bych do Arábie nebo někam jinam, kde by mi nabídli hodně peněz. Moje rozhodnutí bylo založeno na něčem jiném, ne na penězích.

Věřil jste zprávám, které přicházely z Barcelony? Únikům informací, které klub vypouštěl? Jak jste to prožíval?

No, i když jsem byl velmi nadšený a nedočkavý, tak ze zpráv a úniků, i když byly pozitivní, jsem příliš nadšený nebyl, protože jsem vlastně nevěděl, co se bude dít a pořád jsem vzpomínal a opakoval si, co se mi stalo. Říkat rodině a dětem, že se vrátíme do Barcelony a pak jim říct, že to nejde. Vyčkával jsem, ale byl jsem klidný.

Myslíte si, že Barcelona udělala vše pro to, aby Vás získala zpět?

To nevím. Upřímně řečeno nevím, věděl jsem to, o čem jsem se bavil se Xavim. Teď podle všeho dostali svolení od La Ligy… Ale říkám Vám, nešlo jen o to, chybí tam řada věcí. Klub v tuhle chvíli není v pozici, kdy by mi mohl stoprocentně říct, že se můžu vrátit a je to pochopitelné s ohledem na to, co se děje. No, takhle jsem to prožíval a takhle jsem to bral.

S ohledem na to, co se teď stalo a co se stalo před dvěma lety, myslíte si, že jsou v klubu lidé, kteří Vás nemají moc rádi nebo pro které by mohla být Vaše přítomnost problémem? A že jsou lidé, kteří nechtějí, abyste se vrátil?

To nevím. Určitě se najdou lidé, kteří nechtějí, abych se vrátil, nebo kteří nechtěli, abych zůstal, stejně jako spousta jiných, kteří mě chtějí a chtějí, abych se vrátil, jak řekli veřejně. Určitě se ve vedení najdou lidé, kteří si nepřejí můj návrat, nebo si myslí, že by to nebylo dobré pro klub.

Od té doby, co jste odešel, podepisuje Barça nové hráče. Krátce po Vašem odchodu přišel Ferran Torres za 55 milionů eur. Jak jste se s tím vším vyrovnával, přišlo Vám to divné?

No, já nevím, na začátku jsem byl v bodě, kdy mě můj odchod velmi ranil, tím, jak probíhal. V tu chvíli jsem byl trochu naštvaný, že jsem nemoh zůstat a zároveň se brzy poté dělaly přestupy. Ale dělo se to, protože klub to v té době mohl udělat. S odstupem těch dvou let jsem to pochopil a vstřebal a už nad tím nepřemýšlím. Jestli se něco stalo takovým způsobem, tak to bylo proto, že se to tak muselo stát, a to je všechno.

Ernest Folch napsal, že Váš vztah s Barçou je otevřená rána, která stále krvácí. Vnímáte to stejně, cítíte to tak?

Trochu ano, trochu ano proto, že jsem se s lidmi nerozloučil tak, jak bych si přál a jak si myslím, že jsem si zasloužil, stejně jako jsem si zasloužil rozloučit se s hráči, které jsem zmiňoval. Rád bych se rozloučil takovým způsobem. Na druhou stranu se také šířily ošklivé fámy, že jsem byl já ten špatný, a to se mi také nelíbilo, protože to tak nebylo. Proto bych se rád někdy doopravdy rozloučil s lidmi, se kterými jsem toho tolik prožil, tolik si toho užil a tolik toho vytrpěl. Vždyť to bylo tolik společných let. A já bych se rád rozloučil tak, jak to cítím.

A když už jsme u té rány… Chtěl byste se jednou do Barçy vrátit? Nebo se stát členem vedení či velvyslancem?

Ano, samozřejmě, že ano. Vždycky jsem chtěl být klubu nablízku. Navíc se chystám v Barceloně žít. To je jedna z věcí, ve které máme s manželkou a dětmi jasno. Doufejme, že se to podaří. Nevím, kdy a jak, ale doufám, že se jednou budu moci do klubu vrátit, abych něčím přispěl a pomohl, protože je to klub, který miluji. Během své kariéry jsem měl náklonnost fanoušků a chtěl bych tam být znovu.

Chápu, že jste celý proces prožíval trochu i s obavami, jak vše dopadne. Je něco, co Vás konkrétně ranilo nebo o čem si myslíte…sakra, mohli mě toho ušetřit?

Ne, to ne, jak už jsem říkal, tolik věcí vyšlo na povrch, tolik věcí uniklo, tolik lží… Ale dobře, nemůžu jít ven a popřít všechno, co se říká. Vidím, že řada novinářů říká spoustu lží a nic se neděje. Druhý den řekne jinou věc a nic se nestane. Spousta věcí mi vadila, to ano. Například, když se zmínili o mé rodině a řekli, že můj otec volal do La Ligy, aby zjistil, jestli je to pravda. Nebo že jedno z mých dětí se cítilo špatně, i když je to naopak. Když se naváží do mé rodiny a mluví o věcech, které s ní nemají nic společného…

A nakonec další klíčová otázka po tom, co víte, že se do Barcelony nevrátíte. Kam zamíříte? Do Arábie? Do Miami?

Rozhodl jsem se, že odejdu do Miami. Ještě to není stoprocentně uzavřené, ale ano, rozhodl jsem se pokračovat tam.

To je novinka… Berete s sebou Busquetse a Albu?

To je další z věcí, kterou psali, že jdu s Busim a Jordim do Arábie, že to máme vyřešené. Každý se stará o svou budoucnost. Samozřejmě jsem sledoval, co budou dělat, ale nikdy jsme se nedomlouvali, že bychom šli někam společně. Já jsem se rozhodl za sebe a nevím, co budou dělat oni. Přemýšlel jsem o všem, o čem jsme se během rozhovoru bavili. A ne, nemám s nikým nic domluveného.

Je to odchod ze záře reflektorů, jak jste zmiňoval?

Ano, opuštím Evropu. Pravdou je, že jsem měl nabídky i od jiných evropských týmů, ale ani jsem o nich nepřemýšlel, protože v Evropě jsem si dokázal představit jedině Barcelonu. Poté, co jsem vyhrál Mistrovství světa a nemohl jsem jít do Barçy, nastal čas odejít do americké ligy, abych zažil fotbal jinak a užíval si každodenní život. Samozřejmě se stejnou zodpovědností a touhou vyhrávat, dělat věci správně. Ale s větším klidem.