Pro někoho legenda našeho klubu, pro někoho skvělý trenér, pro jiného může být zrádcem. Nicméně asi každý se shodne na tom, že Michael Laudrup byl velkým hráčem ať hrál za jakýkoliv klub ve své kariéře. Asi pro každého je synonymem skryté přihrávky, když zatímco přihrává do jedné strany, sleduje dění na druhé. Tím dokonale mátl protivníkovy obránce v dánské, italské i španělské nejvyšší soutěži.
FOTBALOVÁ RODINA
Michael Laudrup je členem rodiny, která má tři generace fotbalistů. Jeho otec, Finn Laudrup, je bývalý dánský reprezentant. Jeho starší syn, Mads Laudrup, byl od ledna 2005 kapitán různých mládežnických reprezentací a jeho mladší syn, Andreas Laudrup, byl v březnu 2006 vybrán do reprezentačního týmu do 16 let. "Michelino" má i mladšího bratra, Briana Laudrupa, který byl také profesionálním fotbalistou. Byl členem vítězného dánského týmu na EURO 1992, ve kterém Michael nehrál, jelikož měl rozpory s koučem Richardem Mollerem Nielsenem. V roce 2004 byli oba bratři vybráni do FIFA 100, listiny 125 nejlepších žijících fotbalistů, které vybral Pelé, jako část oslavy stoletého výročí FIFY.
STYL HRY
Byl to tvůrce hry, který byl známý svou efektivní přihrávkou, zručností a elegancí. Michael Laudrup byl nejtechničtější hráč, který se kdy v Dánsku narodil. Byl řazen mezi nejlepší v Evropě a měl výjimečný talent. Trojnásobný vítěz trofeje pro nejlepšího hráče v Evropě, Michel Platini, ho popsal jako jednoho z nejtalentovanějších fotbalistů, kteří kdy byli. Bědoval pouze na jeho nedostatek sobeckosti, díky kterému nestřílel mnoho gólů. Jeho bývalý spoluhráč Raúl v jednom rozhovoru řekl, že Michael je nejlepší hráč, se kterým kdy hrál. Jeho další bývalý kolega Romario si zase myslí, že Laudrup je 5. nejlepším hráčem v historii fotbalu (za Pelém, Maradonou, jím samotným a Zinedine Zidanem). Zůstává tedy záhadou, proč nikdy nebyl vyhlášen nejlepším hráčem na světě. Laudrup byl na hřišti známý jako velký gentleman a to dokazuje fakt, že nikdy nedostal červenou kartu. Byl velmi obdivován pro svou výjimečnou techniku, eleganci, chytré nahrávky a vedení míče. Jeho trenér z Realu Madrid, Jorge Valdano, prohlásil, že Michael má oči všude. Patentovat si mohl i svůj pohyb, během které koukal na jednu stranu a přihrával na druhou. Jeho driblink byla nejsilnější stránka jeho hry, s míčem se pohyboval velmi rychle a obíhal obránce jakoby ani neexistovali. Jeho výjimečné schopnosti byly spojeny i s nesmírnou kreativitou. Dokázal vymyslet útok i z nejméně očekávaných pozic. Ve Španělsku se pouze říkalo: Made in Laudrup. Několik jeho bývalých spoluhráčů říkalo: "Pouze běhej. Vždycky najde cestu, aby ti nahrál." Z jeho nahrávek profitoval v Barceloně Hristo Stoichkov nebo v Realu Madrid Iván Zamorano, který Laudrupa nazýval géniusem (el genio). Během své kariéry rozdal mnoho nahrávek a byl vždy považován za nejdůležitější článek týmu.
KARIÉRA
Fotbalové začátky
Michael Laudrup začal hrát za Vanlose IF, což byl i první tým jeho otce. Když se stal v roce 1973 na malý čas Finn Laudrup hrajícím koučem Brondby IF, vytáhl si k sobě oba své syny. Michael poté v roce 1976 následoval svého otce do Kjobenhavns Boldklub (KB). Během tohoto působení debutoval v různých reprezentačních mládežnických kategoriích a skóroval 14 gólů z 25 zápasů. Jeho debut mezi dospělými přišel v roce 1981 za KB. V roce 1982 se vrátil do Brondby, kde jeho otec zakončil svou kariéru a pomohl klubu k postupu do první ligy. V Brondby IF vstřelil Michael ve svém prvním zápase 2 góly. Následovně byl povolán do dánské reprezentace a v den svých 18. narozenin se stal druhým nejmladším dánským reprezentantem. Jeho úspěchy mu vynesly ocenění pro nejlepšího dánského hráče v roce 1982. V roce 1983 si za Brondby zahrál pouze část sezóny a vstřelil 9 branek. Poté byl prodán úřadujícímu mistrovi Série A Juventusu FC. Byl to nejdražší přestup (okolo $1 miliónu) v dánském fotbalu.
Italské roky
V první sezóně za Juventus nedostal příležitost, jelikož v Itálii byly zaplněny obě místa pro cizince (Zbigniew Boniek a Michel Platini) a byl poslán na hostování k nováčkovi soutěže - SS Lazio Řím. Během svého debutu vstřelil dva góly, ale porážce 2:4 od Hellas Verona nezabránil. Lazio se s ním v sestavě těsně vyhnulo sestupu. Juventus si i pro příští sezónu chtěl ponechat Bonieka a Platiniho a tak Laudrup zůstal i druhou sezónu v Laziu na hostování. Navzdory tomu, že hrál za tým bojující o udržení, dostal se do dánského výběru pro EURO 1984 a odehrál všechny 4 zápasy. Lazio začalo sezónu 1984-85 velmi špatně, skončilo poslední a sestoupilo do Série B, když Laudrup vstřelil za sezónu pouze jedinou branku. V roce 1985 se tedy Michael vrátil do Juventusu a nahradil Zbigniewa Bonieka. Během svého prvního roku v týmu vyhrál Sérii A a Interkontinentální pohár. Laudrup byl opět zvolen nejlepším dánským hráčem roku. Zahrál si i na mistrovství světa 1986 v Mexiku. Nejvíce se vzpomíná na jeho výjimečné sólo a gól v prohraném zápase proti Uruguay (1:6). Následující sezóna nebyla úspěšná, jelikož Laudrup a Juventus trpěl zraněními. V roce 1987 pověsil Platini kopačky na hřebík a Laudrup měl s welšanem Ianem Rushem táhnout tým. Navázat na Platiniho výkony se mu ale nepovedlo a v sezóně 1987-88 nevstřelil ani jednu branku, přestože odehrál všech 30 zápasů. Následovalo i zklamání v národním týmu, když dánská reprezentace neuspěla na EURU 1988. Laudrup si alespoň připsal individuální úspěch, když vstřelil jeden ze dvou dánských gólů na turnaji.
Barcelona a Real Madrid
V roce 1989 přestoupil do FC Barcelony a mohl si užívat fantastické úspěchy pod holandským trenérem Johanem Cruijffem. Michael Laudrup byl jeden ze tří povolených cizinců v týmu po boku holandského obránce Ronalda Koemana a bulharského útočníka Hristo Stoichkova. Barça vyhrála čtyřikrát ligový titul za sebou (1991-94), jednou ligu mistrů (1992) a byla po právu nazývána Dream teamem. Laudrup byl dvakrát vyhlášen nejlepším hráčem roku. Když Barcelona v roce 1994 angažovala čtvrtého hvězdného cizince, Brazilce Romária, znamenalo to, že se budou muset střídat a vždy jeden zůstane mimo hru. A to mělo neblahé následky. Když Laudrup nebyl vybrán na finálový zápas ligy mistrů proti AC Milán v roce 1994 (prohra 0:4), jeho čas v Barceloně byl u konce. V tom samém roce dokončil kontroverzní přestup do Realu Madrid poté, co se nepohodl s Johanem Cruijffem. Laudrup měl pomoci Realu k získání titulu a ukončení nadvlády Barçy. A to se mu povedlo. Michael je jediný hráč, který získal ve Španělsku pět mistrovských titulů v řadě a nehrál pouze za jeden tým. První sezóna v Realu byla úspěšná. Následující rok byl pro Laudrupa bezvýznamný. Nedařilo se jak na klubové scéně, tak v reprezentaci (EURO 1996). Navzdory tomu, že za Real Madrid odehrál pouhé dvě sezóny, byl v roce 2002 deníkem Marca vyhlášen 12. nejlepším hráčem v klubové historii.
Konec kariéry
Z Realu Madrid se Michael vydal na exotické angažmá do japonského Vissel Kobe. Svou poslední sezónu odehrál v barvách Ajaxu Amsterodam, kde vyhrál mistrovský titul. Kariéru končil na mistrovství světa 1998 jako kapitán reprezentace. Dánsko skončilo ve čtvrtfinále, když nestačilo na budoucího vícemistra z Brazílie. Po skončení profesionální kariéry hrával ve volném čase za starou gardu Lyngby Boldklub's.
TRENÉRSKÁ KARIÉRA
Laudrup se zřejmě nemohl rozloučit s fotbalem a rozhodl se dát se na dráhu trenéra. Ve 36 letech začal jako asistent dánského reprezentačního trenéra Martona Olsena a společně dovedli Dánsko na mistrovství světa 2002 do osmifinále. Po mistrovství světa přijal nabídku Brondby IF a stal se hlavním koučem v dánské superlize. Jako asistenta si zvolil Johna "Faxe" Jensena, který s ním hrál v reprezentaci. Pod jeho vedením dostávali šanci hlavně mladí hráči. Ve své první sezóně vyhrál dánský pohár. V roce 2005 konečně získal double. Poté co dokončil sezónu 2005-06 na druhém místě, odešel Michael Laudrup z Brondby, jelikož se nedohodl s vedením na nové smlouvě.
ÚSPĚCHY
Hráčské:
* ligový titul
- Serie A 1985-86 s Juventusem
- La Liga 1990-91, 1991-92, 1992-93, 1993-94 s Barcelonou; 1994-95 s Realem Madrid
- Eredivisie 1997-98 s Ajaxem
* domácí pohár
- Copa del Rey 1990 s Barcelonou
- Španělský super pohár 1990 a 1992 s Barcelonou
- Nizozemský pohár 1998 s Ajaxem
* evropské poháry
- Interkontinentální pohár 1985 s Juventusem
- Liga mistrů 1992 s Barcelonou
- Evropský superpohár 1992 s Barcelonou
* individuální ocenění
- Dánský hráč roku 1982 a 1985
- Nejlepší hráč La Ligy 1992 a 1993
- Nejlepší cizinec ve španělském fotbale za posledních 25 let (1974-1999)
- Nejlepší hráč Dánska v historii (2006)
Trenérské:
* Dánský superpohár: 2002 a 2005 s Brondby
* Dánský pohár: 2002-03, 2004-05 s Brondby
* Dánský trenér roku: 2003, 2005
* Dánská superliga: 2004-05 s Brondby