ANALÝZA EL CLÁSICA A PŘÍPRAVA NA CELTU VIGO (BARCA STREAM #3)

23.12.2017 byl pro většinu lidí den před Vánocemi, pro barcelonské fandy to však byl den, kdy Vánoce fakticky začaly, proto jedno z hlavních témat třetího Barcelonského streamu bylo právě hodnocení a anlyzování El Clásica.

Valverde přišel do zápasu vcelku s jasným plánem, jak nejdříve ubránit počáteční tlak Realu a nakonec celý zápas vyhrát. Počátečních 25 minut se neslo ve znamení velkého nátlaku, který měli na svědomí hráči v bílém. Pro fandu blaugranas to asi nebyl příjemný pohled, ale velice dobře se z úvodních minut dalo vysledovat jakým způsobem chtěl Valverde velkou ofenzivní sílu soupeře ubránit. Barcelonská obrana byla sešikována do malého prostoru uprostřed hřiště, tím sice vznikl prostor pro útoky po stranách a případné centry, ty však letěly do zhuštěného prostoru s velkou kumulací barcelonských. Obraný blok měl tedy jediný cíl, být kompaktní a snažit se přesouvat zprava doleva podle pohybu míče. A strategie to byla úspěšná až na skvělý náběh Benzemy na konci první pětačtyřicetiminutovky se dařilo nebezpečí centrů eliminovat.

Značnou změnu zaznamenala hlavně záložní řada. Buď se Valverde dívá na moje streamy, nebo sám pochopil, že není příliš moudré stavět Rakitiče na pravou stranu zálohy. Místo toho nastoupil Rakitič spolu s Busquetsem uprostřed zálohy, kde v obrané části tvořili defenzivní dvojblok a po získání míče mohli ve dvou zakládat ofenzivní akce. Vpravo nastoupil pro mnohé překvapivě Paulinho, nutno však podotknout, že ani on ani na druhé straně působící Iniesta nehráli klasického krajního záložníka, spíše naopak. Oba se snažili svým pozicováním směřovat spíše ke středu, čímž otvírali kraj hřiště pro krajní obránce, kteří disponují větší dynamikou a náběhovostí. Paulinho dle mého soudu odehrál zatím nejlepší zápas od příchodu do Barcelony, sice jeho gól nebyl uznán, protože ještě před ním zasáhl Carvajal míč rukou, ale i přesto si zaslouží veliké uznání. Snažil se působit velmi vysoko, v prvním poločase se po skvělých přihrávkách Messiho dostal do dvou gólovek a skvěle se pokoušel zastavovat případné country Realu hned v zárodku. Trenér mu očividně dal obrovskou poziční volnost a Paulinho se odvděčil tím nejlepším způsobem, za povšimnutí stojí i způsob, jakým si často měnil pozici s Messim a jen tak potvrdil jak si s Argentinským kouzelníkem na hřišti skvěle rozumí. Celkově se toto pojetí záložní řady Valverdemu vyplatilo, především ve druhém poločasu se mu dařilo kontrolovat střed hřiště, což se ukázalo být klíčovým faktorem a jedním z důvodů, proč se Barceloně ve druhé půli podařilo Real přetlačit.

Na druhé straně Zinedine Zidane se svými taktickými rozhodnutími nemůže být zpětně příliš spokojen. Jak bylo již jednou řečeno, Real nastoupil na Barcelonu opravdu zhurta a půlku prvního poločasu bylo jeho hráčů plné hřiště. Jenže pakliže z takového úvodního tlaku nevstřelíte gól nebo dva, je právě tato aktivita velmi kontraproduktivní. Takové tempo se zkrátka nedá vydržet celý zápas a hned s prvním hvizdem v druhém poločase šlo na Merengues cítit, že to na nich alespoň, co se fyzičky týče zanechalo stopy. Vize, kterou měl Zidane co se obrany týče, vypadala vcelku jednoduše: ''ubráníme Messiho a ubráníme celou Barcelonu''. Pakliže po prvním poločase někdo pochyboval, že nasazení Kovačiče, přišlo proto, aby osobně bránil Messiho, ve druhé půli byl tento fakt naprosto zjevný. Zdálo se to vcelku logické Kovačič má velmi podobný somatotyp a nemusel by tak mít problém často navazovat Messiho pohyb. Hned první gól však ukázal, že oběť, kterou Zidane podstoupil tímto tahem na úkor nasazení Isca či Balea, se nevyplatila. Messi moc dobře věděl, že se ho pokud to bude jen trochu možné bude Kovačič držet a když uprostřed hřiště převzal Rakitič balon, Leo svým pohybem na pravou stranu stáhl i Kovačiče a Rakitič mohl pohodlně vést balón přes celé hřiště, z čehož pramenil první gól. Dávat však na této brance vinu Kovačičovi není na místě. Jeho úkolem bylo ubránit Messiho a v tomto případě byl úspěšný, Messi totiž při této gólové akci nepřišel s míčem vůbec do kontaktu. Následující minuty Zidane přemýšlel o střídání, chybou bylo, že čerstvé hráče chtěl poslat na hřiště až ve chvíli, kdy přišel klíčový moment zápasu - vyloučení Carvajala a zvýšení na 0:2. Zidane měl poznat, že jeho borcům docházejí síly a že tlak Barcy sílí, a reagovat střídáním hned po úvodní brance. Jakkoli střídání, která přišla po proměněné penaltě můžeme označit jako dobrá, s výsledkem zápasu už nemohla nic moc udělat. V téhle taktické bitvě zvítězil Valverde na plné čáře.

Na konec analýzy jeden postřeh/dotaz. Na poslední gól asistoval Messi, když v předchozím souboji s Marcelem ztratil kopačku. Když jsem diskutoval s jedním z fandů Realu, řekl, že gol neměl platit, právě kvůli tomu, že Messi neměl obuté obě nohy, hrát bez kopačky, je prý proti pravidlům (takže se měl pískat spíše faul). Jakkoli jsme pak zjistili, že Messi hrál s míčem bez kopačky asi 2,5 vteřiny, doteď nevím, jestli takové pravidlo opravdu existuje...

Ve druhé části se podívejme blíže na zápas, který Barcelonu teprve čeká. Střetnutí se Celtou Vigo v rámci Copa del Rey. Poslední vzájemné střetnutí máme ještě v živé paměti, Celta je totiž jedním ze tří týmů, kterým se letos V La lize podařilo Barceloně ukrást body. A to dokonce na Camp Nou! Dá se tedy očekávat, že tento dvojzápas nebude pro Barcelonu snadný. Mírnou výhodu však Barcelona má hned ze začátku. Druhé utkání bude totiž hrát doma, což je o trochu lepší výchozí pozice. Zatímco Barcelona se do této fáze královského poháru dostala po vyřazení Realu Murcia, který doma porazila 5:0 a venku 3:0, cesta Celty byla o dost náročnější, když ji los přiřkl Eibar a postoupila po dvou těsných výhrách (2:1 venku 1:0 doma). O největším nebezpečí na straně soupeře se Barcelona přesvědčila letos už jednou. Iago Aspas má v La lize skvělou fazónu, když nastřílel už 11 branek a po zásluze mu patří druhé místo v tabulce střelců. Kromě něj se Celta pišní i nejlepším nahrávačem v lize, kterým je Sisto s devíti asistencemi (o 3 více než Leo Messi). Skvělou individuální sílu těchto hráčů ukazuje i fakt, že se těmito statistikami pyšní i přesto, že jejich tým je ve španělské lize až na 11. místě. Důvod, proč je Celta v tabulce, tak nízko můžeme tedy najít spíše v defenzivě, která v lize inkasovala už 25x (Barcelona má proti tomu nejlepší defenzivu pouze 7 inkasovaných branek). Dá se tedy očekávat, že o góly nebude v tomto zápasu nouze. Otázkou zůstává, jak vyhodnotí toto střetnutí Valverde. Osobně si myslím, že nepostaví stejnou jedenáctku jako proti Realu. Odpočinout by si mohl třeba Iniesta nebo L. Suaréz. Na jejich místa by mohli nastoupit oba nejlepší střelci v poháru, kterými jsou v této sezóně zatím José Arnaiz a Paco Alcácer (pokud již bude fit). Proti Murcii se blýskli také Denis Suaréz nebo Gerard Deulofeu. Na levé straně obrany by se mohl objevit opět Lucas Digne a příležitost by mohl dostat také Nelson Semedo. Jakkoli jde na Valverdem vidět při venkovních zápasech snaha neikasovat, myslím, že tento zápas bude výjimkou a očekávám výsledek 4:1 pro Blaugranas.