Porážka od Realu Madrid ukazuje, že se Barcelona neposouvá dopředu

Xavi stál sám na hřišti a se založenýma rukama nepřítomně zíral před sebe. Všude kolem něj hráči a členové realizačního týmu Realu Madrid slavili finálové vítězství ve španělském Superpoháru.

K barcelonskému trenérovi přišli zástupci klubové komunikace, pravděpodobně aby mu poradili, co má říct na pozápasové tiskové konferenci, ale zdálo se, že ho příliš nezajímá, o čem se mluví - stále vypadal v šoku.

Ve stejném finále, které se odehrálo loni v lednu rovněž v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu, položil Xavi základy svého projektu v Barceloně, když v El Clásicu zvítězil nad madridskými rivaly.

Míč rychle běhal mezi hráči a jeho tým skvěle bránil, čímž dostal tým Carla Ancelottiho pod velký tlak. Barca nakonec vyhrála 3:1, góly dali Gavi, Robert Lewandowski a Pedri a tento výkon upevnil myšlenku, na které Xavi pracoval od chvíle, kdy se hráči před několika týdny vrátili z přestávky na mistrovství světa: hrát se čtyřmi záložníky.

Xavi na tento zápas často vzpomínal na nedávných tiskových konferencích. Od chvíle, kdy začal čelit kritice za výkony týmu v tomto období, má tendenci srovnávat tuto sezónu s tou předchozí a poukazuje na to, že po triumfu v Superpoháru šel tým nahoru.

Upínal se k vyhlídce, že tato soutěž - španělská verze Community Shield, ale rozšířená na čtyři kluby - bude opět bodem obratu, který hledá.

Jedinou podobností mezi oběma finále však bylo, že se v obou prosadil Robert Lewandowski. Ve zbytku byli naprostými protiklady. Vše, co před dvanácti měsíci fungovalo perfektně, se při nedělní porážce 4:1 výrazně pokazilo.

Začněme obranou.

Xavi postavil Ronalda Arauja na pravého obránce, aby se pokusil uhlídat Viniciuse Juniora, a Jules Kounde hrál jako střední obránce. To bylo v posledních Clásicích pravidlem a fungovalo to k úspěšné neutralizaci brazilského útočníka.

Včera večer však Vinicius Junior hrál více ve středu hřiště a místo toho, aby Araujo změnil pozici a tomuto Ancelottiho zásahu se postavil, zůstal Uruguayec na pozici krajního obránce. Výsledkem bylo, že Barca po deseti minutách prohrávala už 2:0, přičemž oba góly vstřelil madridský útočník. Madridští dokázali hodně útočit středem hřiště a Kounde i Araujo se na tom podíleli velkou měrou.

Později v zápase Araujo zavinil penaltu, když chytil za rameno Viniciuse Jr. a za tento přestupek viděl první žlutou kartu. Nakonec byl vyloučen 20 minut před koncem utkání po druhé žluté za zbytečně důrazný souboj s brazilským útočníkem uprostřed hřiště.

Araujo je tak často vůdcem Barcy (v týmu, který postrádá skutečné vůdcovství), ale během tohoto zápasu byl nevyzpytatelný a nekoncentrovaný. Bylo zřejmé, že není na takové úrovni, jaké dosahoval loni.

Také Alejandro Balde vypadal, že není v takovém tempu, ačkoli se Xavi rozhodl postavit ho příliš dopředu, za což byl potrestán. Obránce není v situacích jeden na jednoho příliš šikovný, jeho velkou předností je rychlost. Jelikož byl včera večer postaven blíže k soupeřově rozehrávce, jako by byl křídelník, nemohl přinést tolik nebezpečí pro madridskou obrannou linii.

Ve středu pole byl podobný problém. Jednotlivé formace byly více vysunuté dopředu, což znamenalo, že když Barca ztratila míč, měli záložníci Madridu snadné přihrávky na dva velmi rychlé hráče Viniciuse juniora a Rodryga. To vedlo k tomu, že byli při protiútocích velmi nebezpeční.

Xavi navíc nastoupil se čtyřmi záložníky - Frenkie de Jongem, Ilkayem Gundoganem, Pedrim a Sergim Robertem. Zdálo se, že prioritou je získat míč a neztratit ho. V prvních patnácti minutách zápasu však měl Madrid více než 70 % držení míče. A po celý zápas Barca na soupeře vyvíjela jen malý tlak. Vypadali jako mládežnický tým, který se snaží sebrat míč profesionálnímu týmu.

Xaviho svěřenci byli neorganizovaní, bez nápadu a zdálo se, že nemají jasno v tom, na jakém postu mají hrát. Jako by nerozuměli pokynům svého trenéra ohledně rozestavení, které podle všeho neobsahovalo jasného defenzivního pivota.

Chybělo mnoho věcí, ale na prvním místě byly nápady a charakter. Bylo zde mnoho zmatků. A ve druhém poločase chyběla schopnost reagovat - něco, co Barcelona letos ukázala proti papírově slabším soupeřům.

Vepředu Lewandowski vstřelil jeden z jejich nejlepších gólů v sezóně, volej, který dal určitou naději, když ve 33. minutě snížil toto brzké vedení 2:0. Brzy poté Vinicius Jr. z penalty a Rodrygo v polovině druhého poločasu pohřbili jakýkoli optimismus a završili vítězství Madridu.

"V této sezoně hrajeme velmi dobrý fotbal, řekl bych, že lepší než loni, ale jedna věc je, co analyzujete, a druhá, co vidím já," řekl Xavi na sobotní tiskové konferenci před zápasem.

"Myšlenka se nemění, ať už hrajeme se čtyřmi nebo třemi záložníky. Je to o nasazení, trojúhelníku a početní převaze. Je to DNA, kterou nám před 30 lety vštípil Johan Cruyff. Loni jsme byli ve finále (Superpoháru) velmi hrdí na Barcu a právě tento způsob, věrný cruyffismu, hledáme."

To jsou výroky, které příliš nezestárly.

Nedělní zápas ukázal, že Barca nehraje o nic lépe než loni a že sportovní krize, která nad týmem visí, je skutečná.

V předsezónním El Clásicu v USA byli Xaviho svěřenci pro Realu Madrid lepší a porazili ho 3:0. V tomto utkání se jim podařilo zvítězit. V říjnovém střetnutí La Ligy domácí Barca po většinu zápasu dominovala a odehrála vynikajících 60 minut, ale po dvou geniálních momentech Judeho Bellinghama podlehla 2:1. 

Tentokrát už nedokázali hrát s Madridem rovnocennou partii a zápas dohráli s tím, že si mohli ještě více ublížit.

Když zazněl závěrečný hvizd, naštěstí bez nastaveného času, Lamine Yamal a Fermin Lopez bezútěšně plakali. Tohle měla být Xaviho sezóna konsolidace, a přesto se úřadující mistři dostali o krok zpět.

Sportovní ředitel Deco prohlásil, že klub neuvažuje o změně trenéra, ale nikdo nemůže popřít, že Xaviho budoucnost nyní provázejí pochybnosti.