Robert Lewandowski se podíval k nebi, pak dolů na míč na penaltovém puntíku a pak na brankáře Girony Paula Gazzanigu.
Útočník Barcelony se třikrát zhluboka nadechl, pak se zadrhl v rozběhu a skóroval, protože Gazzaniga zvolil špatnou stranu. Spolu se svými spoluhráči se připojil k oslavujícím fanouškům. Barca vedla 2:1 a vypadala dobře v klíčovém zápase pro svůj aktualizovaný cíl pro tuto sezónu - skončit na druhém místě za Realem Madrid.
Po přestávce nastoupili v dobrém rozpoložení. Měli navrch a Girona se jim snažila vyrovnat. Vypadalo to, že se tento článek bude psát sám: že se Barca chystá pomstít za krutou porážku, kterou jim katalánští sousedé uštědřili v prosinci. Madridští si měli počkat ještě minimálně týden, než si vezmou zpět korunu La Ligy.
Místo toho se film, který jsme sledovali, během pouhých deseti minut změnil z filmu V jako Vendeta na Anatomii pádu.
Nejprve se Sergi Roberto po chybné přihrávce, která se dostala do cesty nejlepšímu střelci La Ligy Arťomovi Dovbykovi, trefil přímo do hlavy. Ukrajinec rychle našel Portua, který právě přišel na hřiště, a ten vyrovnal. Barca se rázem ocitla ve spirále. Začalo krveprolití.
Miguel Gutierrez, který prožíval krušné odpoledne při sledování Lamineho Yamala, téměř okamžitě poté vstřelil třetí gól Girony. O sedm minut později se Portu dočkal další trefy. Necelých deset minut šílenství zcela změnilo průběh zápasu - a výsledek mohl pro Barcu dopadnout mnohem hůř.
Girona v závěrečné čtvrthodině nevyužila řadu dobrých šancí, zatímco bylo jasné, že Barca už nebude mít šanci na zvrat. Po čtvrtém gólu Girony stáli někteří hráči s rukama v bok a dívali se na oblohu v poraženecké pozici. Jiní měli prázdné pohledy. Na lavičce Barcy zíval Marcos Alonso.
Tribuny se otřásaly. Girona vítězstvím poprvé v historii zpečetila postup do Ligy mistrů, což je pozoruhodný úspěch pro klub s rozpočtem na tuto sezónu 60 milionů eur, zatímco Madrid má 600 milionů eur a Barca 500 milionů eur.
Nálada na straně Barcy nemohla být odlišnější, protože Girona ji přeskočila a dostala se na druhé místo v La Lize.
Pro Barcu to byla šance udělat nějaké pozitivní kroky, když Xavi zůstává ve funkci trenéra. Druhé místo je důležité nejen z optického hlediska: zaručovalo by také zhruba 6 milionů eur na odměnách za účast v příštím ročníku Supercopa de Espana. To je pro klub s nedostatkem peněz důležitý zdroj financí.
Šlo také o to, aby se vytvořila protiváha k výhře Girony 4:2 na Estadi Olimpic Lluis Companys na konci roku 2023. Ten zápas Barcu a Xaviho bolel - způsob, jakým byli poraženi, stejně jako samotný výsledek. Girona porazila Barcu v její vlastní hře, stylem hry, po kterém toužilo mnoho fanoušků i vedení klubu.
Ani Xaviho slova po zápase, kdy prohlásil, že Barcelona byla lepší, přestože vše nasvědčovalo opaku, se nesetkala s pochopením.
Kontext prosincové porážky pomáhá vysvětlit, co se stalo na konci sobotního zápasu. Hráči Barcelony se zhroutili. Marc-Andre ter Stegen stál několik minut zamyšleně pod břevnem. Skvělým zákrokem v posledních minutách se zasloužil o to, že porážka nebyla ještě ostudnější, a Jules Kounde také přispěl rozhodujícím zákrokem na brankové čáře.
Brankář šel směrem k fanouškům Barcy, byl zklamaný, aniž by se na ně odvážil podívat, zatímco tleskal jejich snaze. Pak se vydal rovnou do tunelu, čímž dal ještě více najevo své duševní rozpoložení.
Na hřišti hráči Girony bouřlivě oslavovali, když začaly hrát první tóny hymny Ligy mistrů. A byl tu ještě jeden nový úspěch: před sobotou žádný katalánský tým neporazil Barcelonu dvakrát v jedné ligové sezóně od Espanyolu v ročníku 1941-42.
Nahoře na VIP sedadlech prezident Barcy Joan Laporta reagoval rozzlobeně. Média ho citovala, jak křičí: „To není možné!“ směrem ke sportovnímu řediteli Decovi a viceprezidentovi Rafovi Yustemu.
Podobně se tvářili i hráči, kteří procházeli mix zónou k týmovému autobusu Barcy. Roberto vypadal obzvlášť otřeseně, vědom si toho, že svou chybou spustil katastrofu.
„Zápas jsme vzdali,“ řekl nakonec Xavi na pozápasové tiskové konferenci. Trvalo déle než obvykle, než kouč vystoupil a promluvil.
„Už se nám to stalo ve dvou zápasech proti Realu Madrid, proti Gironě a proti Paris Saint-Germain. Je velmi těžké takto konkurovat, musíme se hodně zlepšit.
„Chci myslet pozitivně, že je to součást nezralosti mnoha hráčů, že se musí zlepšit - ale jsem velmi smutný a velmi zklamaný. Smutnější než po prvním zápase na Montjuicu.“
Osud tomu chtěl, že Barcelona si v minulé sezoně zajistila ligový titul v katalánském derby, a to na půdě Espanyolu. V letošní sezoně vrátila titul Madridu na půdě jeho severních sousedů, kteří jsou na vzestupu.
Vypadalo to jako nepochopitelná porážka, ale tohle je sezóna Barcy v mikrokostce: tým, který je vždy schopen ukázat své nejlepší i nejhorší stránky v jednom zápase.
Konečně Xavi řekl pravdu. ZÁPAS JSME VZDALI! Disciplína, pokora, úcta k soupeři, bojovnost, sebeobětování hráčů, slušnost a soudnost trenéra a vedení to jsou věci, které FCB chybí. Mimochodem Gironě úspěch přeji i když jsem fanoušek FCB... tam tyhle hodnoty v dnešním zvráceném světě fotbalu vidím
08.05.2024, 10:45Hezky napsaný článek. Ano, vzdali to - a konečně taky zaznělo, že proti PSG to bylo podobné, byť tam byl onen průšvih s červenou kartou. Když se dívám na fotku ze zápasu, vidím individuálně vyšší kvalitu než často tu kolektivní, týmovou, morální. Tohle je prostě velký problém.
10.05.2024, 11:07A i při těch částkách na rozpočty klubů už bychom měli přestat brečet: i přes zadlužení máme pořád jeden z nejvyšších rozpočtů vůbec.