Požehnání a prokletí. Těžký úděl defenzivního záložníka v Barceloně

Sergio Busquets stále hraje na nejvyšší úrovni. Je klíčovým hráčem Barcelony, ale pořád nemá vhodného nástupce. Čas neúprosně letí a brzy oslaví čtyřiatřicetileté narozeniny. V posledních letech bylo mnoho hráčů, které média a fanoušci vybrali jako jeho nového následovníka. Mluvilo se o nich, že mají potenciál a schopnosti ho nahradit. Fotbal však umí být krutý a nevyzpytatelný. Španělův nástupce zůstává v nedohlednu. Podle mnohých bude příští sezóna Busquetsovou poslední v Barceloně. Je tedy stále naléhavější najít hráče, který by ho mohl nahradit. 

Být defenzivním záložníkem je srdcem a plícemi týmu. Najít někoho, kdo by tuto roli zastával, je opravdu těžké. Za posledních pár let bylo pro tento úkol vybráno několik hráčů, ale žádný nenaplnil očekávání. Španěl je stále uprostřed hřiště katalánského velkoklubu rozdílovým a čas hraje pro vedení klubu v neprospěch.

Stále nenahraditelný

Busquetsovi odpůrci musí uznat, že jde o jedinečného hráče. Jediného svého druhu. V nedávné sezóně měl za sebou několik slabších zápasů a ani v předchozí sezóně úplně nezářil. Poslední roky Barcelona hrála častokrát fotbal bez nápadu.

Není tedy překvapením, že se Busquetsovi mnohokrát nedařilo. Velký vliv na to mohou mít časté změny na trenérském postu – Quique Setien, Ernesto Valverde nebo Ronald Koeman. 

Je jasné, že v týmu, kde musel především bránit, často trpěl a neměl možnost ukázat své  skutečné přednosti. Mnozí si možná všimli změny ve hře Busquetse, kdy nastupoval v barcelonském dresu a hrál zápasy za španělskou reprezentaci.

Vše se změnilo v sestavě La Roja. Tam můžeme vidět, jak hráči oplývají dynamikou, technikou a rychlostí při přechodu do pokutového území. Každý fotbalista zná svou roli na hřišti. 

Busquets se neproměnil v jiného záložníka mávnutím kouzelného proutku, ale pomohla mu změna systému. Nyní z něj těží v Barceloně, kde každý zná své úkoly a ve kterých zónách se má pohybovat. Xaviho tým hraje fotbal, na který je zvyklý.

Bez 33letého hráče střed pole Barcelony nefunguje tak, jak by měl. Problémy jsou s postupem do závěrečné třetiny hřiště a těžší je ovládnout soupeře. Situace se změní, když dorazí Sergio, s nímž se tempo okamžitě zrychlí a hra se přeřadí na vyšší rychlostní stupeň.

"Moje pozice v Barceloně je trochu komplikovaná a těžká. Hráčů s tímto profilem je velmi málo. Na mojí pozici musíte od všeho trochu ovládat, přemýšlet a být záchytným bodem na jednom místě." - Sergio Busquets

V uplynulé ligové sezóně zaznamenalo pouze pět hráčů více zachycených míčů než Busquets. Španěl je lídrem, pokud jde o přihrávky na soupeřově polovině (1 053) a jeden z nejlepších pokud jde o dlouhé přihrávky (149), úspěšné nahrávky v závěrečné třetině hřiště (443) a vyhrané souboje (169).

Je také nejlepším hráčem Barcelony, když vezmeme v úvahu pokusy zatlačit na soupeře, kteří přijímají míč nebo ho drží (475) a získané míče maximálně po pěti sekundách od začátku tlaku na soupeře (165). 

Oriol Busquets – od velkého talentu po Clermont Foot

Není to tak dávno, co byl brán mezi nejtalentovanější defenzivní záložníky nejen v Barceloně, ale i v Evropě. Byla mu předpovězena jasná budoucnost a očekávalo se, že bude následníkem Sergia. Oriol nepochybně exceloval v mládežnických týmech, dokázal zazářit v záloze a v jeho stylu hry se dalo najít mnoho podobností s hráčem, kterého měl nahradit. 

To vše se vypařilo, když si mladý fotbalista v roce 2018 poranil meniskus a po téměř osmiměsíční pauze už nebyl tím samým hráčem. Byl pomalejší, hrál opatrně, často chyboval v obraně a pro své spoluhráče byl nepředvídatelný. Zdálo se, že na hostování v Twente získal zpět sebevědomí, dobrou formu a stal se všestrannějším hráčem.

Po svém návratu do barcelonského béčka ukázal slušnou úroveň, ale stále ho sužovala zranění, která mu dovolila zasáhnout pouze do třinácti utkání. V prvním týmu neviděl žádnou šanci, proto odešel do Clermont Foot v Ligue 1, kde doufal, že bude pravidelně hrát.

Bohužel se tak nestalo a Oriol odehrál v Clermontu pouhých 240 minut, v základní sestavě se objevil pouze jednou. Spíše naskakoval za rezervní tým ve čtvrté francouzské národní lize a v áčku sledoval zápasy především z lavičky.

Sergi Samper – zničen zraněními

Sergi ztratil téměř dva roky ve své krátké kariéře kvůli zraněním. Natržené vazy, svalové problémy a zvrtnutý kotník jsou jen některá ze poranění, se kterými se v posledních letech potýkal.

Od mládí byl brán jako hráč, který by v budoucnu mohl být hlavním mozkem týmu a měl by šanci dostat se na nejvyšší úroveň. Poté, co odehrál jedenáct zápasů za první tým, byl zapůjčen do Granady, která však hrála defenzivní styl hry, což se Samperovi rozhodně nelíbilo. 

Další hostování absolvoval v Las Palmas, které skončilo v pěti zápasech a na konci sezóny se opět se zranil. Od roku 2019 hraje Španěl s Andrésem Iniestou v japonském Vissel Kobe, ale zatímco Andrés má blízko k pověšení kopaček na hřebík, Sergi by měl v evropském týmu dosahovat své nejvyšší úrovně.

Zranění však udělala své a je možné, že Samper se už nikdy nevrátí do Evropy. Nedávno si opět přetrhl vazy a návrat na trávníky se očekává až na konci roku. V Japonsku odehrál 103 zápasů a na svém kontě má jeden gól a sedm asistencí.

Jandro Orellana – další defenzivní záložník zastavený zraněními?

Hráč, který měl největší naději se nastálo probojovat do áčka. Bezesporu velice podobný profilem Busquetsovi. Mnohem pohyblivější, s lepšími prvními kroky na míč a zároveň je výborným exekutorem standardních situací.

Problémem jsou samozřejmě neustálá zranění. V sezóně 2017/2018 byl Orellana vyřazen ze hry na téměř tři sta dní kvůli zranění achilovky. Záložník musel na operaci a po návratu velká skupina lidí doufala, že Španěl vydrží déle zdravý.

Následující dvě sezóny odehrál na vysoké úrovni a pauzíroval pouze měsíc, což bylo dobré znamení. To se změnilo se sezónou 2020/2021, kdy se vrátila svalová zranění. Celkem za dvě sezóny v rezervě právě z tohoto důvodu Orellana odehrál 19 zápasů.

S tolika zraněními je těžké vybudovat plodnou kariéru a počítat s tím, že bude hrát v prvním týmu. V minulém letním přestupovém období byl Jandro blízko odchodu z klubu, ale nakonec prodloužil smlouvu o jeden rok.

V loňské sezóně odehrál záložník 1176 minut a na svém kontě má čtyři asistence. Trénoval po boku Xaviho a byl dokonce na seznamu hráčů, kteří mohou naskočit do Evropské ligy. Otázkou ještě zůstává, zda dostane od Xaviho pozvánku do předsezónní přípravy. 21letému borci končí na konci června smlouva, ale má opci na prodloužení smlouvy o další dvě sezóny.

Budoucnost bez Busquetse

Najít kopii Busquetse, která by ho nahradila, je prakticky nemožné. Zdá se, že řešením je hledání nástupce v La Masii a jako perspektivní hráči se jeví Marc Casado (ročník 2003, Juvenil A) a Pau Prim (ročník 2006, Cadet A). Marc má za sebou dobrou sezónu za mládežnický tým do 19 let a mnoho klubů má zájem o jeho služby. Barcelona se letos v létě pokusí prodloužit smlouvu a je pravděpodobné, že Casado povýší do béčka.

Pau je stále velmi mladý hráč a nelze předvídat jeho budoucnost. Nic to nemění na tom, že je momentálně nejkompletnějším defenzivním záložníkem v akademii Barcelony. V příštích letech do něj budou barcelonští jisto jistě vkládat velké naděje. Klíčovým problémem zůstává zdraví těchto hráčů.

V bludišti jmen se Rodri zdá být hráčem s podobným stylem jako Sergio. Jeho smlouva s Manchesterem City ale platí do roku 2024 a přestupní částka by byla pravděpodobně vysoká. Zastavit by se nemusela ani na 80 milionech eur.

Můžeme se ptát, jestli by nebylo lepším řešením hledat hráče s úplně jiným profilem, vlastnostmi, úkoly na hřišti a chápáním hry. Fotbal se každým dnem mění, je dynamičtější a náročnější. Stále častějším řešením je proto sázka na dva defenzivní box to box záložníky. 

Možnosti prvního týmu

Nelze zapomenout na možnosti, které Barcelona má v kádru. Frenkie de Jong i Nico González mohou hrát jako defenzivní záložníci. Otázkou je, zda bude místo a možnost, aby mohli naplno ukázat svou kvalitu. Nico strávil celou předminulou sezónu v Barceloně B na pozici defenzivního záložníka, kde se mu dařilo mimořádně dobře. Přestože je to jeho přirozená pozice.

Sám bývalý kouč García Pimienta řekl, že se tam Nico cítil skvěle, zdá se, že ještě více se Španěl dokáže předvést v ofenzivnější roli. Díky svému driblignu, tahu na branku, hbitosti a schopnosti vytvořit akci. Je to stále mladý fotbalista. Ve svých 20 letech má problémy se čtením hry a opakovaně ukázal, že ještě nemá fyzičku na to, aby pravidelně hrál devadesát minut v každém zápase.

Přes své zkušenosti na této pozici (99 zápasů) Frenkie v Barceloně příliš často nehrál. Za zmínku stojí, že v Ajaxu byl nejčastěji hrán jako jeden ze dvou defenzivních záložníků vedle Lasse Schöneho. Holanďan nikdy nebyl jako jediný pivot v nizozemském národnímu týmu. Kromě toho měl volnou roli po boku Lasse. Je to hráč, který se stejně jako Nico cítí lépe v ofenzivní roli, když má volnost, více prostoru a možnost útočit z otevřených prostorů.

To se nyní projevuje i v Barceloně, kde předvedl mnohem lepší hru blízko šestnáctky, když dokázal spolupracovat s útočníky a nabíhat si do volných zón. V katalánské metropoli je obviňován z nedostatků v obranné hře, pomalých návratů do obrany a opuštění svého prostoru, což je pro defenzivního záložníka v Barceloně zásadní. 

Stále však můžeme pochybovat, zda to Nico a Frenkie na této pozici zvládnou. Samozřejmě neustále máme co do činění s inteligentními a mladými hráči. Mají čas jít kvalitou vzhůru a přizpůsobit se této velmi náročné pozici v Barceloně. Nebude to ale jednoduché a problém najít nástupce Busquetse bude pro trenéra i sportovní vedení brzy naléhavý.

Požehnání a prokletí

Pro Barcelonu je průběhu let a pouhá přítomnost Sergia na hřišti skutečným požehnáním. Umí zrychlit hru a správně zajistit střed zálohy. Takový záložník je doslova dárkem pro každého trenéra a pro každého z nich se stal klíčovým dílkem skládačky.

Každý krásný příběh však musí v určitém okamžiku skončit a v tomto kontextu jsou skutečným prokletím zranění hráčů rezervy, kteří byli označení za jeho nástupce a také neuvěřitelná obtížnost najít hráče s podobným stylem hry. To vše by mohlo v Barceloně vyústit ve změnu vnímání role defenzivního záložníka. Možná bude nutné odchýlit se od zakořeněného modelu této pozice. Určitě to bude obrovská výzva, ale ta se blíží a je třeba jí čelit.

Sergiova jednoduchost je jednou z nejkrásnějších věcí ve fotbale a jen hrstka hráčů dokáže posunout ostatní na vyšší úroveň jen tím, že jsou na hřišti. Talent klamat soupeře pouhou hrou těla. Všechno, co dělá, se zdá jednoduché. Nejspíše až časem si barcelonští uvědomí, jak jim Busquets bude chybět. Stále si však mohou užívat hru jednoho z největších fotbalistů na postu defenzivního záložníka.