PRŮVODCE BARCELONOU S BARCOU

Do Barcelony každoročně míří několik miliónů turistů a mnoho z nich si nenechá ujít návštěvu Camp Nou. Stadion FC Barcelona patří stejně jako Sagrada Familia, Park Guell, La Rambla nebo gotická čtvrt k nejnavštěvovanějším místům katalánské metropole. Přiletět do Barcelony a podívat se na ty nejatraktivnější místa, však dokáže kdejaký asijský culé s průvodcem. Pojďme si tedy město Barcelona prohlédnout pohledem FC Barcelona.

Rozhodně ale nebudeme zvonit na dveře domů jednotlivých hráčů, ani nepůjdeme na jídlo do Messiho restaurace Bellavista del Jardín del Norte (Carrer d'Enric Granados 86, kdyby tam někdo chtěl jít) a rozhodně nenavštívíme Pivobar kousek od Sagrady, protože proč si dávat české jídlo a české pivo, když jsme v Barceloně, ne?!

Prohlídka musí začít na začátku... V říjnu 1898 přijel do katalánské metropole zakladatel klubu Hans Gamper. Ubytoval se u svého strýce Emilia Gaisserta v místě dnešní čtvrti Sarria-Sant Gervasi. Tehdy tato oblast patřila k městu pouhý 1 rok. Gaissert bydlel v ulici Sant Josep. Dnes již neexistující místo bylo na spojnici současné Passeig de la Bonanova a Passeig de Sant Gervasi. Pokud půjdete k lanovce na Tibidado, nebo se podívat na Bellesguard od Gaudího, budete to kousek od tohoto místa.

FC Barcelona byla založena na konci roku 1899 v současnosti již neexistujícím gymnáziu Solé. To se nacházelo v ulici Montjuic del Carme. Dnes je na budově pamětní deska. Ulice se nachází kousek od La Rambla nad tržištěm La Boqueria. Je také zajímavé, že fotografie z roku 1899, na kterých jsou zakladatelé klubu, nebyly pořízeny v gymnáziu, ale z nedaleké dnes uzavřené budovy El Indio v ulici Carrer del Carme.

První stadion, na kterém Barcelona hrála, byl Velodromo de la Bolanova. Hřiště bylo v místech současného parku Turó. Pokud se tedy vypravíte směrem na již zmíněný park Tibidado a pojedete na konečnou metra na stanici Putxet, vystoupíte poblíž tohoto parku. Jelikož na tehdejším stadionu působilo několik celků, byla Barca nucena pár zápasů odehrát na přelomu století i v jiných částech města.

Góly tehdejších hvězd tak viděli diváci např. v parku de la Ciutadella (parku, jehož součástí je i parlament či zoo), v místech současného olympijského parku na úpatí Montjuic, nebo na Placa Espanya. Když na konci roku 1902 byla podruhé oficiálně založena FC Barcelona, uskutečnilo se setkání v kavárně Alhambra na Placa de Catalunya.

Druhým domovským stadionem Blaugranas byl Campo del hotel Casanovas. Ten se nacházel na místě současné nemocnice de Sant Pau, severně od Sagrada Familia. Dalším místem, kde fanoušci mezi lety 1901 až 1905 mohli sledovat své oblíbence, byl Campo de la Carretera de Horta. Toto místo můžeme nalézt poblíž zastávky Maragall mezi čtvrtěmi Sagrera a Guinardó. Pokud by stadion existoval i dnes, mohli bychom ho vidět z nedalekých a velmi oblíbených Bunkers del Carmel (Turo de la Rovira).

Severně od parku Joan Miro poblíž nemocnice mezi ulicemi Paris (dříve Industria), Londres (dříve Coello), Muntaner a Casanova se nacházel Campo de la Calle Muntaner. Zde Barca hrála až do roku 1909.

Jen o pár ulic dál byl postaven Campo de la Carrer Industria zvaný L'Escopidora. Byl to první stadion vlastněný jen FC Barcelonou. Klub zde navíc měl i své kanceláře a hrál na tomto hřišti své zápasy až do roku 1922. Právě díky zdejším tribunám a fanouškům sedících na okraji tribun vzniklo označení culés (zadky). Na adrese Carrer del Comte d´Urgell 252 se nachází pamětní deska slavnostního otevření stadionu. Jen o pár stovek metrů jižněji, v domě Carrer del Comte d´Urgell 194, se v roce 1902 narodil legendární klubový útočník, trenér a manažer Josep Samitier. I jeho zde připomíná pamětní deska.

Mezi léty 1922 až 1957 pak FC Barcelona působila na stadionu Les Corts ve stejnojmenné čtvrti. Již neexistující fotbalový stánek se nacházel poblíž dnešní stanice metra Les Corts mezi ulicemi Carrers Numància, Travessera de les Corts, Vallespir a Marquès de Sentmenat. Pozemkům, které musel klub vykoupit, se říkalo Can Guerra a Can Cepillo. Své kanceláře měl klub i v domě Plaça del Teatre 2 na La Rambla (kousek od Palau Guell).

Téměř na konci Rambla u Placa de Catalunya se nachází Font de Canaletes. Historický význam těchto fontán sahá až do 15. století. Konkrétně u fontány naproti současné restauraci Nuria slaví culés důležitá vítězství svého týmu. Blaugranas se zde schází již od roku 1930, kdy v novinách Rambla sídlících namísto uvedené restaurace pracoval i pozdější klubový prezident Josep Sunyol. Zde se fanoušci nejlépe mohli dozvědět výsledek zápasu jejich oblíbenců.

Ne všechny místa jsou ale spojené s událostmi tykající se fotbalu. Když během občanské války od 16. do 18. března 1938 italské letectvo pobývající na Mallorce bombardovalo z rozkazu Mussolinho na podporu generála Franca město Barcelonu, cílem byly především civilní oblasti. Jedním ze zasažených míst byla i klubová kancelář na adrese Carrer del Consell de Cent 331 (kousek od Casa Batllo poblíž Passeig de Gracia).

Nebylo to jediné bombardování města. K tomu prvnímu došlo 30. ledna 1938. Dvě bomby dopadly vedle kostela Sant Felip Neri (místo se nachází mezi městskou katedrálou a bazilikou Santa Maria del Pi). Poničená fasáda kostela je stále živým důkazem 42 obětí bombardování toho dne.

Zničení kanceláří bylo pro klub samozřejmě katastrofou. Vše mohlo být ještě horší, kdyby nebylo Josepa Cubellse. Ten byl v době bombardování v budově, přežil a poté zachránil vše, co bylo možné. Barcelona nové sídlo našla v domě Ronda de San Pere 2 (ulice vedoucí od vítězného oblouku na Placa de Catalunya). Mezi lety 1939 až 1941 pak trofeje, dokumenty a další předměty byly uskladněny na Gran Via 629 (opět poblíž třídy Passeig de Gracia).

V roce 1957 byl postaven Camp Nou, tehdy často označovaný jako katedrála. Není jistě nutné popisovat, kde ho najdeme. Stejně tak asi nikdo nepřehlídne historickou budovu La Masia vedle stadionu či Mini Estadi. A tak jen dodejme, že pozemky nesou název La Riera Blanca.

Ačkoliv s výstavbou nového stadionu se většina událostí odehrávala pouze zde, přesto nelze v popisu historických momentů opomenout např. Palau de la Generalitat na Plaza Sant Jaume. Právě na balkónu této budovy mohli fanoušci prvně vidět pohár pro vítěze Ligy mistrů 1992 z Wembley, nebo měli možnost o 5 let později sledovat Josého Mourinha, tehdejšího asistenta trenéra Robsona, jak provolává, že bude navždy s Barcou.

Ještě před tím, v roce 1988, došlo k incidentu zvaném Motin del Hesperia. Výsledek byla klubová revoluce, nástup Johana Cruyffa i počátek Dream teamu. Tehdejší události se odehrávaly v ulici Carrer Dels Vergós v již zmiňované čtvrti Sarria-Sant Gervasi

Posledním a nejnovějším místem propojeným s katalánským velkoklubem, je tréninkové centrum Ciutat Esportiva Joan Gamper, nacházející se v ulici Onze de Setembre ve čtvrti Sant Joan Despi na okraji Barcelony.

A zde i prohlídku města ukončíme.

Tento článek a další zajímavosti naleznete také na facebookovém profilu Més que un club.cz