Další zájezd do katalánské metropole proběhl již po několikáté na utkání s Valencií, a i tentokrát byl program velice bohatý. V Barceloně jsme navíc strávili hned 5 dní.
I na tento zápas jsme vyrazili v maximálním počtu, tedy v šestnácti lidech. Sešli jsme se na letišti v Praze a do Barcelony dorazili v podvečer. Po ubytování jsme vyrazili k našemu svatostánku, a poté již do hospůdky Frankfurt, která se stala naší pravidelnou večerní základnou.
V sobotu jsme nejprve vyrazili na Turó de la Rovira kvůli úžasným výhledům, a poté prošli město až do přístavu a na pláž. Po cestě tak nechyběla celá řada památek UNESCO a dalších krásných budov a míst.
Druhá skupinka se vydala do Park Güell a poté na Tibidabo. I když bylo na sluníčku krásně teplo, ve stínu už to tak veselé nebylo, ale ani nižší teploty neodradily Miru Takáče od tradičních rozplav.
To v neděli byly v plánu především fotbalové zápasy – ženského i mužského týmu. Před zápasem Femení jsme si prošli tréninkové centrum a pak si již vychutnali výhru 5:0. Neměli jsme nic, čím bychom mohli přivázat vlajku fanklubu, každopádně Mira obětoval své tkaničky, a tak bylo možné vidět jeden z našich symbolů i v televizi.
Hlavní zápas tolik gólů nepřinesl, na druhou stranu nám přálo počasí, přišlo téměř 90 tisíc lidí, viděli jsme neproměněnou penaltu, tyčku a hlavně získali 3 body i přes červenou kartu Arauja. Na oba zápasy Mira uspořádal tipovačku, kdy každý za euro tipuje výsledek a vítěz bere vše.
Vítězný zápas jsme šli oslavit do Chalita, tedy restaurace Luise Suáreze. Oslavy se protáhly, zapíjela se totiž i ztráta Realu. Jeden z účastníků zájezdu, Tomáš Jirsák, se jen tak mezi řečí zmínil, že kromě toho, že hrál první českou ligu, hrál také za Wislu Krakow. A za tento polský tým hrál i v době, kdy se střetl s FC Barcelonou. Proti Barçe si tak zahrál na Camp Nou a z tohoto zápasu si odnesl dres Henryho.
Poslední roky bychom vyrazili v pondělí domů, tentokrát jsme si pobyt protáhli, a tak po cappuccinu v Barça Cafe jsme si prošli Camp Nou Tour. Od října se zde objevilo pár novinek – včetně Zlatého míče Ronaldinha.
Odpoledne jsme si pak naplánovali druhou trasu městem – od Areny, přes Muzeum uměni a náš budoucí domov Olympijský stadion až k Mirador de l'Alcalde.
Po cestě zpátky nechyběly ani nákupy v Areně (kde se dříve pořádaly býčí zápasy) a úžasné výhledy z její terasy.
Večer se mírně zapíjely svátky, probral uplynulý výlet a plánovaly další zájezdy. V úterý jsme pak cestovali zpátky do Prahy.
Další společný zápas nás čeká s Atléticem Madrid. A pak až v další sezóně – jak to ale bude vypadat vzhledem k okolnostem (především s lístky), zatím nikdo neví. Rozlučka se „starým“ Camp Nou tak proběhne za pár týdnů.
Děkuji všem zúčastněným za úžasné dny v Barceloně. Na některé zážitky budu ještě dlouho vzpomínat. A jak bývá zvykem - určitě jsme se v Barceloně neviděli naposledy.
Visca el Barça i Visca la Nostra Penya!
Tomáš “Migueli“ Škurek
PB Lleó de Dues Cues
Paráda, jsem rád, že si Míra spustil konečně tu tipovačku! 😀
11.03.2023, 21:09