Uspět po návratu z hostování v Barceloně? Hrbolatá a téměř nemožná mise

Každý odchovanec La Masie sní o tom, že si natrvalo najde své místo v barcelonském áčku. Klub z hlavního města Katalánska je vyhlášený výchovou mladých talentů. Ale uspět se zdá být velmi náročnou výzvou a misí. Tím spíše, pokud se hráč rozhodne zkusit štěstí mimo Camp Nou.

Héctor Bellerín je nejnovějším příkladem hráče, který opustil Barcelonu, aby se do ní po nějaké době vrátil, ale svou šanci nevyužil. Podobná situace nastala u Adamy Traorého. Jediným, komu se podařilo uspět v boji o základní sestavu, je Gerrard Piqué. Po návratu z Manchesteru United se stal legendou Barcelony.

Působení Cesca Fàbregase po skvělém období v Arsenalu lze jen stěží označit za naprostý úspěch. Ostatní borci sehráli pouze epizodní role, mluvíme o hráčích jako je Raphinha, Munir nebo Aleñá. V současnosti má šanci tento trend zvrátit Eric García, Iñaki Peña, ale i Nico González nebo Alex Collado.

Hector Bellerin

Byl nadějným hráčem v týmu Cadete, když ho Arsène Wenger přivedl do Arsenalu a ve věku 18 let mu dal místo na pravém bekovi. Jeho výkony z něj rychle udělaly jednoho z nejlepších na svém postu. Barcelona se ho několikrát pokusila přivést zpět, ale až do této sezóny to nebylo možné.

Díky dobré vůli hráče a možnosti podepsat ho zdarma se zdálo, že jeho příchod by mohl problém na pravém beku vyřešit. Zpět domů se vrátil ve 27 letech, ale po šesti měsících, pouhých sedmi zápasech a necelých 500 odehraných minutách odešel do Sportingu CP. Bellerín zkrátka nebyl na úrovni požadované Barcelonou.

Adama Traore

Vrátil se na Camp Nou, aby týmu pomohl ve druhé fázi loňské sezóny. Během prvních týdnů ukázal skvělou formu a připsal si čtyři asistence. Bohužel se ukázalo, že to byl dobrý začátek pro špatný konec. V následujících zápasech Adamova úroveň klesla a jeho role se snížila. Barcelona nevyužila opci na koupi hráče za zhruba 30 milionů eur, a tak se Španěl vrátil do Wolves, kde také svýmy výkony neohromuje.

Carles Aleñá

Další z velkých talentů akademie, který nedokázal udělat kariéru jako hráč prvního týmu Barcelony. Debutoval v sezóně 2016/17 za Luise Enriqueho, ale na pravidelné hraní si musel počkat do první poloviny roku 2019. Brzy poté však odešel na hostování do Betisu (druhá polovina sezóny 19/20).

Ronald Koeman na něj nesázel, a tak se vydal do Getafe, kde hraje dodnes. Ve svých 25 letech je nesporným členem tamního prvního týmu, i když zpočátku byla očekávání mnohem vyšší.

Munir El Haddadi

Velkolepý průnik do prvního týmu udělal na začátku sezóny 2014/15, když skóroval při svém debutu proti Elche na Camp Nou s asistencí Ivana Rakitiče. Brzy poté dokonce hrál za španělskou reprezentaci a sezóna 2015/16 byla v jeho podání slušná. Ale u toho skončilo.

Poté odešel na hostování, nejprve do Valencie a poté do Deportiva Alavés, než strávil dalších šest měsíců v Barceloně, kde se objevil na hřišti jedenáckrát. Hrál také za Sevillu a nyní je Aleñovým spoluhráčem v Getafe.

Gerard Deulofeu

Více oslnil v mládežnických týmech. Nebylo možné ho zastavit. Měl schopnosti stát se hráčem světové třídy, ale v Guardiolově týmu bylo velmi obtížné získat místo v sestavě. Zkoušel štěstí v Evertonu, hrál také za Sevillu a AC Milan, ale Barcelona si ponechala opci na jeho odkoupení a učinila tak v roce 2017 (12 milionů eur).

Jeho výkony na začátku sezony 2017/18 byly hrozné, a tak skončil v zimním okně na hostování ve Watfordu. Nyní našel své místo v Udinese, kde, když mu zranění dovolí, ukazuje, že je hráčem mimořádných schopností. Alespoň v měřítku sedmého týmu Serie A.

V současné době je v kádru Barcelony Eric García a Iñaki Peña, kteří nějakou dobu působili v zahraničních klubech (Manchester City a Galatasaray), zatímco Nico a Alex (Valencia a Elche) sbírají zkušenosti na hostování. Bohužel jejich role s Xavim nebo jejich zranění je vedou k přesvědčení, že jejich cesta k tomu stát se světovými hráči bude dlouhá a hrbolatá.