VALVERDE, DÍKY LUCHO A ZLATÝ HATTRICK ANEB KVĚTNOVÁ TÉMATA

Měsíc květen a s ním i sezona 2016/2017 je za námi. Barcelona měla před sebou poslední tři ligové zápasy, finále Copa del Rey a v neposlední řadě také rozloučení s Luisem Enriquem a představení nového trenéra. Pojďme se ohlédnout za tím, co se v květnu okolo Barcelony odehrálo.

Ligové finále

Barcelona šla do posledních ligových klání v nepříliš dobré pozici. K zisku třetího mistrovského titulu v řadě bylo potřeba ideálně naplno bodovat ve všech třech zbývajících zápasech a především doufat ve ztrátu Realu Madrid.

Prvním z trojice zápasů bylo papírově asi nejtěžší utkání s Villarrealem. Žlutá ponorka dokáže potrápit a tak poslední zbytky naděje na ligový titul mohly ztroskotat hned na první překážce. Elitní trio MSN ale opět prokázalo svou kvalitu. Dva góly Messiho, po jednom od Neymara a Suáreze a výsledkem bylo vítězství 4:1.

Další, možná těžší než by se na první pohled mohlo zdát, bylo utkání na hřišti Las Palmas. Tým z Kanárských ostrovů totiž do té doby prohrál na domácím stadionu jen tři zápasy a Barça tak rozhodně nesměla nic podcenit. K žádnému podcenění však nedošlo a barcelonští si připsali vítězství 4:1. Hlavním strůjcem úspěchu byl Neymar, který se hattrickem a asistencí podílel na všech čtyřech gólech.

Barcelona tak živila jiskřičku naděje i před posledním ligovým kolem proti Eibaru. Karty byly před závěrečným utkáním na Camp Nou pod vedením Luise Enriqueho rozdány jasně. Barcelonští musí porazit Eibar a zároveň doufat, že Real Madrid prohraje v Málaze. Ačkoli si většina fanoušků Barcelony nedělala velké iluze o tom, že Málaga proti Realu uspěje, paradoxně to málem byla samotná Barça, kdo pohřbil šanci na ligový titul.

Zápas s Eibarem se nevyvíjel vůbec dobře. Jedna spálená šance za druhou v kombinaci s dvěma góly Inuiho znamenaly, že Barcelona prohrávala po hodině hry 0:2. Domácí rozlučka Luise Enriqueho ale nakonec měla, alespoň částečně, šťastný konec. Chvíli po druhé brance Eibaru nastartoval obrat hostující Junca, který si srazil míč do vlastní sítě.

Nelze se nezmínit o 70. minutě a penaltě po neexistujícím faulu na Jordiho Albu. Musím se přiznat, že když jsem viděl situaci ze záznamu, tak jsem si ve frustraci z nepříznivého vývoje zápasu a vědomím toho, jak se vyvíjí zápas mezi Málagou a Realem, přál aby Messi nařízenou penaltu prostě někam zakopnul. A Messi „nezklamal“ a pokutový kop skutečně neproměnil.

Chvíli na to se ale Barcelona už dočkala vyrovnání, když se prosadil Luis Suárez a za dvě minuty byl obrat dokonán. Další penalta, a přestože ani tentokrát ji Messi nezahrál příliš přesvědčivě, míč skončil v síti a Barça šla do vedení 3:2. Poslední gól v ligové sezoně 2016/2017 pak v nastavení nemohl obstarat nikdo jiný než král střelců Lionel Messi. Jak se říká, to nejlepší na konec, a Messi by jistě souhlasil. Argentinec vzal na polovině hřiště míč, prošel s ním až do pokutového území a jedním z nejkrásnějších gólů v sezoně zvýšil na konečných 4:2.

Pozdě bycha honiti

Barcelona tak splnila, co bylo potřeba, a z posledních tří zápasů získala devět bodů. Bohužel toužebně vyhlížené zaváhání Realu Madrid nepřišlo. Tým z hlavního města Španělska už si návrat na ligový trůn utéct nenechal. Barça bojovala až do konce, ale chyby, kterých se během sezony dopustila, byly až příliš velké.

Domácí prohra s Alavésem, čtyřgólový příděl na hřišti Celty Vigo, v závěru ztracené domácí El Clásico, porážky v La Coruňi a Málaze. Kdyby Barcelona vyhrála jediný z výše zmíněných zápasů, tak by slavila mistrovský titul. Ale to jsou jen kdyby. Skutečnost byla bohužel jiná a nám tak nezbývá než pogratulovat Realu k titulu a věřit, že příští rok se na trůn vrátí naši oblíbenci.

Pohárový hattrick

Posledním zápasem bylo pohárové finále proti Deportivu Alavés. Barcelona za sebou měla rozpačitou sezonu. Neúspěch na ligovém poli a čtvrtfinálový konec v Lize mistrů nebyl tím, co si před startem sezony v Barceloně představovali. O to důležitější bylo ve finále proti Alavésu uspět. Navíc šlo i o rozlučku Luise Enriqueho a byla by škoda, kdyby odcházející trenér nezakončil své působení ziskem trofeje.

A hráči mu vítěznou rozlučku dopřáli. Na vedoucí gól Messiho sice dokázal parádním přímým kopem odpovědět Theo Hernández, ale Barcelona dokázala v závěru poločasu díky gólům Neymara a Alcácera jít do vedení 3:1. V druhé půli už další góly nepadly a tak se barcelonští mohli radovat z třetího vítězství v Copa del Rey v řadě.

Kromě vítězství byl jednoznačně největším pozitivem návrat Aleixe Vidala. Když v únoru utrpěl proti Alavésu nehezky vypadající zranění kotníku, měl to pro něj být konec sezony. Vidal se však místo předpokládaných pěti měsíců dokázal vrátit podstatně dříve a je jedno jestli tomu budeme říkat náhoda nebo osud, paradoxně se vrátil proti týmu, proti němuž pro něj měla skončit v únoru sezona.

Díky Lucho, vítej Ernesto

A tak skončila sezona 2016/2017. Byla to sezona plná radosti i zklamání. Není třeba si nic nalhávat. Na jejím začátku jsme doufali ve víc, než jsme nakonec dokázali. Tým jako Barcelona vždy doufá v to, že vyhraje všechno, co se dá a z tohoto pohledu je tedy „jen“ vítězství v Copa del Rey málo. Ale buďme rádi za to, co máme a berme to jako motivaci se zlepšit.

Zapomeňme na chvíli na to špatné a věnujme pozornost tomu dobrému. Vzpomeňme na neuvěřitelný obrat proti PSG, na Messiho gól v nastavení na Santiago Bernabeu, na vítězství v Copa del Rey a další momenty, kdy jsme mohli být pyšní, že fandíme právě Barceloně.

Na tomto místě je třeba poděkovat Luise Enriquemu za služby, které na lavičce Barcelony odvedl. Ano, v poslední sezoně býval často terčem kritiky za strany fanoušků a jako trenér má nepochybně velký podíl na tom, že sezona nebyla tak úspěšná, jak se na jejím začátku doufalo. Je to, ale také muž, který ve své první sezoně ukázal, že barcelonská zlatá éra ještě nemíří ke konci, když dokázal v roce 2015 dovést tým k zisku treble. I přes zklamání, které nám poslední sezona pod jeho vedením přinesla, můžeme jeho působení hodnotit jednoznačně pozitivně.

A s koncem Enriqueho éry přichází éra Ernesta Valverdeho. Přiznám, že nejsem seznámen s tím, jakým stylem se vyznačují týmy pod jeho vedením. O to více se však těším na to, co do Barcelony přinese. Jak vylepší nebo pozmění zavedený systém tiki-taka? Jaké změny v týmu provede? Dokáže Barcelonu opět vrátit na trůn? Je to začátek nové, věřme, že úspěšné éry a už nyní se máme na co těšit.