Věčně nedoceněný Sergi Roberto. Proč má stále své místo v barcelonském týmu?

Získal si důvěru věhlasných trenérů. Sergi Roberto debutoval v barcelonském áčku v La Lize během sezóny 2010/11 ve svých osmnácti letech. Od sezóny 2013/14 nastupuje pravidelně, kdy mu postupně začal dávat šanci Luis Enrique nebo Tito Villanova. Realizačním týmem byl vždy kladně hodnocen, ale proč je stále v nelibosti fanoušků?

Sergi Roberto je původně záložník. Až ve slavné éře Luise Enriqueho, se proměnil v pravého obránce. 30letý univerzál je extrémně inteligentní, což je hlavní důvod jeho všestrannosti. Právě tato všestrannost je v moderním fotbale cenná.

Většina týmů má svou filozofii, ale k realizaci používají různé systémy. Na papíře vidíte sestavu Barcelony ve složení 4-3-3, ale při útočném snažení přepne mezi různými rozestaveními/formacemi. Jednoduše tomu říkáme taktická flexibilita.

Rodák z Reus je hráč, který snadno zvládne různé role v odlišných systémech. Často se říká, že Roberto je v týmu, protože může hrát jako záložník nebo krajní obránce, ale o to nejde. V jednom zápasu může bez problému vystřídat obě pozice.

Role krajních obránců je důležitější než kdy předtím. Podívejte se na Manchester City nebo Arsenal. Oleksandr Zinchenko často hraje jako záložník navíc, aby pomohl Arsenalu kontrolovat hru. Rico Lewis udělal totéž za Citizens proti Leeds, kdy naskočil jako pravý obránce, ale v případě potřeby zapadl do středu pole.

Zinchenko a Rico Lewis mohou také hrát jako tradiční krajní obránci, ale je to jejich flexibilita, která je dělá tak jedinečnými. Jejich schopnost přizpůsobit se různým rolím v různých prostředích. Poskytují možnosti pro trenéra. Totéž platí pro Roberta. Z tradičního rozestavení 4-3-3 přejít plynule na 3-2-2-3.

Sergi je výborný na míči a s úspěšností s 91 % přihrávek, o které se pokusí. Dokáže kvalitě vyvést míč a umí si vybrat místo při hře bez míče. Má také slušnou finální přihrávku. O Robertovi můžeme mluvit jako o zkušeném hráči, který zná barcelonské prostředí dokonale.

Nyní má Roberto určité slabiny. Nikdy nebyl rychlý. Věkem a zraněními se ještě zpomalil. V soubojích jeden na jednoho proti dobrému driblérovi téměř vždy prohraje. Soupeři tedy mohou využívat prostor za ním. To je důvod, proč by neměl být hráčem základní sestavy v každém utkání.

Řekněme si na rovinu, nasadit ho proti agresivnímu napadání Bayernu, který chce hrát po krajích hřiště? Ne. Postavit ho do utkání proti soupeře, který brání v nízkém bloku a bojuje o záchranu v La Lize? Ano. Roberto má minimální plat. Mít ho v týmu se vyplatí.