VÝJEZD DO MÖNCHENGLADBACHU NA LIGU MISTRŮ

Náš fanklub nezahálí ani v letošní sezóně, a tak se hned sedm členů naší Penyi vydalo podpořit Barçu na zápas s Borussií Mönchengladbach.

Los skupin Ligy mistrů přinesl FC Barceloně zajímavé soupeře, a to jak z pohledu atraktivity, tak i z pohledu výjezdů na zápasy.

Na zápas se Celticem už se několik členů vydalo v sezóně 2013/14 (a možná je někteří budou následovat i letos), my jsme tentokrát vybrali dalšího ze soupeřů – Borussii Mönchengladbach.

Když mě na konci srpna oslovil jeden z nejaktivnějších členů našeho fanklubu Pavel Ježek s tím, že by zorganizoval svým autem zájezd do Německa na tento zápas, přišlo mi to jako skvělý nápad, i když sám jsem se nechystal zúčastnit. Všechno však nakonec dopadlo jinak.

Počet účastníků byl vzhledem ke kapacitě auta jasný – sedm. Nakonec prezident fanklubu Valdo žádal klub o 6 lístků. Když mi Pavel více jak den po deadlinu ze strany klubu napsal, že je ještě jedno volné místo – řekl jsem si, tak proč ne. Přeci jen za tak skvělou cenu (necelé 3 tisíce Kč) se znovu podívat na zápas FC Barcelony – to si přece nemůžu nechat ujít. Zavolal jsem tak Valdovi, který klub dodatečně požádal o ještě jeden lístek - nebyl problém.

Lístků bychom mohli získat i několik desítek. Například Penya z Bruselu dostala přes 40 lístků a polský fanklub dokonce přes 120. Vše bylo způsobeno hlavně tím, že o tento zápas nebyl ze strany Socios příliš velký zájem, a tak se většina lístků dostala právě mezi evropské Penye.

V našem fanklubu se však našlo jen 7 zájemců. Dostalo se tak bez problémů na všechny žadatele o lístky. I když jsem původně vůbec neměl v plánu jet, nakonec jsem tedy vyrazil taky – ještě že tak.

Kromě mě a Pavla vyrazila také Martina, Jakub, Garion, Petr a Martin. V této malé posádce se tak sešli hned čtyři bývalí/současní viceprezidenti fanklubu.

Pavel s Martinou vyrazili brzo ráno z Brna do Prahy, kde jsem přistoupil já, Garion a Jakub. Garion měl menší zpoždění, jelikož v bytě doma zapomněl jednu maličkost – lístky. Naštěstí si to uvědomil téměř hned. Následovala cesta do Plzně, kde nastoupili poslední účastníci zájezdu – Petr a Martin.

Po cestě jsme kromě diskuze na téma fanklub, web a celkově Barça, sledovali také filmy o FC Barceloně. Pražská část posádky mi vyčetla, že jsou bez českých titulků, a tak mám do budoucna co napravovat.

Jeli jsme novým autem Pavla, které vlastně řídí samo, a tak to byla velice pohodová cesta. Trošku jsme znervózněli, když se za volant chystal Luboš (Garion), který s automatem ještě nikdy nejel, vše však nakonec dopadlo (překvapivě) dobře a v cíli jsme byli ještě o pár hodin dříve, než jsme předpokládali, a tak jsem byl docela klidný i já.

Po ubytování jsme vyrazili na stadion, který byl jen asi 20 minut autem. Po zaparkování jsme udělali momentku s fanklubovou vlajkou (i když kvalitu by si fanoušek Borussie za rámeček nedal) a vydali se ke stadionu.

Po cestě jsme zkusili místní pivo a dali se do řeči s jedním fanouškem Mönchengladbachu, který dorazil z Nizozemska. Byl docela překvapen velmi nízkou cenou lístku do sektoru hostí (27,5 euro). Řada fanoušků na nás mluvila španělsky – že prohrajeme 3:0 a podobně, a tak jsme jim museli vysvětlit, že jsme z České republiky, což pro ně bylo docela překvapení. U stadionu se s námi chtělo vyfotit několik fanoušků, někteří si chtěli vyměnit šály. Celkově byla atmosféra velice přátelská. Před stadionem jsme také narazili na členy Boixos Nois, kteří Luboše považovali za svého člena, když kolem nich procházel.

Po nasazení náramků, které byly nutností pro vstup do sektoru hostí a každý na něm měl název fanklubu, své jméno a sedadlo, jsme se vydali přímo na stadion. Ještě před vstupem si mě zavolali dva páni z Barcelony, kteří po mě chtěli občanku. Byli tady od toho, aby zkontrolovali, zda ti co jdou na stadion odpovídají údajům, které fankluby poslaly do Barcelony.

Na stadionu už čepovali pouze nealkoholické pivo, takže jsme občerstvení vynechali a vydali se podívat na naše místa. Čísla sedadel naprosto nedávala smysl, tak jsme si sedli vedle sebe do prvních řad, stejně to v sektoru hostí obvykle nikdo neřeší.

Před zápasem jsme se dali do řeči s prezidentem Bruselské Penyi, který obdivoval náš zápal pro Barçu, když jsme jeli na zápas 9 hodin autem. Ještě jsme si udělali společnou fotku s členy z Lyonské Penyi a těšili se na zápas.

Na hřiště přišel jako první hráč Barçy ter Stegen, kterému se dostalo obrovského potlesku od fanoušků z obou táborů. Následovala rozcvička, kdy se hráči Barçy rozcvičovali přímo před naším sektorem.

Na stadionu (kam si našlo cestu přes 46 tisíc diváků) panovala úžasná atmosféra. Po znělce Ligy mistrů začal zápas a atmosféra byla minutu od minuty lepší. Bohužel náš sektor už tak aktivní nebyl. I když se fandilo – určitě nefandili všichni, což je obrovská škoda. Bylo vidět, že někteří neznají ani základní chorály, což by se v sektoru hostí určitě nemělo stávat.

Celý zápas se sektorem linula typická Barcelonská vůně – tedy tráva a hašiš. Nikomu to evidentně nevadilo.

Po neproměněných šancích na naší straně přišel trest a Borussia vedla 1:0. Fanoušci si tento fakt skutečně užívali a na stadionu panovala přímo elektrizující atmosféra.

Až do 60. minuty to nebyl z naší strany velmi dobrý výkon a bavili jsme se, jestli nám cestu na zápas proplatí Paco nebo Neymar. Pak ovšem přišel gól Ardy a začal barcelonský koncert. Po tomto gólu se i fandění z našeho sektoru mnohonásobně zlepšilo. Přišel druhý gól a výbuch emocí. Hráči přišli gól Piquého oslavit přímo k našemu sektoru (na jednom záběru jsme dokonce i my – viz např. sestřih na ČT).

Atmosféra byla v tuto dobu v našem sektoru opravdu úžasná a vydrželo to tak až do konce zápasu. Jen škoda, že se všem nechtělo fandit i během první hodiny zápasu, kdy Barça prohrávala a nepředváděla ideální výkon – tedy v době, kdy tým potřeboval podpořit nejvíce.

Ke konci zápasu kolem nás neprošel nikdo jiný, než samotný Lord Douglas. Barça mu chybí natolik, že si zařídil v Mönchengladbachu brigádu a prodával v našem sektoru nanuky.

Po závěrečném hvizdu přišla na řadu děkovačka, která byla opět ze strany našich hráčů odbytá a s děkovačkami jiných týmů – např. právě i Borussie se to nedá srovnávat.

Vyrazili jsme zpátky na ubytování a i když to vzhledem k počtu aut vypadalo na velkou zácpu, nebyl absolutně žádný problém a doma jsme byli za pár minut. Přilehlé podniky již byly zavřené, a tak jsme vše potřebné koupili na nedaleké benzínce a vychutnali si v motelu pár vítězných piv.

Druhý den jsme se po vydatné snídani vydali domů. I když bylo nejprve v plánu podívat se po městě, nakonec jsme rovnou vyrazili do ČR. Přeci jen Mönchengladbach není nijak oslnivé město. Po cestě jsme jeli přímo kolem BayAreny – v budoucnu možná naše další zastávka.

Po páté hodině odpolední jsme dorazili do Plzně, kde jsme se rozloučili s Petrem a Martinem a pokračovali do Prahy, kde jsme se rozešli každý svou cestou.

Po výjezdech do Mnichova a Berlína byl tak za námi další výjezd do Německa. Tentokrát výjezd do Mönchengladbachu, který se nadmíru povedl. Skvělý zápas, úžasná atmosféra, famózní obrat Barçy a tedy další nezapomenutelný zážitek.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem účastníkům, tedy Petrovi, Martinovi, pražské části posádky – Garionovi a Jakubovi. Viceprezidentce Martině a hlavně Pavlovi, který celý zájezd vymyslel a dokonale zorganizoval. Poděkování patří také Valdovi, který obstaral lístky.

Další výjezd je na programu v listopadu, kdy fanklub vyrazí na Málagu a poté bude následovat Barcelonské derby.

 

Visca el Barça i visca la nostra Penya – Ať žije Barça, ať žije naše Penya.

 

Tomáš “Migueli“ Škurek

Penya Barcelonista Lleó de Dues Cues