Zájezd na Athletic aneb poslední sezóna na starém Camp Nou zahájena

Výběr zápasu byl tentokrát jednoduchý, těch prestižních domácích utkání na podzim totiž zase tolik v kalendáři nebylo. A tak jsme vyrazili na zápas s Basky.

V pátek jsme se setkali na letišti v Praze. Někteří letěli po delší době, a tak ještě narychlo dopíjeli slivovici, kterou by jim na kontrole samozřejmě zabavili.

Do Barcelony jsme dorazili až večer a kromě ubytování tedy nebylo na programu nic. Skupina si ale „sedla“ hned od začátku, a tak jsme skončili v restauraci Frankfurt. Piv nebylo moc, ale jelikož se toho moc nenaspalo a cesta je vždy únavná, málem se lezlo přes plot na Camp Nou.

Stadion jsme tentokrát měli ještě blíže, než obvykle – pouhých 200 metrů. Nový hostel má navíc hned několik dalších výhod – například pokoje pro dva. A tak to vypadá, že jsme po několika letech našli nové ubytování.

Sobota byla opravdu nabitá – sehnat ale otevřenou kavárnu/restauraci či obchod před devátou ranní je zdá se téměř nadlidský úkol. Začali jsme fotkou u hlavního vchodu na Camp Nou, poté si prohlédli stadion zvenku a vyfotili se u soch Kubaly s Cruyffem. Stihli jsme také Barça Cafe, kde jsme konečně na latte dostali i slibovaný znak a mohlo se vyrazit na Camp Nou tour.

Novinek od jara (pochopitelně) na tour příliš není, i tak jsem si i po 23. návštěvu užil.

Následovaly nákupy v Botize a poté již cesta k Hospital de Sant Pau, kde jsme zahájili trasu městem. Oběd a směr Sagrada Família, kde jsme se setkali s novým prezidentem fanklubu Pavlem. Historek z města, kde v tu dobu byl již skoro 3 týdny, bylo opravdu hodně.

Pokračovalo se k domům Gaudího a potom na Plaça Catalunya, kde se hlasovalo o pokračování trasy. Vyhrála La Rambla a hlavně tržnice La Boqueria. Poté ještě Plaça Reial a Palau Güell a jeli jsme načerpat síly na hostel. Večer jsme měli rezervaci v Suárezově restauraci Chalito, kde se tradičně podávala především Milanesa a Sangria. Znovu se k nám připojil prezident fanklubu a také Vojta. Pivobar měl plno, a tak jsme pokračovali ještě ve Frankfurtu, tedy restauraci, kde jsme seděli i hned po ubytování v pátek.

V neděli jsme se vydali na Turó de la Rovira – lepší výhledy v Barceloně těžko hledat.

Po obědě byl na programu basketbalový zápas – pro nás určitě o to zajímavější, že jsou v týmu 2 Češi. Začátek utkání bych se nebál nazvat parodií – skóre bylo extrémně dlouhou dobu pouze 4:4 a nikdo nebyl schopný dát koš ani z těsné blízkosti.

Nakonec Barça vyhrála 67:65. Po utkání jsme se rozdělili na 2 skupiny – první vyrazila na pláž (při 26 stupních není divu), druhá pak čekala na setkání s hráči. Tomáš Satoranský nakonec nedorazil. Jan Veselý ale ano, a tak jsme se vyfotili a prezident mu předal fanklubové dárečky – včetně naší knihy. A dorazily i další celebrity - Fousek, Sephirot a spol., kteří byli v tuto dobu v Barceloně také.

Následovala paella, odpočinek a zlatý hřeb výletu – zápas Barçy s Athleticem. I když se zápas hrál v 9 večer, většina z nás vyrazila v kraťasech a tričku – i v tomto čase bylo kolem 20 stupňů a tato teplota se držela i po půlnoci, i na Barcelonu na konci října ne úplně obvyklá věc. I když doklady nekontrolovali u všech – u velké části z nás ano, takže vyplňování formuláře není pouze formalita.

Následovala další fotka u Kubaly – tentokrát v kompletním složení. Tedy naše skupina, Fousek a spol., Petr Spáčil a další Češi, kteří měli lístek přes náš fanklub.

A také byl navázán kontakt s penyou z Maroka. A těch fanklubů/jejich prezidentů se kterým se především Pavel setkal, byl nespočet, skvělá práce.

Část z nás seděla na Gol Nord, zbytek na Gol Sud – bohužel rozhodne klub a nejde to nijak ovlivnit. I když byl někdo na začátku mírně zklamaný z jižní tribuny vzhledem k tomu, že není nad kotlem – 3 góly na tuto stranu v prvním poločase a názory se rychle měnily.

Výhra 4:0, skvělé počasí, 85 tisíc lidí – po zápase samozřejmě vládla spokojenost. Jedno vítězné pivo a šlo se spát.

V pondělí nás čekala už jen cesta na letiště a let do Prahy. Většina z nás nakonec jela společně až do Olomouce. Stávka španělské ligy nás minula (a možná se ani konat nebude) a naštěstí i stávka Ryanairu se nakonec ukázala jen jako planý poplach, takže jsme dorazili do svých domovů dle předpokladu.

Úžasné počasí, skvělá parta, vítězný zápas basketu, setkání s Janem Veselým, výhra nad Athleticem, vysoká návštěva a nádherná Barcelona – další úspěšný zájezd byl za námi. Děkuji všem zúčastněným.

Další společný zájezd proběhne na utkání s Valencií.

Visca el Barça i Visca la Nostra Penya!

Tomáš “Migueli“ Škurek

PB Lleó de Dues Cues