Zájezd na Sevillu aneb Oktoberfest v Barceloně

Stejně jako v roce 2017 a 2018, i v letošní sezóně vyšel první zájezd na prestižní zápas se Sevillou.

V pátek jsem ještě před odletem vyrazil do Edenu na sraz s místopředsedou Slávie. Probrali jsme blížící se zápas a hlavně mě provedl muzeem fotbalu a zákoutím celého stadionu. Dostal jsem se tak i do šatny Slávie či k trávníku. A muzeum, které se zdaleka netýká jen Slávie, by mělo v budoucnu obsahovat také vlajku, vlaječku a odznak našeho fanklubu, které jsem panu Syrovátkovi předal.

Do Barcelony nás nakonec vyrazilo hned 17. První den byl seznamovací a kromě ubytování a večeře se vlastně nic jiného nestihlo. Každopádně s Mirou Takáčem se všichni hodně rychle seznámili a byl to tak dost pestrý večer.

V sobotu ráno donesl zaměstnanec hostelu k snídani jablečný džus. Mira se ho zeptal, jestli je to pivo. Odpověď ho zklamala, a tak si otevřel svůj Heineken. Zaměstnanec to komentoval slovy, že Oktoberfest bere Mira hodně vážně, což se nepletl.

V sobotu jsme začali prohlídkou okolí stadionu. Kromě hlavního vstupu a samotného Camp Nou jsme navštívili i sochu Kubaly a také hlavní novinku – sochu Johana Cruyffa.

Pak již následovala samotná Camp Nou tour, kde je k vidění opravdu vše z bohaté barcelonské historie. Někteří si také vyzkoušeli virtuální realitu, no a já jsem si koupil trávník z Guardiolovy éry – přeci jen zásoby se krátí.

Po Estrelle přímo u stadionu vyrazila část na Turó de la Rovira, odkud je nejkrásnější výhled na celé město. Druhá část pak vyrazila do akvária. Především ta část s menšími fanoušky, tentokrát na zájezd vyrazily totiž hned 3 děti.

Po úžasných vyhlídkách na město (či žraloky a rejnoky) jsme si dopřáli krátkou pauzu na hostelu (či hotelu), a poté vyrazili na večeři do restaurace Chalito, kterou vlastní Luis Suárez. Oktoberfest pokračoval, i když pro některé vlastně nikdy nepřestal. Tady jsme také zorganizovali tipovačku, kdy každý dal do banku 1 euro. Přesný tip nakonec překvapivě neměl vůbec nikdo.

Poté jsme vyrazili do dalších barů a končili jsme v belgickém podniku, kde se točily pouze belgické speciály - některé s obsahem kolem 11% alkoholu - bylo tedy jasné, jak to dopadne.

Ráno mě vzbudilo otevírání plechovky piva – Mira byl vzhůru. Neděle byla ve znamení prohlídky města, která tradičně začínala u nemocnice Sant Pau a pokračovala kolem Sagrada Família až do přístavu.

Tam jsme ovšem tentokrát nekončili, ale pokračovali až na pláž (což je po pětihodinové prohlídce města dále, než se může zdát). V moři byly na programu rozplavby. Mira, nebo tedy strejda pan Takáč (jak by ho nazval jeden z nejmladších účastníků) měl tentokrát také plavky a bral rozplavby hodně vážně. Počasí nám přálo a i voda byla docela teplá, v moři byl však Mira téměř sám.

Večer nás čekal zlatý hřeb zájezdu – utkání se Sevillou. U Camp Nou jsme měli sraz také s dalšími členy fanklubu, kteří na zápas vyrazili. Celkem se nás v Barceloně sešlo přes 30. Měla proběhnout tradiční fotka u znaku, která sice proběhla – jen na ní chybí malý detail – znak naší penyi. Rekonstrukce se začínají rozbíhat a odstranění znaků oficiálních penyí je součástí úprav celého Camp Nou.

Na stadion si našlo cestu přes 80 tisíc diváků a nikdo z nich určitě nelitoval. Zápas byl od začátku plný gólových šancí, i když spíše ze strany sevillského celku.

Gól ale nepadl a úřadovat začali o pár minut později barcelonští. Nejprve úžasnou brankou otevřel skóre Suárez, poté přidal zásah Dembélé a také Vidal. Především gól Uruguayce sebou nesl úžasné ovace a vyvolávání Suárezova jména. Vidět takový gól přímo na stadionu je opravdu speciální pocit.

Druhý poločas přinesl sice méně změn skóre, ale šancí bylo k vidění nespočet. Hlavně Dembélé se na listinu střelců mohl zapsat znovu. Skóre nakonec z přímého kopu uzavřel Lionel Messi. I tady bych vyzdvihl atmosféru, když podobný gól na Camp Nou padne.

Po zápase jsme si chtěli dát jen nějaké to pivko a brzo jít spát. Nakonec jsme skončili ve 4 ráno zpíváním písničky Kde si včera bol (kdo nezná, může si poslechnout zde – ale pozor, je hodně chytlavá).

V pondělí už byl na programu jenom odjezd. Mira si v Praze na nádraží koupil 5 rohlíků a 5 piv a Oktoberbest byl zakončen.

Další zájezd proběhne na utkání se Celtou Vigo, a poté na jaře na zápasy s Realem Sociedad a Atléticem Madrid. Na tato utkání se můžete hlásit již nyní na miguelifcb@seznam.cz.

Visca el Barça i Visca la Nostra Penya!

Tomáš “Migueli“ Škurek

Prezident

Penya Barcelonista Lleó de Dues Cues