ZE SETKÁNÍ KAMARÁDŮ VZNIKLA FC BARCELONA

Měla by FC Barcelona slavit svůj vznik 29. listopadu, 13. prosince, 29. prosince, nebo snad až 5.1? Odpověď na tyto otázky naleznete v článku: SLAVÍ FC BARCELONA SVÉ ZALOŽENÍ VE ŠPATNÝ DEN?

Tentokrát se však nebudu zabývat samotným oficiálním datem založení klubu. Přesto si nejprve připomeňme hlavní události. Dne 22. října nechal Joan Gamper otisknout v novinách Los Deportes inzerát, ve kterém vybízí k založení fotbalového klubu. Dne 29. listopadu se pak v gymnáziu Solé scházejí Švýcar Joan Gamper, jeho krajané Otto Kunzle a Walter Wild, John a William Parsons z Anglie, Němec Otto Maier a Katalánci Lluís d’Ossó, Bartomeu Terradas, Enric Ducal, Pere Cabot, Carles Pujol a Josep Llobet. Prezidentem se stává Walter Wild, Gamper je zvolen kapitánem týmu. Měsíční členský příspěvek činil 2 pesety.

Věděli jste, že v současnosti již neexistující gymnázium Solé, se nacházelo v ulici Montjuic del Carme? Dnes je na budově pamětní deska. Ulice se nachází kousek od La Rambla nad tržištěm La Boqueria. Je také zajímavé, že fotografie z roku 1899, na kterých jsou zakladatelé klubu, nebyly pořízeny z gymnázia, ale z nedaleké dnes uzavřené budovy El Indio v ulici Carrer del Carme.

Zpět ale k samotným zakladatelům. Podání inzerátu a následný vznik klubu na konci listopadu může naznačovat, že se jednalo o setkání 12 lidí, kteří se vzájemně neznali. Opak je ale pravdou. Gamper, Wild a Kunzle se seznámili již v FC Curych v roce 1886, kde byli u jeho založení. Terradas, barcelonský pokladník, se s Gamperem potkal v roce 1887 v dalším švýcarského klubu, FC Winterthur. Bartomeu Terradas byl také přítel Pere Cabota, který se později stal tajemníkem FC Barcelony. Oba pracovali ve stejné textilní firmě.

Otto Maier a Enric Ducal byli dlouholetí kamarádi a Ducal byl právníkem Maiera i jeho celé rodiny. Lluís d’Ossó, stejně jako Gamper působil v novinách Los Deportes, kde byl členem představenstva Pujol. Bratři Parsonsovi, Gamper a pozdější prezident Barcy Arthur Witty i jeho bratr Ernest spolu v dubnu 1899 založili tenisový klub a Llobet, d’Ossó a Cabot společně hráli za fotbalových klub Regatas, který konkuroval Realu Sociedad, za který hráli Parsonosvé. Lze jednoznačně říci, že nešlo o náhodné setkání 12 neznámých fotbalových nadšenců, ale o skupinu dlouholetých přátel a kolegů.

V rámci celé historie španělského fotbalu a FC Barcelona lze jednotlivé deníky rozdělit na ty probarcelonské, promadridské, stejně tak na ty, které stojí za vedením klubu, nebo naopak chtějí jiného prezidenta, nebo na média, kteří chtějí nezávislost Katalánska a naopak.

Již na konci roku 1899 bylo zřejmé, i s ohledem na výše uvedené propojení, že Los Deportes bude stát za FC Barcelonou. Naopak La Vanguardia měla vždy blíž k rivalům z FC Catála. Je ovšem otázkou, jakou roli Los Deportes v rámci historie Barcy sehrál?! Hlavním propojením obou subjektů je Carles Pujol, muž, který nikdy za klub nenastoupil do žádného utkání.

Nové informace naznačují, že první odchod Gampera z klubu, který v roce 1900 trval dlouhé 4 měsíce, měl na svědomí právě Pujol. Ten přes své noviny nepravdivě popisoval události v klubu. Los Deportes například napsaly, že první gól FC Barcelony dal Urruela, ačkoliv to byl Gamper. První utkání katalánského velkoklubu odehrálo, jak již bylo mnohokrát uvedeno, pouze 10 hráčů. Deník ale uvedl, že jich bylo dokonce jen 9.

Los Deportes také jako první popsaly životní osudy Gampera, jeho působení ve švýcarských klubech, ve Francii, jeho práci zástupce ředitele železniční společnosti i jeho příchod do Barcelony. Ačkoliv dnes jsou tyto informace všeobecně vnímány jako pravdivé, můžeme o nich lehce pochybovat.

V pozdějším vydání se totiž také dočteme, že Gamper založil klub o měsíc dříve, než vůbec podal známý inzerát. Problém ovšem je, že by se to muselo stát jen pár dní po samotném vzniku těchto novin. Je zajímavé, že ačkoliv mnoho informací bylo již odhaleno a oficiálně změněno, některé stále na opravu čekají.

Na základě informací z Los Deportes, které v roce 1924 použil novinář Narcis Masferrera Salu pro první sepsání historie klubu, je i na oficiálních klubových stránkách údaj, že členské číslo 2 měl Arthur Witty. Ano, členskou kartu č. 2 Witty skutečně měl. Ovšem až v roce 1916, kdy již většina zakladatelů v Barce nepůsobila. Do té doby byl členem č. 2 Bartomeu Terrades, po Wildovi druhý prezident klubu. Ale ani to nemusí být úplně pravda. První známý seznam členů FC Barcelona byl vytvořen až v roce 1912, Hans Gamper byl číslo 1, Terrades číslo 2 atd. Jenže v tu dobu již Wild, Kunzle, Cabot, oba Parssonsové i d’Ossó v klubu nebyli. Je tak možné, že pořadí členů v době vzniku klubu bylo jiné.

Stále nevyjasněný zůstává i původ klubových barev blaugranas (modro-granátově červená). Masferrer s odkazem na Los Deportes uvedl, že barvy pocházejí od Basileje, za kterou Gamper hrál. To je pořád oficiální stanovisko klubu. Pochybnosti jsou však na místě. Joan totiž za tento tým nastoupil pouze ve dvou duelech, na rozdíl o dalších švýcarských klubů. Jedna z možných teorií uvádí, že o barvách rozhodla matka Carlese Comamala. Ta ušila dresy pro tým z barev, které měla k dispozici. Faktem ale je, že Carles za Barcu hrál až od roku 1903. Jiné příběhy popisují spojení Gamperova strýce na zednáře a převzetí jejich barev.

Jednou z posledních teorií je vlajka německého Heidenheimu, odkud pochází zakladatel Otto Maier. Naposledy se pak objevila informace, že barvy pochází od anglického ragbyového celku, kde hráli Arthur Witty a jeho bratr Ernest. Los Deportes však v letech 1899 až 1902 uvedl, že klub nosil modro-bílé dresy, zeleno-červené, hnědo-modré, červeno-černé.

Odpovědi na původ barev, ale i samotné založení FC Barcelona, se tedy jen těžko někdy dočkáme.