ZTRÁCÍ LA MASIA SVOJI SÍLU?

Poslední domácí utkání proti Leganes opět vyvolalo diskuzi o tom, zdali hráči z La Masia ztrácí svůj vliv a jak moc se s domácími talenty počítá. Minulou neděli se v základní jedenáctce objevili Sergi Roberto, Rafinha a Messi z fotbalistů, kteří prošli barcelonskou akademií. A pouze Sergi Roberto je Katalánec. Ve srovnání s minulým obdobím je to tristní bilance.

Časy, kdy Tito Vilanova poslal na hřiště 11 domácích hráčů jsou pryč, stejně jako doba, kdy Pep Guardiola v áčku během 4 let vyzkoušel 18 mladíků z La Masia. Úbytek vlivu je nepopiratelný. Ovšem je třeba se dívat i na reálné důvody. Faktem totiž je, že období Guardioly a Vilanovy bylo výjimečné z celosvětového měřítka, před jejich příchodem se to spíše blížilo současnosti. Druhý faktem je, že nelze očekávat každoroční příchod talentovaného hráče schopného se v áčku prosadit. Nyní však zažíváme již čtvrtý hluchý rok a to i vinou trestu od FIFA.

Posledním hráčem z akademie, který se v áčku prosadil, je právě zmíněný Sergi Roberto. Ten debutoval ovšem již v roce 2009, ale finální krok udělal až za Gerarda Martina v roce 2013. Nyní 25-letý univerzál ale stále nemá takovou pozici jako jeho předchůdci Sergio, Pedro, Iniesta atd.

Podobný příklad je Rafinha, který především vinou opakovaných zranění neudělal potřebný progres do základu. Důvodů, proč se hráč nedokáže prosadit, je ovšem mnoho. Příkladem je Thiago Alcantara. Jelikož v týmu stále tehdy působil Xavi a on starší z bratrů Alcantarových neměl takové postavení, jaké by si představoval, odešel do Bayernu Mnichov, kde prakticky od počátku patří do základní sestavy.

Cestou ven z klubu směřovali i další talenti, kterým byla předpovídána zářivá budoucnost - Deulofeu, Grimaldo, Sandro, Munir, Bartra či Adama. Na hranici mezi setrváním a trvalým odchodem z Barcy je nyní Sergi Samper, který měl jednou zaujmout místo po Xavim. Samper by se měl na Camp Nou vrátit v létě, ale jeho budoucnost je vzhledem ke konkurenci nejistá.

I když je zjevný úbytek odchovanců, stále patří Barcelona mezi kluby s nejpočetnějším zastoupením. I když... dle regulí UEFA se za domácího hráče nepočítají např. Jordi Alba a Jordi Masip a tak má Barca v kádru pouze 6 domácích hráčů stejně jako Real Madrid, Dortmund, Monako či Paris SG, pouze Arsenal jich má 7.

Otázkou je, jak to bude v dalších letech. Nejvíce šancí se dává Carlosi Aleňovi. Ovšem politika současného vedení je, zdá se , jiná. Příchod Umititho, Paca, André Gomése či Digneho, tedy hráčů kolem 22 let, měl za cíl vytvořit kádr pro budoucí roky. Sportovní vedení zjevně raději vytáhne šekovou knížku, než aby příležitost domácím talentům.

Barca se tak po 6 plodných letech postupně vrací do doby Franka Rijkaarda a jeho předchůdců, kdy v základní jedenáctce hrálo pravidelně maximálně 4 hráči. Dle průzkumů je mnoho fanoušků s tímto stavem nespokojeno, ačkoliv dokud budou výsledky, nebude tato kritika nijak více slyšet.