FANKLUB PODPOŘIL FOTBALISTKY V PRAZE

Ve středu 8. října se uskutečnilo střetnutí v rámci Ligy Mistryň mezi domácí Slavií a hosty z Katalánské metropole. Tato událost neunikla ani našemu fanklubu a mohli jsme tak být při těsné výhře 0:1, když se v 82. minutě trefila Garcia.

Když fandit Barçe, tak se vším všudy, tím se řídí náš fanklub a jak je dobrým zvykem, i tentokrát jsme se účastnili utkání další ze sekcí našeho klubu. Vpravdě, ženský tým spíše připomínal při příjezdu zájezd studentek, ale přivítání u hotelu před Edenem bylo vřelé. Focení s vlajkou fanklubu byla povinnost a i krátké povzbuzování, že když budeme fandit, vyhrajeme (popěvek "i si tots animem, guanyarem!"), se nakonec o několik hodin později potvrdilo.

Trochu zmatků s lístky nemohlo vadit, protože byly našemu fanklubu darovány z ústředí a tak úsměvů postupně mezi účastníky opravdu krátké recepce přibývalo. Navíc, když si každý z přítomných mohl udělat i fotky s přítomnými dámami (což ale nikdo nepochopitelně nevyužil). I tak byl ale pobyt na hotelové recepci příjemným přerušením dne a vhodným aperitivem před fotbalovým obědem.

Již před sedmnáctou hodinou se začali první čeští culés sjíždět do Placebo baru poblíž I.P. Pavlova. Do té doby prázdná hospoda se tak, na chvíli oblékla do barev blaugrana. Ondra se všem řádně chlubil s tyčí na vlajku: "Potkali jsme instalatéry."
Když se nakonec podařilo dorazit i Miguelimu, tak jsme těsně před šestou mohli vyrazit směr Eden.

V tramvaji panovala dobrá nálada a Sephirothovo rozplývání se nad krásami Prahy bylo prokládáno: "Nashledanou / Dobrý den", jak všechny zdravil s odvoláním na: "Tam u nás sa všichni známe." 
Během naší cesty jsme se setkávali s komentáři typu:
"A to se jim jako vyplatí jet až sem, z takový dálky?"
"Vyplatí," zpražila jednoho udiveného chlápka, rozesmátá Martina.

Na stadionu se nás nakonec sešlo na 23 culés a pod vedením Migueliho (který si neustále stěžoval na neznalost barcelonských chorálů) jsme obsadili jeden roh stadionu. Hlavním vlajkonošem byl JakubFCB a Ondra se ujal pomyslné taktovky. Utkání moc fotbalové krásy nepřineslo, tak to kompenzovala děvčata. Nejednou se ozvalo: Marta! Te quierro! z úst jejího tajného ctitele, který ji stalkeruje i na facebooku.

Během poločasu jsme byli za atrakci pro malé dět, které se s námi rády fotily. V druhém poločase jsme se již o poznanání organizovaněji pokoušeli podporovat náš tým a odměnou nám tak mohlo být pověstné barcelonské bago, které hráčky Blaugranas předvedly.
4224 fanoušků si na jedinou branku muselo počkat až do 82. minuty, kdy si na centr zahrávaný Alexií Putellas naběhla Ruth Garcia a usměrnila míč k tyči mimo dosah brankářky Votíkové.

Zbytek utkání jako zajímavost přinesl jen nastevení čtyř minut, což se setkalo s komentářem: "Hele, viděls tu pí...s tou čtyřkou?!"
Po zápase jsme s naději přišli před vchod hotelu a čekali na hráčky, ty se nám ukázaly pouze když vcházely do výtahu a pokračovaly do svých pokojů. 

Po chvíli marného čekání jsme se vydali s průvodcem Jakubem do ulic noční Prahy, ale jelikož byla většina hospod již plně obsazena, vydali jsme se zpátky do Placebo baru. Tam jsme probrali zápas, ale i spoustu dalších zajímavých témat jako výjezd na Sevillu či nezávislost Katalánska. Po pár pivech jsme se postupně odebírali do svých domovů, někteří z nás dokonce až na konec světa - do Blanska.

Všem zúčastněným bychom chtěli poděkovat za podporu našeho klubu a fandění při zápase. Věřím, že na podobných akcích fanklubu se budeme scházet čím dál častěji a hlavně v co největším počtu.