VÝJEZD NA VALENCII ANEB DÁME ŠŤOPIČKU?

Návštěva tréninkového centra, příjezd hráčů na trénink, skvělý zápas futsalistů, perfektní utkání Barçy B, večeře v Messiho restauraci, Camp Nou Tour, 3 prohlídky města, Turó de la Rovira, Tibidabo, Pivobar a samozřejmě famózní zápas s Valencií z luxusních míst - to vše a mnohem více bylo na programu během dalšího výjezdu fanklubu do překrásné Barcelony.

Pro výjezd fanklubu v jarní části sezóny byl vybrán zápas s Valencií a volba to nakonec byla dokonalá.

Do Barcelony jsme se vydali tradičně v pátek dopoledne z Prahy. Zájezdy fanklubu byly mezinárodní vlastně již od začátku, protože hned na první výjezd na zápas s Málagou se přidali také dva fanoušci ze Slovenska. Ovšem tentokrát to byl fanoušek z trošku vzdálenější země - z Pákistánu.

Po krátkém seznámení, probrání programu a zajímavých historek z předešlých cest na zápasy (například odlet/neodlet z Katovic) proběhl let do prosluněné Barcelony. Naštěstí se do letadla dostali všichni, tedy i Abdullah, u kterého jsem měl trošku obavy, že letenka a rezidenční karta nebude stačit. Čekalo nás až překvapivě úžasné počasí – přes 20 stupňů a nikde ani mráček. Ihned po přistání jsme se dozvěděli los Ligy mistrů, který sice nebyl nejlepší, ale mohl dopadnout také mnohem hůře. Já osobně jsem se v průběhu pobytu rozhodl, že do Turína určitě nepojedu.

Po ubytování v hostelu jsme se vydali ke Camp Nou. Po cestě jsme se zastavili u La Masie, která bohužel není v nejlepším stavu a dost chátrá, což je obrovská škoda. Takový skvost a vlastně jeden ze symbolů FC Barcelony by určitě měl být v lepší kondici. Snad brzy projde rekonstrukcí a stane se z ní malé muzeum. 

Poté jsme šli přímo ke stadionu. Nejprve jsme si udělali fotku u sochy Kubaly a následovala fotka s novým plakátem, na kterém je vyobrazen Messi při oslavě postupového gólu proti PSG.

S Martinou jsem šel vyřídit Socio, ostatní nakupovali v Botize a pak byl sraz „na tupláku“ u Camp Nou.

Následoval přesun na Plaça Espanya, kde jsme se vypravili do Areny, odkud je úžasný výhled. Po "menších" nákupech v Botize jsme se vydali na představení Font Mágica. Po cestě jsme se potkali s dalším členem fanklubu. Byl docela spálený, což se v březnu nestává často, ale nakonec jsme byli spálení úplně všichni. Slunce tentokrát peklo více, než je obvyklé a překvapivé to bylo i pro místní.  

Po představení jsme se vydali na hostel na večeři, která bohužel nesplnila naše očekávání.

Pak začala legendární pijatika, která skončila v ranních hodinách. Kromě piv jsme dali i nějakou tu šťopičku, což je oblíbené Fouskovo pojmenování panáku. A toto slovo se stalo hodně populární a do konce výjezdu zaznělo snad tisíckrát.

Poté, co došel veškerý tvrdý alkohol, se Fousek vydal koupit další. Na recepci pronesl legendární větu "where buy hard alkohol" a v ponožkách (!) se vydal do večerky pro Jacka Danielse. Poté pijatika pokračovala. Fousek zjistil, že ztratil mobil – zřejmě po cestě pro „hard alkohol“, a tak jsem mu zkusil zavolat – zvedla to nějaká Katalánka, které jsem ale vůbec nerozuměl. O pár minut později jsme zjistili, že Fousek na svém mobilu sedí – zřejmě to tedy Katalánka nebyla a já měl možná taky o něco více šťopiček, než jsem si myslel.

Až na druhý den jsme se dozvěděli, že si Fousek v noci spletl pokoj a šel si ustlat do postele jednoho ze zaměstnanců hostelu. V Barceloně jsme tak zase o něco populárnější. Buzení Fouska bylo téměř nemožné, zabralo až magické slovo - trénink.

Sobota byla opravdu fotbalová a začalo se právě tréninkem. Tedy spíše návštěvou tréninkového centra a příjezdem hráčů na trénink. Přímo na trénování hráčů je totiž možné se dostat pouze 1x za rok, a to v lednu na otevřeném tréninku na MiniEstadi. Čekali jsme na příjezd hráčů, ale nikdo nezastavil - asi musíme být příště průbojnější.

Většina hráčů přijela Audi, ne však všichni. Z dálky bylo slyšet túrování motoru a najednou se vyřítilo černé Ferrari F458 Italia – tipujeme, kdo to může být - a nebyl to nikdo jiný, než Mathieu, což netipoval vůbec nikdo.

Poté jsme se podívali k nové La Masii a také o kousek dále na to, jak pokračuje stavba nového stadionu Barçy B - nepokračuje. A pak již přímo dovnitř tréninkového centra, kde jsme kromě stadionu, kde hraje Juvenil A, viděli i další hřiště a zázemí tohoto centra.

Následně jsme se vrátili ke Camp Nou, kde jsme si udělali tradiční fotku před kancelářemi klubu, kde se fotí také nové posily. A pak už byl na programu zápas futsalistů s Levante. Nejlepší místa a úžasný zápas - co více si přát. Utkání to bylo opravdu napínavé, jelikož kapitán Paco Sedano neměl svůj den a pustil téměř každou střelu. I když Blaugranas prohrávali 3:4, nakonec vyhráli 7:4. Tentokrát dorazilo méně členů skupiny Dracs, i tak ale vytvořili skvělou atmosféru. 

Po menší pauze přišel na řadu zápas Barçy B na MiniEstadi. Výhodou být Socio je možnost jít na barcelonské béčko zadarmo a navíc s sebou vzít ještě někoho dalšího. A zadarmo šli také členové penyi - penya karta sice oficiálně platí do konce roku 2016, ale vše bylo posunuto právě až do zápasu s Valencií.

Barçe B se sice daří náramně, čas výkopu byl také dobrý, ale příliš lidí nedorazilo. Mohli jen litovat, jelikož hráči předvedli skvělý výkon a po penaltě a třech překrásných gólech vyhráli 4:0. 

Poté byl na programu jeden ze zlatých hřebů celého výjezdu - večeře v Messiho restauraci. Osobně jsem měl tuto restauraci v plánu navštívit již dříve. Nakonec jsem to neuskutečnil, protože jsem si myslel, že je mimo moji cenovou kategorii, což jsem se naštěstí spletl. Messiho oblíbené jídlo (Milanesa Napolitana a Caballo) vyjde na necelých 15 euro, což je na centrum Barcelony přijatelná cena. Navíc sedíte vedle podepsaných dresů El Tridente. 

Jediná nevýhoda je čepované pivo do dvoudecových sklenic, což je pro Čechy spíše urážka. Takový Fousek by si jich musel dát minimálně 30. Nahoře v patře je také VIP salónek, kde si občas na večeři zajde i sám Messi. Večeře v této restauraci bude na programu již na každém dalším výjezdu, a kdo ví, třeba tam jednou Messiho potkáme.

Po večeři jsme vyrazili zpátky na hostel, kde proběhla opět menší pijatika, tentokrát však bez jakýchkoliv problémů (překvapivě).

V neděli byla na programu prohlídka města od Hospital de Sant Pau až do přístavu. Skupinka, která tuto trasu se mnou šla již v prosinci během výjezdu na Barcelonské derby, se vydala na Tibidabo. Simona a 3M, tedy Martin, Martin a Martina, se nevydali s davem, ale boční cestou a různými zkratkami. Pochod plný schodů, kořenů a prachu nakonec vedl do cíle, a tak se všem naskytl neskutečný pohled na město.

Poté následovalo Turó de la Rovira - místo, odkud je nejkrásnější výhled na celou Barcelonu. Zde jsme strávili opravdu hodně času - opalování, pivečko a výhled na nejúžasnější město na světě - co více si přát?

Následovala večeře a příprava na zápas. Tato příprava obsahovala hned několik šťopiček, a tak padl další Jack Daniels. Na otázku "dáme šťopičku?" totiž jiná odpověď než "ano" neexistuje. Brány stadionu se otevřely 1,5 hodiny před zápasem a my jsme ihned zamířili ke znaku fanklubu, kde jsme si udělali tradiční fotku. A shodou okolností nás fotili další Češi. Pak následovala cesta k našim místům, kde jsme se dlouho kochali pohledem na tribuny Camp Nou - tento pohled totiž neomrzí nikdy. Udělali jsme si nové profilovky a také pár společných fotek a těšili se na zápas.

Krátké rozcvičení a po hymně mohl zápas začít. I když byla Barça lepší, do vedení se dostali Netopýři. Naštěstí Suárez srovnal po chytré nahrávce Neymara a skóre otočil Messi. Bohužel vedení nevydrželo dlouho a ihned srovnal Munir. 

Atmosféra na Camp Nou byla skvělá, i když kromě kotle moc diváků nefandilo. Přišla řada spálených šancí a poté již rozhodující gól - a nerozhodl nikdo jiný, než Lionel Messi. Přicházely další šance, bohužel góly nikoliv. Především tutovky Neymara a Suáreze volaly po gólu. 

Jedním z nejlepších momentů utkání však nebyl gól, ale přivítání Sergi Roberta. Jeho jméno se v super melodii vyvolávalo opravdu hodně dlouho. 

Nakonec jsme se dočkali i čtvrtého gólu a vstřelil ho André Gomes! Shodli jsme se, že něco podobného už nikdy vidět nemusíme. Po góle se zvedla téměř polovina lidí a s odchodem tak nepočkali ani na závěrečný hvizd, hymnu a poděkování hráčů.

Udělali jsme si společnou fotku, na kterou se přidala také fanynka z Japonska, a vydali se na hostel.

Vítězství jsme zapili barcelonským šampaňským a vínem, a taky nějakou tou šťopičkou. Bohužel radost ze zápasu a naše oslavy moc nechápala recepční. Přestože je tento hostel známý svým pohodovým personálem, občas se najde výjimka. I když dostala v průběhu večera hned několik přezdívek, nakonec se uchytila Limetka, podle jejího kyselého obličeje (stejně ty další přezdívky nejsou zveřejnitelné). Neustále napomínání a stěžování bylo opravdu otravné a vlastně i bezdůvodné, jelikož tato akce opravdu probíhala poklidně. Dokonce jsme museli vypnout hudbu, kterou ale Fousek ještě několikrát zapnul a my tipovali, za jak dlouho Limetka znovu dorazí - obvykle to netrvalo déle než 20 sekund. My jsme se ale nenechali od oslav odradit, a tak jsme naší Limetce několikrát zazpívali hymnu.

V pondělí se tentokrát nejelo domů, tento výjezd byl na 5 dní, a tak jsme se vydali na další prohlídku města. 

Druhá trasa Barcelonou začala u Vítězného oblouku a pokračovala přes pláže až na Ramblu. Počasí bylo opravdu nádherné a teplota přesahovala 20 stupňů - vodu jsme si vyzkoušeli, ale na koupání to nebylo. Pak jsme se vydali na další nákupy do  Maremagnum, kde je samozřejmě také Botiga, a někteří se pak vypravili na vyhlídku ze sochy Kolumba. V Botize jsme potkali také fanouška PSG; nevím proč, ale nějak jsem se nemohl ubránit hlasitému smíchu. 

Znovu jsme se vrátili k našemu svatostánku - tentokrát byla na programu Camp Nou Tour. I když se to zdá nemožné, i po pouhých třech měsících zde najdete zase nové věci. Trasa byla znovu trošku upravena a hlavně jsme se tentokrát dostali i do restaurace Roma 2009. Zde jsou k vidění dresy všech hráčů, míč z Římského finále a další předměty spojené se zápasem, díky kterému jsme završili první Trebl. U stolů, které vypadají jako dresy, jsme si dali pivečko (samozřejmě jsme si sedli k Puyolovi). A na příště je v plánu také oběd v této nádherné restauraci.

Po krátké pauze jsme se vydali k noční Sagradě a po krátkém kochání jsme došli k Pivobaru, tedy české hospůdce. Posezení bylo tentokrát naplánováno jen do půl 12, abychom se zpátky na hostel dostali nejpohodlnější cestou, tedy metrem. Fousek tak byl docela nervózní, protože chtěl překonat rekord 10 piv, které při výjezdu na zápas s Espanyolem vypil Martin. Nakonec za 3 hodiny vypil piv 11 a ještě si dal na rozloučenou šťopičku slivovice. 

Cesta na hostel byla ve znamení zpívání českých klasik, např. Háj, husičky, háj a podobných hitů.

V úterý bylo na programu střízlivění, ale bohužel také balení a cesta domů. Recepční - shodou okolností fanoušek Juventusu, se kterým se tak nakonec potkám také v Turíně, nám ještě ukázal pár svých fotek - včetně skvostů jako jsou snímky s Xavim či Messim, ale také Mascheranem, což mu záviděla především Martina. 

Těsně před cestou na letiště jsme se nemohli vydat nikam jinam, než znovu ke Camp Nou - rozloučit se a utratit poslední eura. I když byli někteří rozhodnutí, že nic nekoupí, nakonec koupili všichni všechno - trička, hodinky i džíny.

Já jsem se mezitím znovu vydal do kanceláří klubu, abych se zeptal, jak to bude s lístky na finálová utkání. I když to ještě není oficiální a není to tedy na 100 %, v kancelářích penyí mi potvrdili, že na finálové zápasy se dostanou pouze Socios. Respektive lístky klub přidělí penyím pouze na žádosti Socios, kteří ale můžou svůj lístek darovat i nečlenovi. 

Na letišti jsme měli dost času, a tak se utrácely ty úplně poslední eura. Po pohodovém letu jsme dorazili do Prahy, kde jsme se rozloučili a pomalu se začali těšit na další výjezd. Všichni také tipovali, jestli nakonec vyrazím i na zápas s Juventusem - i když jsem byl ještě v úterý ráno rozhodnutý, že nepojedu, nakonec mě Pavel Ježek pár smskama přesvědčil, a tak vyrážíme i na tento zápas - snad dopadne lépe, než ten v Paříži. 

Byl tak za námi úžasný výjezd v prosluněné Barceloně, kde vyšlo opravdu vše – vyhráli futsalisté, Barça B i Áčko, užili jsme si Camp Nou tour a dechberoucí Barcelonu, příjezd hráčů na trénink, ale také skvělé pijatiky a večeři v luxusní Messiho restauraci.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem účastníkům, tedy Martinovi, Simoně, Abdullahovi, Martině, Petrovi, Standovi, Filhauzovi, Mezovi, Martinovi, Jirkovi a Láďovi. Speciálně pak Lukášovi, díky kterému jsme vyrazili do Messiho restaurace, a Fouskovi za obohacení slovníku o slovo šťopička. Dále také Valdovi za obstarání lístků, Jarušce z Pivobaru za úžasnou pohostinnost a také cestovní kanceláři CoolCamp za možnost uspořádat a zorganizovat tento výlet.

Věřím, že se brzy uvidíme na dalším výjezdu.

Visca el Barça i visca la Nostra Penya.

Tomáš "Migueli" Škurek

Penya Barcelonista Lleó de Dues Cues