BARÇA VS ATLÉTICO MADRID ANEB DÁME JEDNIČKU

První společný zájezd v roce 2018 pořádaný naším fanklubem PB Lleó de Dues Cues ve spolupráci s CK CoolCamp byl na jeden z nejprestižnějších zápasů sezóny - duel s Atléticem Madrid.

Další výlet do Barcelony je úspěšně za námi. Pojem „dáme jedničku“ během pár dní zlidověl. A jedničku jsme navíc dali i Atléticu, a tak jsme se výrazně přiblížili k dalšímu titulu.

Den před odletem Barça remizovala s Las Palmas, což byla, dá se říct, docela výhoda, jelikož do zápasu s Atléticem museli hráči nastoupit s větším nasazením a motivací.

Mira Takáč čekal již v Olomouci na nádraží, kde bylo mínus 10, v kraťasech a dresu Barçy a tak hned bylo jasné, že o zábavu bude postaráno. Zahřívala ho totiž “jednička“ tedy pivo.

Sešli jsme se na letišti v Praze, kde nás (a také zbytek letiště) Mira naučil nový chorál: Barça si, Barça si, Barça bueno.

Kdo zná Miru, tak ví, že nepatři mezi nejtišší lidi, a tak o naší cestě od Barcelony věděl téměř každý. Na letišti jsem tradičně ještě naverboval pár nových členů a mohlo se letět.

Po příletu do Barcelony nás čekalo krásných 17 stupňů. Ubytovali jsme se, nakoupili potřebné zásoby (především pivo) a poté vyrazili do Messiho restaurace.

Po cestě k restauraci jsme potkali ter Stegena, který si užíval večerní Barcelonu se svou přítelkyní. Nikdo to nijak nekomentoval, nikdo se nechtěl vyfotit, jako kdybychom hráče Barçy potkávali každý den. Nějak to pořád nedokážu pochopit.

V Messiho restauraci se znovu rozšířila sbírka dresů. Messi tam má již dva, když přibyl ten argentinský. A k Neymarovi se Suárezem přibyl ještě Rakitić, Piqué, Rafinha a také Paulinho.

Většina z nás si dala Messiho oblíbené jídlo, někteří pak Iberské vepřové. Po večeři jsme se vydali na hostel, kde se ještě u piva debatovalo nad fanklubem, Barcelonou a dalšími důležitými tématy.

V sobotu se začalo prohlídkou města od nemocnice Sant Pau a pokračovalo až k moři. U Sagrady si jeden opilý Katalánec myslel, že jsme házenkáři (z nějakého záhadného důvodu).

Počasí opravdu vyšlo a kdo měl s sebou kraťasy tak neprohloupil, a to i přesto, že to není tak dávno, co se na vrcholu Sagrady stavěl sněhulák.

Došli jsme až k moři - bylo sice teplo, ale na koupání to určitě nebylo. Což ovšem nevadilo Mirovi, který „ukázal tělo“ a šel si zaplavat. Po rozplavbách si dal další jedničku a mohlo se vyrazit ke stadionu.

Nejprve jsme se vydali k soše legendárního Kubaly, poté ke znaku klubu, kde se fotí i nové posily, a pak již na Camp Nou Tour. Kromě muzea můžete na svatostánku Barçy navštívit téměř vše, bohužel ne šatnu domácích hráčů. Každopádně k vidění je toho opravdu hodně. I třeba jen sedět na ochozech a kochat se tribunou Lateral, kde je nápis Més que un club, bych dokázal hodně dlouho, tento pohled opravdu nikdy neomrzí.

Po Tour následovaly nákupy v Botize, kde se dá něco koupit prostě vždy, a večer pak posezení v Pivobaru.

V neděli byl program opravdu nabitý. Začali jsme Turó de la Rovira, tedy kopcem, odkud je nejkrásnější pohled na Barcelonu. Následovalo tréninkové centrum FC Barcelony a také utkání Juvenilu A, tedy dorostenců. Mira, který má profesionální trenérskou licenci, z jejich výkonu nebyl příliš nadšený. I když nakonec vyhráli 3:0. Utkání kousek od nás sledoval také legendární Amor.

Ze zápasu dorostu jsme jeli rovnou na Camp Nou, kde nás čekal možná rozhodující zápas o titul. Samozřejmě, že začalo pršet pár minut před zápasem… naštěstí s výkopem déšť ustal, a tak se neopakoval zápas se Sevillou.

U rozcvičky pořvával kotel na Costu, ten se nenápadně poškrábal na zádech prostředníčkem a fanoušky tak ještě více vyhecoval. Na tribunách to tak bouřilo ještě před zápasem.

Hymna, nástup hráčů a k tomu choreo, které zobrazovalo legendárního Quinniho, který před pár dny zemřel. Po minutě ticha se začalo naplno fandit a na stadionu panovala úžasná atmosféra. Přítomno bylo přes 90 tisíc lidí, tedy ani tentokrát nebylo vyprodáno.

Přišla 26. minuta a nádherný přímý kop v podání Messiho. Jeho 600. gól zřejmě nemohl padnout krásnějším způsobem. Do kabin se šlo za stavu 1:0. Druhý poločas jsme sice měli pod kontrolou, ale Atlético je tým, který dokáže udeřit i z ničeho.

V ochozech panovala elektrizující atmosféra, která hnala hráče za třemi body. Jediný, kdo byl vypískán, byl Gomes, což se nelíbilo jeho spoluhráčům, především ter Stegenovi, Piquému, Robertovi a Messimu. Ti dali fanouškům jasně najevo, ať přestanou pískat a začnou tleskat.

Byly to nervy až do samotného konce, nakonec z toho ale byly veledůležité 3 body a velké přiblížení k titulu.

A aby nebylo těch zápasů málo, hned po skončení utkání jsme vyrazili do Palau Blaugrana, kde nás čekal souboj házenkářů Barçy s týmem ze Szegedu v Lize mistrů. Fanoušci Szegedu si udělali výlet z Maďarska a vytvořili úžasnou atmosféru. Zápas to byl opravdu napínavý, hra se přelévala z jedné strany na druhou. Blaugranas nakonec po strhujícím závěru vyhráli pouze o gól.

Večer jsme dali pár „jedniček“ na všechna vítězství a pomalu končili náš výlet do Barcelony. V pondělí nás čekala už jen cesta domů. Tentokrát byl i Mira docela unaven, a tak mluvil pouze 80 % času.

Další utkání FC Barcelony tak dopadlo skvěle, stejně jako zápasy dorostu a házenkářů, a celý program včetně počasí.

Závěrem děkuji všem zúčastněným, tedy Martině, Romanovi, Martinovi, Markovi, Vojtovi, Jardovi, Davidovi, Martinovi, Romanovi, Jirkovi, Petrovi, Martině, Radovi ze slovenského fanklubu a samozřejmě Mirovi.

Předchozí zájezdy:

Málaga 2016

Espanyol 2016

Valencie 2017

Sevilla 2017

Deportivo 2017

Visca el Barça i Visca la Nostra Penya!

Tomáš “Migueli“ Škurek

Prezident

Penya Barcelonista Lleó de Dues Cues