ANDRÉS INIESTA: NEVIDITELNÝ MUŽ SVĚTOVÉHO FOTBALU

Je Andrés Iniesta nejlepším hráčem svého klubu? Nebo své země?

Po celé desetiletí sbírá Don Andrés v dresu Barcelony i Španělska samé stříbro. Zlatý míč vyhrává Lionel Messi a celý svět vyzdvihoval hlavně Xaviho, když ještě hrával v Barçe. Je jasné, že velcí hráči se sejdou spíše ve velkých klubech, kde vytvoří partu a společně nám předvedou nádherný fotbal. Pořád je tu ale něco, co Iniestu staví stranou. Možná není tak ohromným driblérem jako Leo, nebo nedokáže diktovat tempo hry jako Xavi, i přesto si však zaslouží to nejvyšší uznání.

První věc, které si na Iniestovi všimnete, je jeho bezchybný první dotek. Málokdy využívá hlavu, hruď nebo dokonce stehno, jeho pravá i levá noha se však mění v polštář, který ztlumí dopad míče a uvede jej do klidu. Andrésova schopnost hrát oběma nohama dokáže pomotat hlavu – zcela jasně preferuje střelu pravou, stejně dobře však dribluje i levou nohou. Často si míč zlehka přehazuje mezi oběma nohama, čímž si utahuje z obránců jako když rozehrávač v NBA mění směr. Naznačuje pohyb hlavou, rameny a boky, aby obránce špatně nasměroval, než rozjede svůj úprk vpřed. Zcela ovládá rychlé změny hry – mezi obránci najednou zastaví, vystartuje a vrhne se vpřed jako by byl Frogger na steroidech.

Obránci Donu Andrésovi málokdy seberou míč. I zdvojování se zdá být marné. I přesto je více než driblérem a jeho přihrávky lze rozdělit na dva precizní a přesné způsoby: buď přihrávku pošle z první, nebo čeká do poslední chvíle. Používá každou část svého chodidla, jeho hra je plná patiček a rád posílá míč i bodlem. Iniestovy vlasy mizí, jeho až radarové vnímání spoluhráčů se však jenom zlepšuje. Vidí bez podívání se, přihrává bez jakéhokoliv náznaku.

Kolem pokutového území není s míčem nikdo lepší. Don Andrés dokáže vyslat zakroucenou střelu, která zapluje přímo do šibenice, pokud mu necháte prostor, stejně jako dokáže poslat perfektní gólovou přihrávku, pokud jej střežíte natěsno. Jeho přihrávky jakoby narýsované podle pravítka jsou dílem krásy, až barbarské rozebrání systému se čtyřmi obránci, který patří k modernímu fotbalu. Iniesta je neposedný, je neustále v pohybu, vyráží vpřed a rozehrává. Xavi svými přihrávkami využíval prostor, Iniesta využívá své nohy. Balón jde přes něj, nevyhnutelně míří k bráně, ale přes koho zamíří přímo k ní, není známo.

Andrés Iniesta hrál a vyhrál už 4 finále Ligy mistrů (2006, 2009, 2011 a 2015), více než Xavi, Messi, Ronaldo, Zidane či Pirlo. Se Španělskem vyhrál mistrovství světa a dvakrát mistrovství Evropy. S žádným z těchto týmů se nesvezl, dokonce byl u několika klíčových momentů, které rozhodovaly.

Na cestě za výhrou v Lize mistrů v roce 2009 dal proti Chelsea tento slavný gól:

V roce 2010 ve finále mistrovství světa proti Nizozemsku rozhodl gólem v nastaveném čase:

Jeden z hlavních nedostatků, za které se kritizoval tiki-taka styl, byla absence plánu B. Nicméně, kdo potřebuje plán B, když se můžete spolehnout na genialitu Andrése Iniesty?

Všechny nás klame tím, že fotbal v jeho podání vypadá tak jednoduše. Od jeho premiérového zisku Ligy mistrů uběhla celá dekáda jako mrknutím oka. Ale přibrzdil Don Andrés? To sotva. V minulé sezóně stál v čele Barcelony při výhře El Clásica na Santiago Bernabeu a vysloužil si "standing ovation" na stadionu úhlavního rivala.

Už teď patří mezi nejlepší hráče vůbec, ale kdoví, jeho nejlepší dny možná teprve přijdou.

Jedná se o překlad článku Elliota Turnera, který  píše pro Futfanatico.com. Je také autorem 'Ilustrovaného průvodce fotbalem a Španělskem'.